Karel Havlíček: Přežije ten, kdo se v dobách růstu připraví na průšvih

Pětina malých a středních exportních firem využívá pojištění pohledávek, znalost tohoto produktu je ale mezi firmami velká. Firmy tak podle šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) Karla Havlíčka mají zejména v době růstu tendenci stále podceňovat rizika. Vyplývá to z průzkumu Asociace pro Exportní garanční a pojišťovací společnost (EGAP).

Tisková konference AMSP ČR a EGAP k exportním rizikům malých firem

Exportéři k zabezpečení rizik sestřih brífinku Asociace malých a středních podniků a živnostnků ČR a Exportní garanční a pojišťovací společnosti.

Malé firmy podceňují rizika, ukazuje průzkum AMSP ČR

Exportní pohledávky si pojišťuje jen pětina menších českých exportérů. EGAP si na podzim vybere jednu či dvě banky a proškolí jim zaměstnance, aby lépe informovali menší firmy o možnostech pojištění exportu. EGAP se inspiroval v Dánsku, kde podobný model vedl k razantnímu zvýšení pojištěného exportu menších firem.

Kurzy.cz: Menší exportéři se nezabezpečují proti rizikům

Firmy mají v období růstu  trvale tendence podceňovat rizika, zjistila společná analýza AMSP a Exportní garanční a pojišťovací společnosti. 

Malé a střední podniky (MSP) se významnou měrou podílejí na celkovém českém exportu. Jen v loňském roce přesáhl jejich podíl na celkovém vývozu 37 %. Z výzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) pro Exportní garanční a pojišťovací společnosti (EGAP), vyplynulo, že 50 % exportérů z řad MSP vyváží do evropských zemí mimo EU, 34 % z nich pak do zemí SNS. Jen 21 % z nich ale pojišťuje své pohledávky (faktury). Podle předsedy představenstva Karla Havlíčka „je patrné, že firmy v období růstu mají trvale tendence podceňovat rizika. Jestliže hlavní problém nevidí podniky v ceně pojistky, potom je elementární nezabezpečení pohledávek hrozbou, a to zejména v době, kdy může dojít k poklesům trhů.“ 

AMSP CR: Nepodléhejme hysterii, agenturní zaměstnávání je velmi dobrý nástroj trhu práce

V českých firmách získali agenturní pracovníci nálepku zahraničních gastarbeiterů z těch nejnižších sociálních skupin a se špatnou znalostí jazyka. Tento způsob zaměstnávání však může být přínosem také u kvalifikovaných oborů, včetně menších firem.

Celý článek neleznete zde:
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/agenturni-pracovnik-neni-nadavka-firmy-takto-ziskavaji-i-kvalitni-profesionaly–67077.html

Aktualně.cz. Karel Havlíček: Digitální revoluce musí vycházet z požadavků firem a ne z legislativy

Ohroženo je až čtyřicet procent pracovních příležitostí, varuje šéf odborové centrály. Vláda musí zrychlit přípravy na digitální ekonomiku, tlačí na ni i zástupci firem.

7/2015 Konkursní noviny. Karel Havlíček k EET: Příliš mnoho emocí a politických proklamací

Elektronická evidence tržeb napomůže tomu, že se daně nezvednou, ale budou se vybírat… Od začátku roku 2016 má být v České republice postupně spuštěna elektronická evidence hotovostních tržeb za prodej zboží a služeb. Je to moderní systém rychlé komunikace mezi podnikateli a Finanční správou ČR. Co podnikatelé soudí o elektronické evidenci služeb, o tom jsme hovořili s předsedou představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR doc . ing. Karlem Hav líčkem, Ph.D.

Celý rozhovor naleznete zde:
 Bulletin_07_2015_korekt3.pdf (8,10 MB)

Záměr dobrý, realizace hrozná, hodnotí schválení kurzarbeitu podnikatelé

Zavedení kurzarbeitu brání už jen podpis prezidenta. Podnikatelé se však k novele staví skepticky. Podle nichje totiž systém nastaven příliš komplikovaně.

Lidovky, AMSP ČR: Vyhláška o volnějším pohybu plavidel na českých tocích pomáhá malým podnikatelům i obcím

Ospalé letní ticho u slapské přehrady protrhne řev motorového člunu. A vzápětí další. Místní chataři si na změnu stále nemůžou zvyknout. Od března se pod jejich staveními smějí lodě prohánět neomezenou rychlostí. Sice až 50 metrů od břehu, ale to na nové zvukové kulise nic nemění.

Vltavská přehrada Slapy patřila mezi vodní plochy, na níž se mohla různá plavidla dosud pohybovat jen nízkou rychlostí. Změnila to vyhláška ministerstva dopravy, která před čtyřmi měsíci výrazně ovlivnila klima této turistické oblasti.

Půjčovny lodí a skútrů, stejně tak i vodní lyžaři, získali – podobně jako na Orlíku či České Skalici – místo pro dobrý byznys i zábavu. Plutí po Vltavě v náležité rychlosti táhne. Jenže místní chataři či lidé toužící se po klidnější rekreaci nadšení nejsou.

A stejně jako na dalších místech v Česku připravují kvůli vyhlášce petici.

„Když jsme volali na ministerstvo dopravy, řekli nám, že nesmíme ani přeplavat na druhý břeh,“ popisuje Kateřina Havlová. S manželem už dvanáct let tráví volný čas v chatové oblasti poblíž středočeských Županovic. Plavat na druhý břeh k majestátní skále přitom bylo oblíbenou kratochvílí řady místních rekreantů.

Jde možná o detail, ale dokresluje narušení bezstarostného statu quo, který v chatové oblasti panoval. Bez rizika se lidé můžou koupat jen 25 metrů od břehu. Dále by měli vyrazit jen označení bójkou nebo s doprovodným plavidlem.

Největším problémem je samozřejmě nebezpečí srážky s motorovým člunem či skútrem. Řada plavidel se pohybuje blízko břehů. Hranice pro neomezenou jízdu je přitom stanovená na padesát metrů od pevniny.

O víkendu došlo právě při střetu člunu a plavce k tragédii na přehradě Jesenice v západních Čechách. Paradoxně v místě, kde vyhláška povoluje pouze pohyb lodí vybraných organizací – do muže narazila policejní hlídka. Ačkoliv případ s normou nesouvisí, znovu upozornil na její rizika.

„O změně vyhlášek aktuálně neuvažujeme. O problematice jsme prostřednictvím médií už několikrát informovali, cílenější osvětovou kampaň aktuálně připravujeme,“ tvrdí mluvčí ministerstva dopravy Zdeněk Neusar.

Právě na tento resort už se chataři ze Županovic obrátili.

„Máme strach o děti. Vadí nám také nadměrný hluk a vymílání břehů,“ vypočítává Kateřina Havlová. Spolu se sousedkou z chatové osady Alenou Pourovou v květnu poslaly dopis na ministerstvo dopravy. Připravují petici proti vyhlášce a nyní čekají na odpověď, zda je jejich žádost oprávněná. Pak teprve začnou sbírat podpisy. Odpověď z Prahy ale zatím nepřišla.

Radost podnikatelů a další petice

(Takřka) neomezený pohyb lodí už na Slapech před řadou let fungoval, brzy ale došlo k jeho zrušení.

Březnová vyhláška s označením 46/2015 vymezila také vodní plochy, kde se nově smějí pohybovat plavidla s výkonem motoru do 10 kW. To se týká například přehrad LipnoI, Hracholusky či Máchova jezera. Tam dosud motorová plavidla – na rozdíl od Slap či Orlíku – neměla co dělat.

Normu výrazně podporovala Asociace lodního průmyslu a také Asociace malých a středních podnikatelů (ASMP).

Sputnik: Asociácia zamestnávateľských zväzov a združení SR a AMSP ČR vidí obchodní vztahy s Řeckem stejně

Řecko vrávorá na pokraji bankrotu. Nejistá ekonomická situace v zemi doléhá také na zahraniční firmy, které s Řeckem obchodují.

Řečtí partneři dluží českým firmám miliardu korun. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR byly problémy s placením již dříve, nyní prakticky neplatí vůbec.

„Naši podnikatelé v tuto chvíli nejenže (do Řecka) nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a nyní je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ prohlásil nedávno šéf asociace Karel Havlíček.

Lépe na tom nejsou ani slovenští dodavatelé. V rozhovoru pro Sputnik to uvedla tisková mluvčí Asociácia zamestnávateľských zväzov a združení SR Miriam Špániková.

Řecko se propadá stále hlouběji do ekonomické krize. Není jisté, jestli nový záchranný program zemi pomůže. Ovlivňuje situace na Peloponésu slovenské podnikatele?

Aktuální ekonomická a politická situace v Řecku může mít negativní dopad také na slovenské podnikatele. Kvůli aktuální finanční situaci nemohou Řekové posílat platby do zahraničí — například za zboží či služby, které si objednali u zahraničních společností. To může ovlivnit také slovenské podnikatele, kteří jim toto zboží nebo služby poskytovali.

Česká Asociace malých a středních podniků varuje, že pohledávky českých exportérů v Řecku jsou vysoce ohroženy. Platí to i pro pohledávky slovenských podnikatelů?

Ano, samozřejmě. Pohledávky všech exportérů, kteří vyvážejí do Řecka, jsou ohroženy.

Myslíte, že kompromis, na kterém se dohodl Brusel s Aténami, pomůže Řecku dostat se z krize? Pomohou zemi tvrdé reformy?

