ASOCIACE MALÝCH A STŘEDNÍCH PODNIKŮ A ŽIVNOSTNÍKŮ ČR

Volný pohyb osob zabezpečuje právo občanů usazovat se, pracovat, podnikat a žít v jakékoliv jiné členské zemi. Zahrnuje především volný pohyb pracovníků a volný pohyb podnikatelů (tzv. svoboda usazování), dále také volný pohyb studentů, důchodců, rentiérů čili pohyb osob nesvázaných s výkonem ekonomické činnosti.

Volný pohyb služeb spočívá v právu podnikatele z jednoho členského státu (ČS) poskytovat na území jiného členského státu dočasně a příležitostně služby, a to na základě oprávnění získaného v zemi původu (místa podnikání), aniž by se tento podnikatel musel v hostitelské zemi usadit (založit podnik, živnost). Jedná se o články 49–55 Smlouvy o založení Evropského společenství a články 56–62 Smlouvy o fungování EU.

Poskytování služeb v sektorech pokrytých přechodnými obdobími je doposud možné výhradně na základě smluv o dílo mezi dvěma firmami. V odvětvích, na něž se vztahuje přechodné období pro volný pohyb služeb v Německu, je vysílání pracovníků upraveno bilaterálními dohodami, které Německo podepsalo s většinou středoevropských a východoevropských zemí na začátku devadesátých let (např. Dohoda mezi Českou republikou a Německem o vysílání pracovníků). Tyto dohody stanoví horní limity počtu pracovních povolení (kontingenty) stanovené německými úřady pro jednotlivá odvětví a země.

Německo sice pracovní překážky pro naše občany postupně snižovalo, nicméně s jejich úplným odstraněním až do nejzazšího termínu otálelo.

Pozn. V souvislosti s poklesem hospodářské konjunktury způsobené zánikem mnoha podniků bývalé NDR začala od poloviny 90. let růst nezaměstnanost. V roce 2004 míra nezaměstnanosti dosáhla 11,7%. V roce 2005 se situace ještě více vyhrotila, počet nezaměstnaných představoval míru 13%. Až koncem prvního čtvrtletí 2007 se tento negativní trend začal obracet. V červnu 2010 bylo bez práce 7,5% Němců.

I přes poměrně pozitivní vývoj zůstává trh práce citlivým politickým tématem. V hlavách mnohých Němců i nadále přetrvávají předsudky a strach z nekontrolovatelného přílivu "polských instalatérů" - neboli levné pracovní síly z východní Evropy, lákané na Západ vyššími výdělky a pracovními výhodami.

Pro ilustraci uvádíme náklady na hodinu práce EU-15 a nových ČS v r. 2007 a vývoj migrace:

Zdroj: Eurostat, 2008

Počet migrantů z ČS-8 ve vybraných státech EU-15, tis. osob

Zdroj: Eurostat, 2010 

V souvislosti s blížícím se koncem přechodných období zpracoval spolkový Institut pro výzkum pracovního trhu – Institut für Arbeitsmarkt und Berufsforschung (IAB) studii současné situace na německém pracovním trhu a jeho vývoje po 1.5. 2011.

Od roku 2004 přichází ročně 250 000 osob z ČS-8 do EU-15, dalších 270 000 migruje z RO a BG. Zatímco před rozšířením EU připadalo na DE a AT 60% a na UK a IE 18% migrantů ze střední a východní Evropy, po 1.5.2004, kdy UK a IE nezavedly přechodná opatření,  se situace zcela obrátila a do DE a AT mířilo jen 18%. Celých 70% migrantů si začalo hledat práci na Britských ostrovech. Z výše zmíněného je zřejmé, že zavedením přechodných opatření Německo „odklonilo“ vlnu migrace dále na Západ. Nicméně empirické průzkumy dokazují, že zvýšená míra migrace do těchto zemí po rozšíření EU nevedla    ke zvýšení nezaměstnanosti ani ke snížení úrovně mezd.

Charakteristika pracovníků z ČS-8

Pokud jde o pozici na německém pracovním trhu, míra nezaměstnanosti imigrantů z ČS-8 činila 12,3%, u Němců to bylo 7,1%. Tímto nevykazují velké rozdíly od přistěhovalců z jiných zemí. Přistěhovalci z EU-8 jsou většinou mladší osoby se středním vzděláním (vyučení popř. maturita). Úroveň jejich kvalifikace je sice v průměru o něco nižší než Němců, ale znatelně vyšší než u jiných cizinců.

Úroveň kvalifikace pracovníků z ČS-8 v DE v r. 2008

Zdroj: IAB, 2010

Míra nezaměstnanosti v DE podle státní příslušnosti v r. 2006 (před finanční krizí)

Zdroj: IAB, 2010

Jak budou občané ČS-8 na odstranění překážek německého pracovního trhu reagovat a jaký to budeme mít vliv na spolkovou ekonomiku jako celek, lze těžko předvídat. Prognóza IAB předpokládá jen marginální změny (viz. tabulka níže).

Vliv otevření pracovního trhu pro ČS 8 na německé hospodářství, změna v %

Vzhledem k tomu, že DE nemá zákonem stanovenou výši minimální mzdy (minimální mzda v Německu funguje na bázi kolektivních smluv dohodnutých mezi zaměstnavateli a zástupci odborových organizací v jednotlivých odvětvích hospodářství), lze předpokládat, že v určitých sektorech dojde k mírnému zvýšení nezaměstnanosti a snížení průměrné mzdy. Jako citlivé sektory lze označit stavebnictví a úklid budov, naopak odliv migrantů zasáhne především pohostinství a hotelnictví a zdravotnictví.

Závěry studie IAB – vliv otevření pracovního trhu DE pro pracovníky ze střední a východní Evropy:

• Rozsah migračního potenciálu ČS-8 vzhledem k „odklonění vlny“ v roce 2004 směrem k UK a IE je těžko odhadnutelný. Nicméně se nepředpokládá žádný migrační šok.
• Kvalifikace těchto pracovníků je srovnatelná s kvalifikací Němců a je tedy vyšší než   u jiných migrantů.
• Díky migraci se zvýší celohospodářská produkce.
• V některých citlivých sektorech může dojít k snížení průměrné mzdy. V dlouhodobém horizontu však zůstane úroveň platů konstantní.
• Úroveň nezaměstnanosti se zvýší minimálně.
• Riziko nezaměstnanosti pro tuzemce zůstane stejné, naopak pro zahraniční pracovníky se zvýší.
• Ekonomiky ČS-8 se i během krize relativně pozitivně vyvíjely. Jejich občané proto budou mít více možností na domácím pracovním trhu a nebudou mít důvod migrovat za prací do EU-15.
• Ovšem současný negativní vývoj na pracovních trzích UK a IE může naopak migraci do DE zvýšit.

Zdroj: Velvyslanectví ČR v Berlíně