ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR

A neinvestuje jen v cizině. Na Moravě u Troubek chce do roka nákladem 300 milionů korun otevřít svůj už pátý závod v tuzemsku. Best přitom není v čase rostoucí ekonomické krize ojedinělým případem. Rozvoj svých firem plánují řádově stovky podnikatelů.

"Firem, které úspěšně prosperují, jsou odhadem jednotky procent. To v téhle situaci není tak málo. Je to velká příležitost k posílení tržního podílu v jednotlivých oborech," soudí místopředseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

V případě Bestu je Rumunsko jednou z největších investicí v téměř dvacetileté historii firmy. Na přípravu stavby už největší český výrobce betonové dlažby investoval v minulých letech 70 milionů.

Společnost Best buduje v Rumunsku čtyři velké tovární haly, které budou mít český management. Dům pro ředitele i stavební buňky si Best stejně jako celou technologii i dodavatele stavby přiveze z Česka.
"Nikde není psáno, že krize bude dočasná. Musíme se naučit dlouhodobě fungovat i v nynějších podmínkách," říká majitel vysoce ziskového Bestu, firmy se 350 zaměstnanci a víc než miliardovým obratem.

O tom, že tento obor stavební výroby má šanci i v krizi, svědčí i záměry Březinovy konkurence. Společnost Semmelrock Colorbeton, napojená na rakouskou skupinu Wienerberger, chce už letos otevřít novou továrnu na betonovou dlažbu v Ledčicích u Prahy.

Odvážné plány má v době ekonomické recese a propadu automobilové výroby i německý dodavatel pro automobilky - firma Brose. V Trutnově chce letos postavit závod pro 400 lidí.

Podobně ale uvažují i další podnikatelé. "Nebereme si provozní úvěry, jen ty investiční," dává návod na úspěšné fungování v krizi Vladimír Zábranský, majitel jednoho z největších prodejců materiálů na střešní krytiny v Česku - První chodské. "Pak potřebujete kvalitní lidi. My jsme zjistili, že ze 120 lidí můžeme oželet jen dva. A zdravé jádro firmy je základ," dodává muž, který právě koupil na Moravě zdravou a prosperující firmu DVS Market a vytváří z ní už v pořadí 19. pobočku První chodské.

"Nepočítáme s tím, že bychom museli sáhnout k významnějšímu propouštění," připomíná i generální ředitel strojírenského uskupení Wikov Industry Antonín Růžička. Wikov dává práci celkem 700 lidí. Dceřiná Wikov MGI (někdejší ČKD Hronov) plánuje při výrobě průmyslových převodovek na letošek nárůst tržeb z loňských 866 milionů na víc než miliardu. A další z dcer - plzeňská Wikov Gear - investuje do nových strojů letos téměř 63 milionů korun.

Spoluvlastník, výrobce zahradní a zemědělské techniky libické firmy Vari Jiří Belinger, upozorňuje, že s velkou světovou recesí se muselo počítat dávno předtím, než loni vypukla. "My jsme se na to například úsporami nákladů nebo rozvojem trhů připravovali čtyři roky. Teď evidujeme tolik poptávek, že jsme je loni všechny ani nestihli vyřídit," říká Belinger.

Krize - to není podle lidí z profesních svazů jen očekávaný propad HDP, desítky tisíc propuštěných, zastavení růstu platů a krachy firem. "Pokud si udržíte provozní financování a máte schopné lidi, je to i příležitost. Třeba k expanzi," říká prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Míl. "Uspějí ti, co mají inovativní nápady, umí řídit své náklady a mají aspoň trochu fungující provozní financování," dodává.

Autor/ři: Miroslav Petr, HN.IHNED.CZ