Jestli budou mít navrhovaná opatření kýžený efekt je v této chvíli těžké odhadnout. Nejdříve je Řekové musí implementovat do praxe. Až časem se ukáže jejich efektivita a návratnost. Samozřejmě za předpokladu, že své sliby a závazky budou řádně plnit.

Podřebné jsou ale zejména systémové změny. Není jasné, nakolik prudké zvýšení například sazby daně z přidané hodnoty utlumí ekonomický růst. Je možné, že se budou občané a podnikatelé snažit tento systém obcházet. Proto je potřeba zvýšená kontrola ze strany státu.

Rodinné firmy se mohou přihlásit do prestižní soutěže AMSP ČR

Malé a střední podniky s rodinnou tradicí se mohou do 30. září 2015 zaregistrovat do soutěže Equa bank Rodinná firma roku.

Malé a střední podniky s rodinnou tradicí se mohou do 30. září 2015 zaregistrovat do soutěže Equa bank Rodinná firma roku. Přihlášku je možné podat na webové stránce www.rodinnafirmaroku.cz. Soutěž pořádá Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Generálním partnerem je Equa bank a.s. Partnery soutěže jsou LeasePlan Česká republika, společnost Deloitte a Nadační fond pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením (NFOZP). Cílem soutěže je podpořit podnikání rodinných firem. K dalšímu ročníku Rodinné firmy roku zveřejnila AMSP ČR výsledky pravidelného průzkumu, které popisují aktuální situaci v českých rodinných firmách.

Hlavním posláním soutěže Equa bank Rodinná firma roku je ocenit, podpořit a motivovat firmy v rodinném podnikání. Že se tyto cíle daří naplňovat, potvrzují i sami vítězové. „Prvenství v roce 2013 nás velmi potěšilo. Bylo pro nás výrazným povzbuzením, zviditelnilo naši firmu a pomohlo nám získat nové kontakty,“ dodává Mahulena Pertlová, zakladatelka vítězné firmy KAMA v roce 2013.

Loňským celkovým vítězem a zároveň vítězem Ceny veřejnosti se stala firma LIKO-S, která se zabývá výrobou montovaných hal a konstrukcí. Libor Musil, předseda představenstva a zakladatel firmy LIKO-S komentuje: „Vítězství v obou kategoriích nás velmi potěšilo. Přineslo nám výrazné zviditelnění díky médiím, která o soutěži informovala. Pozitivní dopad jsme zaznamenali i v rovině obchodní. Equa bank Rodinná firma roku je prestižní soutěž, a podle toho reagovali naši stávající i noví zákazníci.“

Vítěze soutěže Equa bank Rodinná firma roku 2015 vybírá odborná porota na základě souboru ekonomických, ale i neekonomických kritérií, jako je například růst obratu v posledních pěti letech, příspěvek k zaměstnanosti v regionu (počet zaměstnanců), počet generací vlastníka zapojených do podnikání, politika sociální odpovědnosti aj. Od loňského roku si nově vítěze vybírá také veřejnost, a to v kategorii Cena veřejnosti.

Pro letošní ročník Rodinné firmy roku byla upravena kritéria pro podávání přihlášek. Usilovat o vítězství tak mohou mladší firmy i ty, které vykazují vyšší obrat. Soutěže se mohou účastnit firmy jen s pětiletou historií na trhu a s obratem až do 50 milionů eur.

„Uspět v rodinném podnikání je na dnešním vysoce konkurenčním trhu čím dál náročnější. Velmi si vážíme úsilí rodinných firem, které do svého podnikání dlouhodobě investují a rádi jim budeme pomáhat v jejich dalším rozvoji,“ uvedl Jakub Hájek, advokát v Ambruz & Dark Deloitte Legal a člen týmu Deloitte Private, který poskytuje poradenské služby soukromým vlastníkům a rodinným firmám.

Celý článek naleznete zde:
http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Rodinne-firmy-se-mohou-do-konce-zari-prihlasit-do-restizni-souteze-385331

ČRo 1 Radiožurnál, Eva Svobodová: AMSP ČR se schválená verze kurzarbeitu nelíbí

Senát schválil návrh na zavedení takzvaného kurzarbeitu, tedy zkrácené pracovní doby. Zaměstnanci, pro které nebudou mít firmy třeba kvůli hospodářské krizi nebo přírodní katastrofě práci na plný úvazek, by po dobu výpadku dostávali nejméně 70 procent mzdy. Polovinu platu by hradil zaměstnavatel, zbylých 20 procent stát.

O každé žádosti o tuto podporu by rozhodovala vláda. Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák rozhodnutí Senátu vítá. 

„My jsme v dobách té těžké krize v letech 2009 až 2012, nebo 2013, tento nástroj potřebovali; tohle je dobrá zpráva. Akorát podíl státu by mohl být trošku větší, ale to je otázka plus minus 10 procent,“ řekl Hanák. 

Se současnou podobou novely ale není spokojená Asociace malých a středních podniků a živnostníků.  

„Je tam enormní řada administrativních požadavků na firmy ze strany státu a malé firmy nemají týmy lidí na zpracování podkladů. A je tam požadavek, kdy firma musí předložit dohodu s odbory, a naprostá většina malých firem odbory vůbec nemá,“ reagovala prezidentka asociace Eva Svobodová.  

Také Hospodářská komora je ohledně praktického využití tohoto nástroje skeptická. Podle jejího šéfa Vladimíra Dlouhého není současná podoba kurzarbeitu pro firmy dostatečně zajímavá. 

„Je spíše komplikovaná a realizovatelná v příliš dlouhém horizontu od vzniku problémů. Firmy budou s větší pravděpodobností reagovat ihned s využitím zákoníku práce a nebudou se pouštět do tohoto byrokratického systému,“ uvedl Dlouhý. 

Novelu teď dostane k podpisu prezident. 

ČRo Radiožurnál: Rozvíjet obchody v Řecku je nyní chybné, země je v technickém bankrotu a banky neskýtají jistotu převodu peněz, tvrdí AMSP ČR

České e-shopy chtějí prorazit do Řecka. Pro internetové obchody, které by rády expandovaly do zahraničí, jsou přitažlivé hlavně evropské země. Zboží do nich firmy totiž dokáží dodat za několik dní. V Řecku navíc není velká konkurence. Plány českých obchodníků ale kazí hrozící bankrot země. Byznys s nákupem přes síť v Řecku je teď rizikovější už kvůli tomu, že hotovost má větší váhu. 

„Za normálního fungování ekonomiky je e-shop praktická záležitost a elegantně se s ním dá dodávat spotřebitelům i velkým firmám. Využívá se a logicky jde nahoru. Řecko ale dneska není ve standartní situaci,“ řekl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. 

„Fakticky už je za zlomem toho, čemu se říká bankrot. Teď už se hraje jen o politický bankrot. V tuto chvíli nevíte dne ani hodiny, jestli banky přežijí nebo ne,“ upozornil. 

Celý článek naleznete zde:

Česká televize, Karel Havlíček: Nenadávejme na špatné zákony, ale změňme je

Většina českých podnikatelů dává přednost elektronické komunikaci. Přes internet řeší bankovná transakce a faktury, jednají se zákazníky, ale také s veřejnou správou. Podle průzkumu AMSP ČR by měla například státní správa režim komunikace ještě zjednodušit. 

Záznam celého pořadu naleznete zde:
(stopáž 3:20)

Většina podnikatelů využívá elektronickou komunikaci. Výtky má hlavně ke státní správě, ukazuje průzkum AMSP ČR a ČBA

Průzkum mezi firmami a živnostníky odhalil, že drtivá většina jich využívá elektronické komunikace se zákazníky, bankami i veřejnou správou. Ke komunikaci se státní správou však mají výtky, zejména, co se nejednotnosti požadavků jednotlivých resortů týče. Většina podnikatelů preferuje bezhotovostní platby. Platba v hotovosti převládá pouze u třetiny živnostníků.

Celý článek naleznete zde:

Drtivá většina podnikatelů využívá elektronickou komunikaci, tvrdí průzkum ČBA a AMSP ČR

Drtivá většina českých podnikatelů využívá při své činnosti elektronickou komunikaci. Komunikují takto s bankami, svými zákazníky i veřejnou správou. Státní správa by ale podle firem i živnostníků měla režim elektronické komunikace zjednodušit. Vyplývá to z průzkumu, který pro Asociaci malých a středních podniků uskutečnila agentura Ipsos mezi 800 malými a středními firmami a živnostníky.

Celý článek naleznete zde:

Podnikatelé nemají s elektronickou komunikací problém, hapruje však se státem

Online bankovnictví je už u podnikatelů samozřejmostí a většina z nich využívá i online faktury. Mezery ale stále zůstávají u elektronické komunikace se státem. Ačkoli to na základě statistik ohledně elektronických podání pro státní správu nevypadá, drtivá většina tuzemských podnikatelů elektronické nástroje běžně využívá. Největší oblibě se těší online bankovnictví. Řada podnikatelů rovněž pravidelně pracuje s elektronickými fakturami. Slabinou však stále zůstává elektronická komunikace se státní správou. Počet podnikatelů, kteří se státem komunikují přes internet, sice narůstá, systém však pro ně zůstává složitý a měl by se podle nich proto zjednodušit.

Celý článek naleznete zde:

Většina živnostníků komunikuje elektronicky, ale státní správa by měla elektronické nástroje zjednodušit

Česká bankovní asociace a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zveřejňují průzkum zaměřený na využívání elektronických nástrojů v podnikání. Drtivá většina českých podnikatelů využívá při své činnosti elektronickou komunikaci. 9 z 10 má on-line bankovnictví, téměř polovina živnostníků a více než 2/3 malých a středních firem pracuje s elektronickými fakturami a formuláři. Elektronicky komunikují s bankami, svými zákazníky i veřejnou správou. Státní správa by ale podle firem i živnostníků měla režim elektronické komunikace zjednodušit.

