ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR

Klíčová zjištění:

Zvýšení minimální mzdy

• 70% firem souhlasí se zvýšením minimální mzdy (v současnosti ve výši 8000 Kč). Důvodem je, že 81% firem  nezaměstnává žádné osoby na hranici minimální mzdy. Současně si však firmy uvědomují návaznost na zvýšení odvodů, a proto souhlasí s navýšením maximálně o 5-10 %.
• V jedné pětině firem (19%) pracují alespoň někteří zaměstnanci na hranici minimální mzdy.
• Třetina firem vidí největší problém ve zvýšení mzdových a odvodových nákladů. U firem zaměstnávajících zaměstnance okolo minimální mzdy vidí tento problém dokonce 51 % firem. Současně se projevily u firem obavy, že zaměstnanci budou tlačit na zvýšení  ostatních mezd.

Zrušení daňové podpory stravenek a podnikového stravování

• Podporu stravování poskytují zejména firmy s oborem činnosti výroba a zemědělství
  a firmy, které mají více než 10 zaměstnanců
• 73% malých a středních podniků se domnívá, že by měla být státní podpora stravování zachována
• 84% firem poskytujících stravenky by považovalo za diskriminační, kdyby stát daňově zvýhodnil závodní jídelny, ale přestal by daňově zvýhodňovat poskytování stravenek
• Zrušení daňové podpory by vedlo ke snížení motivace a spokojenosti zaměstnanců a k daňovému zatížení firem
• Navrhovaný zaměstnanecký paušál 250 Kč měsíčně pro všechny zaměstnance nepředstavuje adekvátní kompenzaci, tvrdí 78% malých a středních firem. V současné době totiž získají zaměstnanci, kterým firmy poskytují stravenky anebo příspěvek na stravování, v průměru 800 Kč měsíčně.

Zrušení daňové výhody při zaměstnávání osob se zdravotním postižením (OZP)

• Více jak jedna třetina MSP zaměstnává osoby se zdravotním postižením
• Nejvíce OZP zaměstnává zemědělství, převážně středně velké firmy (s 51-250 zaměstnanci), z regionů pak Čechy bez hl.m.Prahy.
• Zde mají firmy jednoznačně za to, že reforma bude mít negativní vliv. Bude představovat ztrátu aktuálního zaměstnání pro OZP, ztrátu motivace firem zaměstnávat OZP a většina (82%) MSP zastává názor, že zrušení daňové podpory zaměstnávání OZP jim v důsledku znemožní nalézt práci jako takovou.

Zavedení jednotného inkasního místa (JIM)

• Zavedení jednotného inkasního místa vítají tři čtvrtiny firem
• Mezi TOP 3 nejužitečnější změny v rámci jednoho inkasního místa firmy umístily zejména vznik jednoho společného formuláře pro platbu daní a pojistného, sjednocení procesních institutů a pravidel a možnost elektronických podání bez nutnosti elektronického podpisu.
• Čtvrtina firem však zůstává k zavedení JIM skeptická

K JIM je třeba uvést poněkud vychytralý postoj Ministerstva financí, které odmítlo předložit výsledky RIA, tj. dopadů přijetí nové legislativní normy na podnikatelské prostředí, a to s odůvodněním, že na JIM se začalo pracovat již v r. 2007, tj. před účinností povinnosti všech resortů předkládat RIA ke všem připravovaným legislativním změnám. V návaznosti na tlak zaměstnavatelů však MF následně přislíbilo dodatečně RIA zpracovat – ovšem JIM je již projednáván Senátem…

Studie proveditelnosti Jednoho inkasního místa pro příjmy veřejných rozpočtů zpracovaná MF ČR 12.10.2011 ke stažení zde

Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Za rovné podmínky zaplatíme všichni

Diskuse o stravenkách ztrácí úroveň. Je to o to horší, že současná vláda předložila dobrou daňovou reformu a že dělá svou práci s ohledem na podnikatelské prostředí uspokojivě. Paradoxem je to, že ponechání či neponechání stravenek má pro tuzemskou ekonomiku asi stejný význam, jako 4 km nově (ne)postavené dálnice.

Naše politická „elita“ stále nedisponuje tím, co se od prvoligových hráčů očekává. Tím je věcná diskuse, odborná argumentace, nadhled a schopnost rozeznávat věci podstatné od nepodstatných. Slabé argumenty a nepřipravenost těch, co mají navrženou změnu obhajovat, dává vzpomenout na vlády posledních let, signifikantní polovzdělaností a povrchností, marketingově přebíjené nekompromisností a odzbrojující upřímností.

Místo toho, aby se celkem logický argument ministra Kalouska, směřující ke snaze sjednotit podporu pro všechny zaměstnance na stejnou úroveň, začal konfrontovat s názorem Asociace malých a středních podniků a živnostníků, opírající se jednak o to, že v současné Evropě, prošpikované úlevami a výjimkami je zavádění „rovných“ podmínek v tuzemsku nesmyslem, a dále o to, že se vezme drobný komfort zaměstnancům i zaměstnavatelům, poškodí se závodní jídelny, zmenší tržby restauracím a stát přitom prodělá, začínají se používat argumenty hodné levicového populismu.

Jinak si totiž není možné vysvětlit poslední argumenty ministra financí, opírající se o to,  že pokud bude zrušen zaměstnanecký bonus, zvýší se daňová zátěž fyzickým osobám celkem o 12 miliard korun.

Pominu-li to, že není možné zrušit něco, co ještě neexistuje, tak skutečné dopady zavedení zaměstnaneckého bonusu a zrušení daňové podpory stravování budou zcela opačné. Jeho zavedením se zvýší schodek rozpočtu o dalších několik miliard, což se v důsledku dotkne skutečně každého stejně. Deseti milionům občanů se rovnoměrně zvýší jejich dluh.