Celý článek naleznete zde:

Podnikatelé upřednostňují elektronickou komunikaci, ukazuje průzkum AMSP ČR a ČBA

Drtivá většina českých podnikatelů využívá v současné době při své činnosti tzv. elektronickou komunikaci. Téměř všichni mají internetové bankovnictví, zhruba polovina OSVČ a dvě třetiny menších podniků pracují s elektronickými formuláři a fakturami. Vyplývá to z výsledků průzkumu České bankovní asociace a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zaměřeného na využívání elektronických nástrojů v podnikání.

Celý článek naleznete zde:

ČT Události: AMSP ČR doporučuje ponechat pojistné krytí státu pro exportéry na stávající úrovni

Už ne pět, ale rovnou deset procent z hodnoty úvěru – tolik by měly podle ministra financí Andreje Babiše (ANO) platit banky a firmy, které si pojišťují vývoz přes stát. A to v případě, kdy odběratel přestane půjčky splácet. Proti ministrově záměru se postavily podnikatelské svazy, podle kterých to české exportéry znevýhodní, protože budou mít přísnější podmínky než v okolních zemích.

Podnikatelské svazy nicméně namítají, že vyšší spoluúčast firem znamená, že čeští vývozci budou mít horší podmínky než jejich konkurenti z jiných států. „V současné době to chápeme jako velmi špatný krok pro konkurenceschopnost českých exportérů,“ uvedla generální ředitelka Svazu průmyslu a dopravy Dagmar Kuchtová. „Nejideálnější varianta by byla, kdyby to zůstalo tak, jak je to dneska,“ dodává za Asociaci malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Celý článek a reportáž naleznete zde:

Radio ZET/BBC, Karel Havlíček: Výběr daní musí cílit na velké hráče

Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb vzbuzuje na půdě poslanecké sněmovny emoce. Do sporu se naposledy dostali ministr financí Andrej Babiš a předseda poslaneckého klubu opoziční TOP 09 Miroslav Kalousek. Babiš říká, že nové opatření zlepší výběr daní. Kalousek argumentuje tím, že krácení daní v maloobchodě představuje pouze pět procent z celkových daňových úniků.

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky Karel Havlíček k tématu na rádiu Zet řekl, že daně se budou efektivně vybírat pouze za předpokladu, že se stát zaměří na velké hráče. Aktivita spojená s výběrem daní od malých podnikatelů se totiž nemusí rovnat vynaloženému úsilí na samotnou evidenci. 

Celý článek a záznam rozhovoru naleznete zde:

Karel Havlíček: Dodavatelé z celého světa opouštějí Řecko

Prezident Miloš Zeman nesouhlasí s českou zárukou za záchrannou půjčku pro Řecko. Prohlásil to v reakci na dohodu lídrů eurozóny.

Řecko musí přijmout tvrdé reformy, aby získalo další finanční pomoc. Za peníze z Evropského stabilizačního mechanismu by mohly ručit všechny země Evropské unie. Na Česko by tak připadlo ručení za 1,13 procenta případné půjčky.

„Já se domnívám, že čeští daňoví poplatníci by v žádném případě neměli platit řecké dluhy. Řecko už několikrát něco slíbilo a nikdy to nesplnilo,“ uvedl Zeman.

Řecká krize dopadá i na české obchodníky. Někteří vývozci si proto už teď hledají pro svoje výrobky nové cíle. Ohrožené jsou navíc i jejich pohledávky vůči řeckým firmám. Celkem mají české firmy u řeckých podnikatelů pohledávky za více než miliardu korun. Zhruba polovina z toho připadá na malé a střední firmy. Ty jsou taky řeckou krizí nejvíc ohrožené.

„Většina našich exportérů silně zredukovala dodávky do Řecka, někteří je úplně zastavili. A popravdě řečeno, nejenom naši dodavatelé, ale všichni světoví dodavatelé. Všichni, kteří obchodovali s Řeckem jsou dnes velmi obezřetní, a spíše se snaží hledat alternativní trhy, případně – a to je daleko jednodušší – ještě alternativní dodavatele.“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Jen loni byl celkový vývoz do Řecka zhruba šest a půl miliardy korun. Zásadními produkty, které české firmy do země vyvážejí, jsou hlavně dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. V českých obchodech dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Přesto se ale čeští dovozci s řeckou krizí vyrovnávají lépe než vývozci. Nejvíc se totiž dovážejí potraviny – a to hlavně ovoce a zelenina. A ta jde snadno nahradit dovozem z jiných zemí – třeba ze Španělska, Itálie nebo z Francie.

A jaký má řecká krize vliv na cestovní ruch? Do Řecka každoročně vyráží okolo tři sta tisíc českých turistů. Ani teď zájem o cestování do Řecka neupadá. Podle cestovních kanceláří vyjede letos do Řecka až 400 tisíc turistů.

Pohoda.cz: Ženy se nebývale prosazují v podnikání, AMSP ČR rozvíjí projekt Podnikavá žena

Ženy v poslední době pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30 042 podnikatelek, naopak „odpadlo“ 5 440 podnikatelů. Úbytek živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přechodem k podnikání formou s. r. o.

Pokračující nárůst podnikání žen nebo podnikání jako vedlejší činnost, to jsou trendy uplynulých let. Alespoň to vyplývá z dosud největší analýzy podnikání v České republice, kterou provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR („AMSP ČR“) v rámci svého dlouhodobého projektu Podnikavá žena.
 
Jedním z největších trendů, které studie odhalila, je růst podnikání žen. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste. Třetinu ze všech podnikatelů dnestvoří právě ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, a to téměř 70 %.
 
Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu AMSP ČR se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Cílené podnikání bývá u žen často reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání.

Přechod k podnikání formou s. r. o.

Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou s. r. o. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.
 
„Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou v současném podnikání základními předpoklady úspěchu,“ říká k tomu Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.
 
Podle Evy Čejkové Vaškové, jednatelky ŽENY s.r.o. a patronky projektu Podnikavá žena AMSP ČR, který pomáhá právě ženám, které se rozhodnou podnikat, je třeba ženy motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti.
 
„Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší a na konkrétních příkladech ukazovat, jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii – a to je ta správná cesta,“ doplňuje k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková.

Podnikání jako vedlejší činnost

Dalším výrazným trendem mezi podnikateli je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti na úkor činnosti hlavní. Být podnikatelem je totiž dnes snadnější než kdy dřív. K podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde také menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost.

Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3. U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 %. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované.

Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a severní a jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř dva miliony lidí, z toho polovina aktivně.

Malým a středním firmám se rýsuje velká šance dobýt Ameriku

Uzavření dohody o zóně volného obchodu mezi EU a USA by mělo malým a středním podnikům v Česku výrazně usnadnit vstup na trh ve Spojených státech. Exportéři ocení odstranění cel i netarifních bariér. Dokončení vyjednávání o TTIP se ovšem kvůli problémům v americké politice zřejmě opozdí. 

Zatímco v Evropě vyvolává plánované uzavření dohody o tzv. Transatlantickém obchodním a investičním partnerství (TTIP), které má odstranit bariéry mezi oběma ekonomickými giganty, obavy a vášně zejména v nevládním sektoru, v USA zkomplikoval cestu k hlubší ekonomické spolupráci přímo parlament.

Sněmovna reprezentantů totiž v červnu neschválila klíčový zákon o podpoře obchodu a paradoxně k tomu nejvíce přispěli demokraté.  Pravděpodobnost, že by Evropa smlouvu dojednala ještě s administrativou Baracka Obamy (tedy do konce roku 2016) je nyní podle amerických komentátorů minimální. Jednání, která začala v roce 2013, měly přitom původně dovést obě strany ke zdárnému konci už v letošním roce.

Demokraté se postavili proti svému prezidentovi především proto, že jsou pod silným tlakem odborů. Ty se proti liberalizaci obchodu a volným zónám bouří z obav, že připraví o práci americké dělníky.

Komplikace ovšem rozhodně neznamenají, že je volný obchod mezi USA a Evropou mrtvý. TTIP je stále oběma stranami vnímán jako unikátní příležitost pro zlepšení hospodářských vztahů.

Evropská unie a Spojené státy generují dohromady více než polovinu globálního HDP a zhruba třetinu celosvětového obchodu se zbožím. Jde tedy o potenciálně největší dohodu o volném obchodu v historii.

Uzavření TTIP by podle předběžných odhadů do roku 2027 zvýšilo HDP Evropské unie o 0,5 % . Podobně by tomu bylo i v případě USA. Pro EU to podle propočtů Evropské komise znamená více než 86 miliard euro ročních příjmů navíc.

Požehnání pro malé a střední firmy?

Malé a střední podniky (MSP) jsou ve vyspělém světě největším zdrojem ekonomického růstu. I proto je jejich role při vyjednávání o TTIP nezastupitelná. V EU vytvářejí v soukromém sektoru asi dvě třetiny všech pracovních míst. Zhruba  85 % nových pracovních míst tvořily v uplynulé dekádě právě MSP.

Menší firmy tvoří také páteř české ekonomiky.

„Studie Bertelsmannovy nadace pracuje s odhadem, že díky TTIP by v Evropské unii mělo vzniknout množství nových pracovních příležitostí. Pro ČR je odhadováno až 22 tisíc nových míst. Toto je jeden z důvodů, proč  vyjednávání dohody TTIP podporuje Asociace malých a středních podniků v ČR,“ upozorňuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Jeho slova potvrzuje předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. „Pro stovky malých a středních firem bude TTIP opravdu zajímavou příležitostí,“ říká, nicméně v hodnocení celkových dopadů smlouvy je opatrnější: „I když zvedneme podíl exportu do USA a přiblížíme se úrovni 5 % z celkového objemu exportu (dnes to jsou 2,3 %,pozn. red.), s ohledem na makroveličiny to nebude mít žádný mimořádný dopad.“

Otevření obrovského trhu

Liberalizace obchodu není samospásným řešením a reálný dopad na ekonomiku se odhaduje jen těžko, každopádně jde o mimořádnou šanci pro byznys.

„TTIP znamená vytvoření otevřeného trhu bez větších obchodních překážek s potenciálem 800 milionů zákazníků. A právě díky množství odstraněných tarifních i netarifních bariér budou moci získat zákazníky nejenom velké společnosti, ale i malé a střední podniky. Cílem TTIP je odstranit obchodní a byrokratické bariéry přístupu na trh a zvýšit tak šanci podniků do 250 zaměstnanců dostat se na americký trh,“ shrnuje Bärtl.

Otázku, jak ovlivní TTIP export mezi Českou republikou a USA, považují zástupci státu i podnikatelů za klíčovou.

„Přínosů pro naše exportéry bude celá řada. Jedním z nich je odbourání naprosté většiny celních tarifů. Je pravda, že v průměru jsou dnes cla poměrně nízká – pohybují se okolo 4 procent, ale stále nacházíme v celním sazebníku takové položky, na které je uvaleno clo v desítkách procent,“ připomíná náměstek MPO.

„A je to v pro nás velmi významných oblastech jako strojírenství, automobilový či sklářský průmysl,“ doplňuje.

Jen pro zajímavost: za každý půllitr evropského piva vyváženého menším pivovarem musí distributor zaplatit v USA o 157 % větší federální daň, než do americké státní pokladny odvede za jeden půllitr tamní pivovar.

Pro české firmy, které do USA vyvážejí nebo chtějí vyvážet své výrobky, tedy znamená odbourání cel zlevnění jejich produktů na americkém trhu a tím automaticky zvýšení jejich konkurenceschopnosti. Čeští subdodavatelé jiných firem z EU zase ocení další navýšení zakázek díky nižším cenám finálních výrobků.

Zbytečná byrokracie

Kromě cel se ovšem čeští exportéři potýkají i s dalšími překážkami.

„Často jde o banální technické rozdíly nebo nadbytečnou byrokracii, které zpomalují naše dodávky a stojí podniky nemalé peníze. TTIP bude chtít posílit spolupráci při regulaci vybraných odvětví a rozšíření vzájemného uznávání certifikátů a jiných osvědčení. Nedává přece smysl, aby zdravotnické lůžko, které bylo v EU certifikováno, muselo podstupovat stejný proces podruhé v USA, i když požadavky na něj jsou totožné,“ doplňuje Bärtl.

Zjednodušit by se mělo celé celní řízení. V tomto směru by mohla pomoci tolik vzývaná elektronizace. „Už by se nemělo stávat, že kvůli formálním nedostatkům v dokumentaci se pozdrží dodávka a zboží bude čekat v celním skladu. A TTIP nepřinese výhody pouze přímým exportérům. Skrze dodavatelské řetězce je zde potenciál zvýšení poptávky po zboží všech našich podniků, opět hlavně malých a středních,“ domnívá se náměstek.

To, že převáží – pokud jde o význam dohody pro český export – pozitiva, nerozporuje ani Karel Havlíček: „Zásadně se zvětší a zjednoduší exportní bezbariérový dvorek. Ten bude čítat více než 30 milionů malých a středních firem, rozhodující světové korporace a nejprestižnější univerzitní a výzkumná pracoviště. Říkám to hlavně proto, že USA jsou pro nás klíčovým trhem nikoliv s ohledem na kvantitu, ale ve vazbě na přidanou hodnotu. Jinými slovy, můžeme tam vyvážet dražší a inovativně laděné výrobky. To je pro malé a střední firmy zásadní zpráva.“

TTIP by měl sloužit také jako prostředek ke snazšímu uznávání kvalifikací a usnadnění mobility. „Dnes je často obtížné získat investorské vízum do USA či otevřít si kancelář architekta nebo zajistit vízum pro technika k instalaci produktu. Byrokracie v těchto případech může trvat i roky. TTIP přinese výhody i firmám, které sem sice nevyvážejí, ale jsou zapojeny do dodavatelských řetězců s konečnou destinací v USA,“ doplňuje náměstek Bärtl.

Aktivní pomoc států při expanzi podniků

Evropští vyjednavači podle Bärtla chtějí, aby se v TTIP obě velmoci zavázaly aktivně pomáhat malým a středním podnikům při jejich očekávané expanzi přes Atlantik. Příkladem mohou být helpdesky na internetu, kde by si na jednom místě mohli podnikatelé nechat poradit s rozjezdem podnikání na druhém břehu Atlantiku.

„Chystáme pro ně také ‚one stop shop‘, který by jim poradil s celními formalitami. Přehledný webový portál, který by je navedl krok za krokem,“ dodává náměstek Bärtl.

Příklady úspěšných exportérů táhnou

Na webových stránkách Evropské komise věnovaných malým a středním podnikům v rámci Dohody o transatlantickém obchodním a investičním partnerství můžete najít přehled, shrnující základní fakta a důvody pro vyjednávání speciální kapitoly TTIP o MSP. Komise na svých stránkách zveřejnila i návrh této kapitoly. Dále vytvořila dokument obsahující přehled výhod, které by TTIP malým a středním podnikům přinesl. Nabízí také příběhy devíti evropských firem, které již do USA vyvážejí, a jejich konkrétní příklady toho, jak by jim uzavření dohody usnadnilo obchodování.

Buy American

Dalším nerovným podmínkám musí české firmy čelit v oblasti veřejných zakázek kvůli tzv. „Buy America(n)“ legislativě, která upřednostňuje americké výrobce před zahraničními. Tendrů v USA se tak účastní poměrně málo evropských firem, a spíše než nadnárodní giganty jsou opět výrazně omezeny firmy s nižším obratem a menším počtem zaměstnanců.

V tomto směru mají Američané v Evropě doslova neoprávněnou výhodu. „Buy American je americká legislativa na subfederální úrovni, která požaduje, aby polovina dodávky pro veřejné instituce byla amerického obsahu, což ale neplatí pro americké firmy v EU. Všeobecně se očekává, že to bude změněno – tedy, že evropské firmy nebudou blokovány,“ připomíná Havlíček.

„Dohoda TTIP má velmi široký záběr. Jedním ze strategických cílů EU je právě dosáhnout otevření trhů s veřejnými zakázkami v USA pro evropské podniky a oslabení efektu opatření typu Buy America nebo Buy American. Evropská unie má velký zájem na otevřeném přístupu na trh s veřejnými zakázkami ve Spojených státech, a to na úrovni federální i jednotlivých států US unie. Jelikož jsou trhy USA a EU největšími trhy s veřejnými zakázkami na světě, vidí zde EU potenciál, a to jak k vytvoření nových příležitostí pro podniky, tak i k úsporám ve veřejných zakázkách,“ dodává k tomu Bärtl.

Evropské podniky mají přístup pouze ke třetině všech zakázek v USA. Tím se zboží z EU stává na americkém trhu méně konkurenceschopným a opatření navíc působí unijním výrobcům další komplikace, jelikož si musí v USA hledat obchodní partnery či zakládat pobočky.

Evropská komise nedávno uspořádala průzkum mezi malými a středními evropskými podniky vyvážejícími do USA. Nakolik je pro evropské vyjednavače vodítkem při jednání s americkou stranou?

Vladimír Bärtl: Postoje a problémy malých a středních podniků mají zcela zásadní roli při směřování vyjednávání TTIP. Jak ukazují právě závěry veřejné konzultace uspořádané Evropskou komisí, malé a střední podniky hrají významnou roli v unijním obchodě s USA.

Jejich podíl odpovídá 28 % přímých exportů do USA a zároveň tvoří i významný podíl dovozů z USA. I tato studie odhalila, že je zde značné množství překážek snahám podniků do 250 zaměstnanců vyvážet na americký trh.

Je nezbytné, aby EK udržovala úzký dialog s těmi, pro které TTIP vyjednává, právě proto, aby bylo Transatlantické obchodní a investiční partnerství účinným nástrojem, podpořilo podnikání malých a středních firem a umožnilo jim rozvíjet se.

Karel Havlíček: Vodítkem při jednání je poměrně důležitým. Role malých a středních podniků v EU je zcela zásadní, máme o všem průběžné informace, trvale jednáme na evropské úrovni a nemám pocit, že by se názor malých firem nebral vážně.

Investiční web.cz: Karel Havlíček v rozhovoru o naší budoucí pozici v EU

Nad Evropou se v posledních letech honí mraky. Dluhová krize s Řeckem v čele, separatistické nálady ve Spojeném království i ve Španělsku, kde se navíc letos konají volby, pro mnohé jeden z největších strašáků druhého pololetí. Sledujeme začátek konce Evropské (měnové) unie, nebo se po letech bouřek evropské nebe opět rozjasní? Svůj spíše optimistický názor na Evropu nabízí v exkluzivním rozhovoru pro Investiční web Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

ČRo Radiožurnál: Firmy přestávají v Řecku obchodovat, tvrdí AMSP ČR

Řecká krize dopadá i na české obchodníky. Někteří vývozci si tak pro svoje výrobky hledají nová odbytiště. Ohrožené jsou navíc i jejich pohledávky vůči řeckým firmám.

Celkem mají české firmy u řeckých podnikatelů pohledávky za více než miliardu korun. Zhruba polovina z toho připadá na malé a střední firmy. Ty jsou také řeckou krizí nejvíc ohroženy. 

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka proto některé společnosti přistoupily k opatřením a obchod s Řeckem úplně zastavily: 

„Většina našich exportérů zredukovala dodávky do Řecka, někteří je úplně zastavili. Popravdě řečeno nejenom naši dodavatelé, ale všichni světoví dodavatelé. Všichni, kdo obchodovali s Řeckem, jsou dneska velmi obezřetní a spíše se snaží hledat alternativní trhy, případně alternativní dodavatele.“ 

Problémy jsou vidět i u dovozu řeckého zboží do České republiky. Dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Loni byl celkový vývoz do Řecka zhruba 6,5 miliardy korun. Zásadními produkty, které české firmy do země vyvážejí, jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. 

Přesto se ale čeští importéři s řeckou krizí vyrovnávají lépe než vývozci. Nejvíce se dovážejí potraviny, a to hlavně ovoce a zelenina. Ty jdou poměrně snadno nahradit dovozem z jiných zemí, třeba ze Španělska, Itálie nebo z Francie. 

„Velké řetězce, které nakupují ovoce, zeleninu nebo oleje a ořechy, si v tuto chvíli hledají alternativní dodavatele. Někteří samozřejmě ještě čekají, dojíždějí dodávky,“ dodává Havlíček. 

Řecká krize naopak neovlivňuje cestovní ruch. Do Řecka každoročně vyráží okolo 300 tisíc českých turistů. Podle cestovních kanceláří letos jejich počet ještě vzroste, a to až na 400 tisíc. 

Cestovní kanceláře a agentury radí, aby si lidé na dovolenou vzali více hotovosti. Někteří prodejci odmítají bezhotovostní platby. 

Kurzy.cz: AMSP ČR vytvořila kontaktní místo pro podnikatele postižené Grexitem

AMSP ČR zřizuje kontaktní místo pro podnikatele, kteří obchodují s řeckými partnery a dostali se do problémů s inkasem plateb nebo jim selhávají dodávky  zaplaceného zboží. 

Bankovní specialisté na takzvaný Trade Finance a právníci ze zkušenostmi z mezinárodních obchodních transakcí jsou připraveni obratem řešit akutní problémy exportérů, importérů nebo investorů, kteří se vlivem řecké krize dostali do problémů. Stejně tak je Asociace malých a středních podniků a živnostníků připravena do 48 hodin odpovědět na dotazy ohledně obchodní problematiky spojené s Řeckem.

„Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některéfirmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řeckupanuje, “ říká Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.

„Stává se tak, že řečtí odběratelé mají prostředky v bance, ta by jim správně měla zahraniční převod provést, ale tím, že nemá dostatek hotovosti, platbu neprovede, a to i za předpokladu, že se jedná o podmínky na bázi dokumentárního akreditivu nebo podobného bankovního nástroje. Firmy tak mohou potřebovat odbornou pomoc, založenou na dokonalé znalosti mezinárodních finančních transakcí a návrhu právního řešení. Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku,“  dodává Havlíček.

Celý článek naleznete zde:

AMSP ČR propojuje start up firmy a investory

Analytický nástroj pro e-shopy a informační portál podporující výhradně malé místní firmy v konkrétním regionu. S těmito projekty zvítězily na Fórech investorů v Brně 18. a v Praze 23. června 2015 start-upy MonkeyData s.r.o. a SPINDO s.r.o. Cílem této klíčové události projektu CzechEkoSystem realizovaného agenturou CzechInvest bylo propojení start-upových podnikatelů s potenciálními investory.

„Fóra investorů jsou završením projektu CzechEkoSystem, který je důležitým milníkem v podpoře malých a středních podniků. Zúčastnilo se ho více než sto firem, jimž projekt pomohl najít možnosti pro expanzi v České republice, ale také vyjet do zahraničí,“ řekl při zahájení pražského fóra generální ředitel agentury CzechInvest Karel Kučera. Začínajícím podnikatelům popřál úspěch v jejich projektech a zmínil důležitost podpory start-upů, protože pomáhají zlepšovat podnikatelské prostředí a zvyšovat konkurenceschopnost České republiky. „V podobných projektech pro podporu začínajících podnikatelů chce CzechInvest určitě pokračovat i v budoucnu,“ dodal na závěr.

Vybrané start-upy, které se v minulosti zúčastnily projektu CzechEkoSystem, zde dostaly jedinečnou možnost prezentovat své podnikatelské záměry a oslovit investora, který by jim napomohl v dalším rozvoji. Odborná porota vybrala šest z nich – tři v Brně a tři v Praze – které získaly cenu v podobě ročního členství v Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR, generálního partnera akce. Absolutní vítězové brněnského a pražského fóra si zároveň odnesli i poukaz na financování účasti na zahraniční konferenci dle vlastního výběru od hlavního partnera akce, společnosti Deloitte.

„Nápady má hodně lidí, ale těch, kteří je skutečně dotáhnou do konce a tvrdě si je odpracují, což je v podnikání nejdůležitější, je mnohem méně,“ řekl start-upistům Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Vítězné firmy vybrali porotci na základě kritérií jako inovativnost projektu, jeho realizovatelnost, ale také kvalita prezentace. Především ale Fóra investorů umožnila přítomným začínajícím podnikatelům představit své projekty investorům, pokusit se získat prostředky pro další rozvoj svého podnikání a získat i cennou zpětnou vazbu.

Medailonky oceněných start-upů najdete zde.

O projektu CzechEkoSystem

CzechEkoSystem neboli Ekosystém pro rizikový kapitál je realizován Agenturou pro podporu podnikání a investic CzechInvest v rámci Operačního programu Podnikání a inovace (OPPI) 2007–2013. Jeho cílem je efektivní rozvoj aktivit začínajících firem z prostředí malého a středního podnikání při jejich inovačním podnikání prostřednictvím zvýhodněného poradenství. Soustředí se na urychlení rozvoje podnikatelských aktivit MSP, získání praktických zkušeností při komercializaci vlastního produktu či služby, praktickém uplatnění podnikatelského záměru a posílení marketingových a manažerských schopností. Součástí je i podpora během vyhledávání možností financování formou kapitálového vstupu investora. Projekt již úspěšně využilo 111 firem.

Více na www.projekt-czechekosystem.cz

Celý článek naleznete zde:

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Fora-investoru-ocenila-nejuspesnejsi-start-upy-projektu-CzechEkoSystem-383733

Karel Havlíček a Bedřich Danda v polemice k EET

Euractiv.cz: AMSP ČR připravuje Rok řemesel (2016): Nikoliv nostalgie, ale moderní profese s využitím nových technologií

V horizontu následujících 10 až 15 let se očekává příchod tzv. čtvrté průmyslové revoluce neboli Průmyslu 4.0. Znamená to, že se bude digitalizovat průmyslová výroba a vzniknou „chytré“ továrny, ve kterých budou digitálně propojené všechny úrovně výrobního řetězce. Pro ČR jako zemi s velkým podílem průmyslu na HDP je Průmysl 4.0 velkou příležitostí. Lze však také očekávat celou řadu překážek, na které je potřeba rychle a adekvátně reagovat. 

Továrna, ve které si vyráběné produkty samy určí, jak mají být v průběhu výrobního procesu zpracovány, stroje, které samy hlásí technické poruchy, či sklady, které sami reflektují stav zásob a informují dodavatele o nových objednávkách. To je vize tzv. chytré továrny a budoucí průmyslové výroby.

Internet se v posledních několika letech stal nepostradatelnou součástí běžného života. Lidé hledají informace, nakupují online a komunikují s přáteli či klienty. Výhody, které internet přináší, však lze efektivně využít i v  dalších odvětvích, například v průmyslu.

V horizontu následujících 10 až 15 let se očekává příchod čtvrté průmyslové revoluce, která přinese radikální změnu ve srovnání s nynějším výrobním procesem. V budoucnu budou digitálně propojené všechny úrovně výrobního řetězce, tedy zaměstnanci, spotřebitelé, dodavatelé, stroje i zboží.

Podle odborníků tak brzy vznikne jakási „chytrá továrna“, ve které bude výrobní proces fungovat na základě internetu věcí. Jednotlivý produkt, stroj či sklad zásob bude mít svůj čip nebo senzor a IP adresu, díky kterým budou připojeny k internetu a budou mezi sebou bezdrátově komunikovat. Vznikne tak kyberfyzikální systém tvořený ze softwaru, senzorů, procesorů a komunikačních technologií, propojující předvýrobní, výrobní i po výrobní etapy.

Produkt si sám určí svůj způsob výroby

Názorným příkladem může být výroba lahve. Zákazník si přeje, aby lahev byla žlutá, měla červené víčko a růžové květiny na povrchu. Výroba bude tedy probíhat tak, že lahev na sobě bude mít uvedený štítek s veškerými informacemi o tom, jak má být zpracována. Tudíž jeden stroj vyrozumí, že má být žlutá, druhý, že bude mít červené víčko, a třetí, že lahev bude mít na svém povrchu růžové květiny.

Průmyslová výroba tak nebude závislá na centrálním systému, ale bude více decentralizovaná. To výrobcům umožní zachovat masovou výrobu, lépe vyhovět potřebám zákazníků a zároveň držet ceny při zemi.

Šance pro ČR?

Vzhledem k tomu, že se podíl průmyslu v České republice blíží 40 %, je čtvrtá průmyslová revoluce nebo také průmysl 4.0 příležitostí pro růst a konkurenceschopnost českých firem a České republiky vůbec. Díky finančním úsporám se totiž očekává zvýšení produktivity až o 30 %.

Podle některých odborníků je zájem české vlády o digitalizaci obecně, natož o Průmysl 4.0 nedostatečný. Podle Vladimíra Maříka, profesora Katedry kybernetiky ČVUT, se však první kroky snad již připravují. „Ministerstvo průmyslu a obchodu deklarovalo, že na podzim vydá Bílou knihu Industry 4.0“. Také předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula potvrzuje, že se koncem července na jednání tripartity otevře diskuze na téma Průmysl 4.0.

Naopak velmi úzká spolupráce a koordinace v ČR probíhá mezi svazy a asociacemi. Mezi průkopníky projektu Průmysl 4.0 patří Svaz průmyslu a dopravy ČR a Česko-německá obchodní a průmyslová komora. Na projektu se podílejí i další asociace a unie, mezi ně patří například Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Ta podle předsedy Karla Havlíčka vyhlásí rok 2016 Rokem řemesel a naváže tak na aktivitu Svazu průmyslu, který rok 2015 vyhlásila Rokem průmyslu a technického vzdělávání.

„Hodláme představit řemesla nikoliv jak nostalgickou vzpomínku na 19. století, ale jako moderní profesi, kde se využívá nejmodernějších technologií. Mladé chceme motivovat právě přes nové technologie a ne jen nekonečným opakováním nezbytností učňovských oborů, tím je akorát odradíme“, vysvětluje Havlíček.

EU zasahuje

Iniciativu lze v tomto směru očekávat i ze strany Evropské unie. Komise začátkem května letošního roku představila novou strategii pro jednotný digitální trh, v rámci které budou do konce roku 2016 představeny jednotlivé legislativní akty.

Komisař pro jednotný digitální trh Gűnther Oettinger vyzdvihl potenciál digitální revoluce nejen v oblasti průmyslu. Upozornil nicméně na některé výzvy, které se dají s příchodem revoluce 4.0 očekávat, a na které Evropská unie musí reagovat. Patří mezi ně například ochrana dat, kybernetická bezpečnost, určení odpovědnosti za chování bezpilotních automobilů a dalších autonomních technologií, zavedení jednotných standardů či zajištění bezpečnost pracovního prostředí, ve kterém spolu pracují lidé a roboti.

Také odborníci se shodují na tom, že přes výhody, které se od revoluce 4.0 očekávají, představuje také celou řadu překážek, které je potřeba vyřešit co nejdříve. V opačném případě totiž Evropě ujede vlak a nebude schopna čelit konkurenci ze strany Spojených států a Asie.  

Kde leží kámen úrazu?

Vzhledem k tomu, že továrny budou fungovat na bázi obrovského objemu dat, tzv. big data, budou také více náchylné na kybernetické útoky. Jedním z hlavních cílů je tedy vytvořit systém, díky kterému by byly továrny maximálně chráněny před vnějšími vlivy a zneužitím dat. Od toho se také odvíjí potřeba zavedení jednotných standardů, které by chránily spotřebitele a zajistily bezpečnost firem.

Aby firma ochránila svá citlivá data a výrobní know how, musí podle Jiřího Holoubka, člena představenstva Svazu průmyslu, přistupovat k bezpečnosti od samého počátku komplexně. Jako jeden z nástrojů zmiňuje využití interních monitorovacích center. „Ty mají za úkol například pomocí nástroje SIEM (Security Information and Event Management) další zpracování pořizovaných, sdílených a předávaných dat, jejich kategorizaci a vzájemnou korelaci událostí,“ dodává.

Zavedení digitalizace průmyslové výroby může podle Holoubka pro některé firmy představovat velkou komplikaci a finanční problém. Dodává však, že překonání těchto komplikací se stává nutnou  podmínkou pro zajištění jejich konkurenceschopnosti nejen v oblasti konečných cen a termínů, ale i kvality a flexibility výroby. „Díky vedlejším efektům digitalizace průmyslové výroby lze navíc optimalizovat veškeré předvýrobní i po výrobní etapy, což může znamenat další podstatné snížení nákladů“, tvrdí Holoubek.

Čeká nás změna struktury pracovního trhu

Nelze také opomenout sociální dopady revoluce průmyslové výroby. Některé pracovní pozice vymizí, nové vzniknou. Jak bylo řečeno na diskuzním setkání, které nedávno uspořádala Česko-německá obchodní a průmyslová komora a německé velvyslanectví v Praze, až 65 % nynějších studentů bude zastávat pracovní pozice, které v dnešní době neexistují. To je podle odboráře Středuly naprosto očekávaná událost. Před 25 lety neexistovaly pracovní pozice typu programátor webových aplikací či chytrých telefonů a lze předpokládat, že tento vývoj bude pokračovat.

Na změnu struktury profesí je však třeba reagovat a vyhnout se tak případné rostoucí nezaměstnanosti. Je žádoucí, aby systém pracoval i s lidmi, kteří jsou dnes ekonomicky aktivní, a nesoustředil se pouze na nové generace. Mohl by vzniknout třeba fond celoživotního vzdělávání, do kterého by přispíval částečně stát, zaměstnavatel a zaměstnanec, a který by jedince díky vzdělávání a rekvalifikaci připravoval na očekávanou změnu, navrhuje Středula.

Potřebujeme reformu školství

Podle Maříka jde ruku v ruce s Průmyslem 4.0 nutnost reformy českého školství. Poukazuje na to, že české školství zůstává myšlenkou Industry 4.0 dosud nepolíbeno a zdůrazňuje, že revoluce 4.0 zasáhne celou společnost. Čtvrtá průmyslová revoluce totiž vyžaduje změnu výuky téměř všech oborů na technických vysokých školách.

„Dosavadní přístup opírající se striktně o centralizované hierarchické pojetí složitých systémů je nahrazen vizí decentralizovaných systémů s využitím automatizované organizace složitých systémů jako volného sdružení autonomních subsystémů bez jakéhokoliv centrálního řídícího prvku. Jedná se skutečně o technologickou revoluci, na níž musí být připraveni všichni inženýři. A nejen oni. Musí nastat zásadní změny i v řadě oborů ekonomických a společenskovědních,“ upřesňuje Mařík.

Na tuto skutečnost ostatně již reagovala Česko-německá obchodní a průmyslová komora, která v dopise z konce června vyzvala českého premiéra Bohuslava Sobotku k reformě vzdělávacího systému. Mezi hlavní požadavky patří větší propojenost škol a firem a důraz na praktické dovednosti s využitím prvků duálního vzdělávání.

Celý článek naleznete zde:

AMSP ČR se vyjadřuje k EET

Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky (AMSP ČR) podporuje elektronickou evidenci tržeb za předpokladu, že budou naplněny klíčové dohody, které vzešly z dlouhodobého vyjednávání mezi Ministerstvem financí a AMSP ČR.

Rozhodujícím požadavkem, který musí být bezezbytku naplněn je snížení DPH, a to z 21 % na       15 %, přičemž AMSP ČR bude dále usilovat o snížení až k hranici 10 %. Dalším zásadním požadavkem pro udržení podpory AMSP ČR  je to, že nebude povinnost zákazníka brát si účtenku a tzv. účtenková loterie se nestane průběžným kontrolním nástrojem režimu EET. Současně bude poskytnuta dohodnutá sleva 5 tisíc korun z daňové povinnosti na pořízení přístroje pro OSVČ, přičemž vybrané profese,  které budou mít manipulační problém s přístrojem, budou z režimu EET vyjmuty. AMSP ČR současně požaduje, aby jakákoliv další jednání o rozšíření EET na ostatní skupiny, včetně jednání o případných výjimkách, začala až po důkladné analýze segmentu maloobchodu, velkoobchodu, restaurací a ubytovacích služeb. Tuto analýzu, má-li být vypovídající, není možné podle Asociace provádět dříve, než po ukončení kalendářního roku, ve kterém byla EET spuštěna u prvních segmentů podnikatelů.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu uvádí: „Podle poslední analýzy využívá běžně elektronickou formu komunikace 95 % OSVČ. Průzkumy mezi malými a středními podnikateli jasně ukazují, že hlavní obava podnikatelů vůbec nevyplývá z pořízení přístroje, problému připojení se na internet, nákladu na pořízení ani z elektronického přenosu dat, ale z toho, aby je celý režim nezdržoval od hlavní práce. Proto považujeme za nezbytné, aby se v první vlně otestovaly provozovny, které ve většině podobný  systém např. na bázi pokladen používají a kde je dnes většinový souhlas podnikatelů s EET, tedy hlavně maloobchod a restaurace. Teprve poté je možné vážně diskutovat o rozšíření EET. Elektronizace obchodních transakcí je v budoucnosti nevyhnutelný krok, nicméně forma, která bude zvolena, musí být řádně odzkoušena. Bude-li se postupovat tímto způsobem, nemáme problém EET podpořit.“

Karel Havlíček k TTIP a ochraně českých investic v USA

Jak při podnikání v zemích mimo Evropskou unii ochránit investici tak, aby se majitel firmy nemusel obávat o existenci svého podniku ani trávit čas vleklými soudními spory a arbitrážemi? Tato otázka zajímá každého, kdo se rozhodne podnikat v zahraničí. Téma ochrany investic je jedním z klíčových i v dohodě o zóně volného obchodu mezi EU a USA TTIP.

„Dohody o podpoře a ochraně investic (BIT) jsou mezinárodní smlouvy, ve kterých se smluvní strany zavazují, že budou poskytovat zahraničním investorům, investujícím na jejich území, určité standardy, jako je například spravedlivé a rovné zacházení, garance volného převodu kapitálu souvisejícího s investicí a zákaz vyvlastnění bez náhrady,“ zní jedna z obecných definic investiční ochrany.

Mezinárodní dohody tohoto typu se sjednávají od 50. let minulého století a v současnosti je jich na světě kolem 3000. Téměř polovinu z nich pak uzavřely – ať už mezi sebou nebo s mimoevropskými partnery – členské státy EU.

Od platnosti Lisabonské smlouvy řeší přímé zahraniční investice státy Evropské unie společně. Proto je i součástí TTIP investiční kapitola a patří sem i ostře sledovaný mechanismus řešení sporů investor-stát. Cílem TTIP je nastavit stejné podmínky pro všechny investory ze zemí Evropské unie i Spojených států

Bilaterální smlouvy s USA? Česko ji má, Německo ne

Česká republika má uzavřenou s USA dvoustrannou investiční dohodu, která samozřejmě už nyní umožňuje investorům domáhat se jejího porušení u mezinárodní arbitráže.

Současný systém je podle zástupců české vlády poměrně kvalitně nastaven, změny, které přinese TTIP, ale přesto považují za důležité.

„Obecně lze říci, že dohody o podpoře a ochraně investic uzavřené mezi členskými státy EU a Spojenými státy poskytují vysokou úroveň ochrany investorům. Zahraničním investorům, investujícím na území hostitelského státu, zaručují určité standardy zacházení, jako je například zákaz diskriminace, ochrana před vyvlastněním bez nároku na kompenzaci, spravedlivé a rovné zacházení či záruka volného převodu prostředků souvisejících s investicí,“ shrnuje náměstek ministra průmyslu a obchodu Vladimír Bärtl.

Paradoxní je, že vyspělejší země osmadvacítky na rozdíl od nových členských zemí investiční ochranu s USA na bilaterální úrovni vyřešenu nemají. 

„U stávajících dohod je důležitá jejich podoba, která je poznamenána dobou a okolnostmi jejich sjednání. Ve všech případech se jedná o dohody USA s ‚novými‘ členskými zeměmi EU převážně datujícími svůj vznik do počátku 90. let. Od té doby však prošlo investiční právo značným vývojem a byly odhaleny určité slabiny systému. EU si tento vývoj uvědomuje a reaguje na něj při formulaci své investiční politiky obecně i při přípravě investiční kapitoly pro TTIP,“ doplňuje náměstek.

Dohoda TTIP přinese do investičních vztahů mezi EU a USA dvě zásadní změny. Kromě nahrazení bilaterálních dohod a platnosti pro všechny členské země, bude podle Bärtla TTIP využívat modernější systémy investiční ochrany, než jaké fungovaly před dvaceti lety. „TTIP bude reagovat na změny v rozvoji mezinárodního investičního práva a zkušenosti, které jednotlivé státy získaly jeho aplikací v arbitrážní praxi.“

A co to reálně znamená?

Budoucí dohoda by měla přesněji definovat, co je možné považovat za investici a koho za investora. Také aby nedocházelo k situacím, kdy je investiční ochrana zneužívána prostřednictvím nastrčených společností, jež v domovském státě svého založení nevykonávají žádnou obchodní činnost.

Rozhodovací praxe arbitrážních tribunálů ukázala, že by se měly zpřesnit investiční standardy a mělo by se zabránit tomu, aby mohly firmy vznášet neodůvodněné žaloby vůči státům.

Klíčový mechanismus ISDS

Jedním z klíčových mechanismů, který tomu má pomoci, je tzv. ISDS. Investor to State Dispute Settlement (ISDS) zjednodušeně řečeno umožňuje vyřešit spor nezávisle na národním soudním systému. Jde tedy o mezinárodní arbitrážní komisi, jež podle zastánců dohody poskytuje záruku, že budou soudní rozhodnutí přijata v krátkém čase. „Procesní pravidla arbitráže zaručují rychlost a efektivnost rozhodování. Navíc jak investorovi tak státu je zaručeno rovné postavení před rozhodci,“ tvrdí zastánci TTIP.

ISDS je přesto v Evropě terčem silné kritiky a vyvolává v jednotlivých zemích podobné vášně jako například otázka kvality potravin nebo ochrany spotřebitele. Podle odpůrců dohody by mohla jít arbitrážní komise na ruku velkým firmám. Spory by totiž probíhaly v případech, kdy „změna státní legislativy výrazně mění tržní podmínky či narušuje již schválené zakázky velkých společností,“ tj. když se společnost cítí být poškozena změnou zákonů.

Ti, kdo nesouhlasí, jsou přesvědčeni, že by to umožnilo velkým společnostem žalovat vlády pro jakýkoli zákon či předpis, který by omezil budoucí zisky korporace. Firma by např. zažalovala stát za ztrátu nebo „vyvlastnění“ svých budoucích zisků, a to by stavělo arbitrážní právo nad zákony a předpisy jednotlivých zemí a jejich soudnictví.

„Pokud by kterákoli velká nadnárodní korporace usoudila, že její zájmy byly v dané zemi poškozeny, mohla by před neveřejným soudem a bez možnosti odvolání tu zemi žalovat a chtít kompenzaci,“ vyjadřuje se pro web ČSSD jeden z odpůrců smlouvy europoslanec Jan Keller.

Kellerovy obavy nesdílí náměstek Bärtl. „Tribunál je zpravidla složený tak, že arbitři jsou jmenováni stranami sporu, kdy každá strana sporu jmenuje jednoho rozhodce, kteří pak zvolí třetího – předsedu komise. Tribunál spor následně závazným způsobem rozhodne,“ říká s tím, že právě tato vyváženost je překážkou jednostranného rozhodování arbitráže.

Eurokomisařka navrhuje stálý soud

Obavy by možná mohlo rozptýlit i nedávné hlasování výboru Evropského parlamentu pro mezinárodní obchod. Evropská komise má podle něj s USA dojednat novou moderní podobu arbitráží.

„Poslanci ocenili snahu komise, že vyšla vstříc kritikům, kteří nesouhlasili s podobou arbitráží, jak je komise vyjednala v dohodě s Kanadou (tj. klasický mechanismus ISDS),“ cituje českou europoslankyni Ditu Charanzovou deník E15.

Komisařka pro obchod Cecilie Malmströmová navrhla, aby vznikl stálý arbitrážní tribunál pro odvolání proti prvoinstančnímu rozhodnutí. I kdyby tedy došlo u první instance k některému z výše zmíněných problémů, stálý arbitrážní tribunál by mohl rozsudek změnit.

„Evropští investoři mají v USA dlouhodobě problém ve smyslu nerovného zacházení. Hovořil jsem o tom nedávno i s eurokomisařkou Malmströmovou. Mezinárodní veřejný soud by měl mít veřejně jmenované a nezávislé soudce, měla by se konat veřejná slyšení a měl by být jasně nastaven odvolací režim, který bude řešit spory mezi státy a investory. Mělo by to plně korespondovat s jurisdikcí soudů jednotlivých zemí EU,“ potvrzuje předseda Asociace malých a středních podniků ČR Karel Havlíček.

Náměstek Bärtl nabízí ještě další vysvětlení, proč není třeba se ISDS obávat. „Zahrnutí mechanismu ISDS v rámci TTIP hrozbu mezinárodní arbitráže pro ČR nezvýší. Již téměř 25 let američtí investoři v ČR mohou tento mechanismus využívat dle platné bilaterální dohody o podpoře a ochraně investic, přičemž prozatím vedl pouze k jedné investiční arbitráži – v případě žaloby Ronalda Laudera, který navíc svůj spor s ČR prohrál,“ připomíná.

Riziko arbitráží by se prý mělo ještě snížit, a to díky celé řadě pojistek, jež budou v TTIP obsaženy. „Dohoda bude nově obsahovat detailně formulované standardy zacházení s investory, které se pro svoji vágnost dříve ukázaly být problematické. Dále mechanismus pro předcházení paralelním a následným žalobám, nebo pravidlo, že náklady řízení platí zpravidla ten, kdo prohrál, což odrazuje investora od podávání neopodstatněných žalob,“ dodává.

Vladimír Bärtl: Chceme zachovat evropské standardy

Dá se definovat, co vnímá v oblasti ochrany investic či odstranění bariér obchodu jako svou největší prioritu (při vyjednávání o TTIP) Česká republika? A z jakého důvodu?

Česká republika považuje při vyjednávání v oblasti investic za klíčové zajištění ochrany a poskytnutí mezinárodněprávních záruk legitimním investorům při zachování práva státu na regulaci ve veřejném zájmu.

Prioritou pro ČR je sjednání takové dohody, která bude moderním nástrojem odrážejícím dosavadní zkušenosti s používáním investiční ochrany a fungováním arbitrážních tribunálů jak specificky v případě ČR, tak i celosvětově.

Sjednání dohody nemá omezit právo Evropské unie nebo jejich členských zemí vytvářet politiku ve veřejném zájmu a má zachovat vysoké evropské standardy v oblastech, jako je zdravotnictví, bezpečnost, ochrana spotřebitele nebo ochrana životního prostředí.

Zájmem je sjednání takové dohody, která prostřednictvím mezinárodního závazku potvrdí, že EU i USA jsou otevřenými ekonomikami a právními celky, které jsou připraveny garantovat základní principy zacházení s investory jako je nediskriminace, zákaz vyvlastnění bez kompenzace či přístup ke spravedlnosti.

AMSP ČR pomáhá desítkám firem postižených řeckou krizí

Řecké firmy už dluží svým českým obchodním partnerům více než 1,1 miliardy korun. Ačkoliv je taková částka vzhledem k celkovému objemu tuzemského zahraničního obchodu zanedbatelná, podle Asociace malých a středních podniků se může krize v Řecku dotknout desítek českých firem. Asociace proto zřídila kontaktní místo, kam se může obrátit každý, kdo se v byznysu s Řeckem potýká s problémy.

Podíl Řecka na českém exportu činí podle Asociace malých a středních podniků pouze 0,18 procenta. Přesto se v tuzemsku najdou firmy, které se dostaly do potíží. Jedná se třeba o vývozce, jimž nepřišly peníze od řeckých odběratelů. Důvodem jsou zavřené banky a kapitálové kontroly – přestože mají řecké firmy na účtech peněz dost, banka jim odmítne transakci do zahraničí provést.

Veškeré obchody s Řeckem už zastavila například královédvorská Juta, která do země prodává textilie a fólie pro stavebnictví. „Máme tam asi dvacet milionů korun, o kterých nevíme, jak to s nimi ve skutečnosti dopadne. Jsme z toho samozřejmě nešťastní,“ přiznává ředitel podniku a senátor Jiří Hlavatý. Hospodářství jeho firmy by to nicméně ochromit nemělo – jen za loňský rok utržila sedm miliard korun.

• Z Česka se do Řecka vyváží zejména osobní automobily, stroje, průmyslové výrobky, chemikálie či potraviny. K významným exportérům patří například Škoda Auto či Zetor.
• Z Řecka se do Česka dováží hlavně hliník, měď, ovoce a zelenina, nápoje, tabák nebo léčiva. Mezi největší importéry řeckého zboží patří Philip Morris, Lidl nebo Kaufland.
• V oblasti služeb dominuje cestovní ruch. Přitom jezdí mnohem více českých turistů do Řecka než opačným směrem – zatímco k Egejskému moři vyrazí každoročně statisíce Čechů, počet řeckých návštěvníků v Česku dosahuje jen několika desítek tisíc a na celkovém počtu zahraničních turistů má podíl menší než 0,5 procenta.

Nejásají ani v plzeňské Škodě Transportation, která se v Aténách uchází o dodávku 25 tramvají. Pomáhá jí místní firma, a podle jejího zástupce má český podnik vítězství na dosah. Kvůli krachu jednání s Evropou ale všechny podobné tendry stojí. „V tuto chvíli čekáme, co se stane,“ říká zástupce poradenské firmy BCE Tony Barry.

„Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některé firmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řecku panuje,“ uvedl předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. „Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku. Čím déle se to bude prodlužovat, tím je větší pravděpodobnost, že peníze nezískají.“

Řeckým firmám pomáhají účty v zahraničí

Komplikace s posíláním peněz některé řecké firmy vyřešily tím, že si zřídily účet v zahraniční bance. „Máme účet u německé banky, na který nám evropští zákazníci platí faktury a ze kterého my platíme dodavatelům,“ vysvětluje ředitel rodinné tiskárny nedaleko Atén Giorgos Karydakis. Většina tamní produkce míří do střední Evropy, Německa nebo Jižní Afriky a díky zahraničnímu účtu jedou i v době krize tiskařské stroje naplno.

Co se týče importu z Řecka do Česka, je podíl ještě menší než v případě exportu – dosahuje pouhých 0,16 procenta. Největší část dovozu tvoří potraviny. „Vzhledem k nedostatku hotovosti v řecké ekonomice začínají řečtí dodavatelé zpomalovat dodávky, navíc začíná být komplikovaný převod peněz, zejména menší a střední řečtí dodavatelé nechtějí inkasovat skrze banky, neboť mají obavu, že o prostředky přijdou,“ napsala asociace ve své analýze. Výpadek řeckých dodávek by však měly relativně rychle nahradit firmy z Itálie a Španělska.

Celý článek naleznete zde:

AMSP ČR zřizuje kontaktní a poradenské místo pro firmy postižené řeckou krizí

AMSP ČR zřizuje kontaktní místo pro všechny podnikatele, kteří obchodují s řeckými partnery a dostali se do vážných problémů s inkasem plateb nebo jim naopak selhávají dodávky nasmlouvaného a zaplaceného zboží. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR je připravena poskytnout zdarma právní a finanční konzultace. Bankovní specialisté na tzv. Trade Finance a právníci ze zkušenostmi z mezinárodních obchodních transakcí jsou připraveni obratem řešit akutní problémy našich exportérů, importérů nebo investorů, kteří se vlivem řecké krize dostali do problémů. Stejně tak je AMSP ČR připravena do 48 hodin odpovědět na dotazy ohledně obchodní problematiky spojené s Řeckem.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: “Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některé firmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řecku panuje. Stává se tak, že řečtí odběratelé mají prostředky v bance, ta by jim správně měla zahraniční převod provést, ale tím, že nemá dostatek hotovosti, platbu neprovede, a to i za předpokladu, že se jedná o podmínky na bázi dokumentárního akreditivu nebo podobného bankovního nástroje. Firmy tak mohou potřebovat odbornou pomoc, založenou na dokonalé znalosti mezinárodních finančních transakcí a návrhu právního řešení. Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku.“

Veškeré náměty, problémy a dotazy týkající se exportu, importu nebo investování v Řecku směřujte na sekretariát AMSP ČR: recko@amspcz.

Celý článek naleznete zde:

Asociace připravila profesionální podporu pro podnikatele obchodující s Řeckem, kteří se ocitli v problémech

AMSP ČR zřizuje kontaktní místo pro všechny podnikatele, kteří obchodují s řeckými partnery a dostali se do vážných problémů s inkasem plateb nebo jim naopak selhávají dodávky nasmlouvaného a zaplaceného zboží.

Bankovní specialisté na takzvaný Trade Finance a právníci ze zkušenostmi z mezinárodních obchodních transakcí jsou připraveni obratem řešit akutní problémy exportérů, importérů nebo investorů, kteří se vlivem řecké krize dostali do problémů. Stejně tak je Asociace malých a středních podniků a živnostníků připravena do 48 hodin odpovědět na dotazy ohledně obchodní problematiky spojené s Řeckem.

„Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některé firmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řecku panuje, “ říká Karel Havlíček, předseda AMSP ČR.

„Stává se tak, že řečtí odběratelé mají prostředky v bance, ta by jim správně měla zahraniční převod provést, ale tím, že nemá dostatek hotovosti, platbu neprovede, a to i za předpokladu, že se jedná o podmínky na bázi dokumentárního akreditivu nebo podobného bankovního nástroje. Firmy tak mohou potřebovat odbornou pomoc, založenou na dokonalé znalosti mezinárodních finančních transakcí a návrhu právního řešení. Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku,“  dodává Havlíček.

Veškeré náměty, problémy a dotazy týkající se exportu, importu nebo investování v Řecku proto můžete směřovat: recko@amspcz

Celý článek naleznete zde:

ČTK, Investujeme.cz, Blesk.cz: Asociace poradí firmám postižených řeckou krizí

Asociace malých a středních podniků zřizuje kontaktní místo pro všechny podnikatele, kteří obchodují s řeckými partnery a dostali se do vážných problémů s inkasem plateb nebo jim naopak selhávají dodávky nasmlouvaného a zaplaceného zboží. Asociace o tom dnes informovala ČTK s tím, že je připravena poskytnout zdarma právní a finanční konzultace.

Bankovní specialisté na takzvané trade finance a právníci ze zkušenostmi z mezinárodních obchodních transakcí jsou připraveni obratem řešit akutní problémy exportérů, importérů nebo investorů, kteří se vlivem řecké krize dostali do problémů. Stejně tak je asociace připravena do 48 hodin odpovědět na dotazy ohledně obchodní problematiky spojené s Řeckem.

„Z naší analýzy dopadů řecké krize na podnikatele sice vyplývá, že podíl obchodní spolupráce s řeckými firmami je z celkového pohledu našeho exportu a importu zanedbatelný, přesto je zřejmé, že se některé firmy dostávají do problémů. Ty jsou zejména v důsledku velkého chaosu, který v současném Řecku panuje,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

Stává se, že řečtí odběratelé mají prostředky v bance, ta by jim správně měla zahraniční převod provést, ale tím, že nemá dostatek hotovosti, platbu neprovede. A to i za předpokladu, že jde o podmínky na bázi dokumentárního akreditivu nebo podobného bankovního nástroje. Firmy tak mohou potřebovat odbornou pomoc, založenou na dokonalé znalosti mezinárodních finančních transakcí a návrhu právního řešení. „Hraje se o dny, proto jsme se rozhodli nečekat a nabízíme zdarma všem podnikatelům pomocnou ruku,“ dodal.

Celý článek naleznete zde:

http://www.financninoviny.cz/podnikatele/zpravy/asociace-poradi-firmam-postizenym-reckou-krizi/1236086

http://www.investujeme.cz/amsp-cr-zrizuje-kontaktni-a-poradenske-misto-pro-firmy-postizene-reckou-krizi/

http://www.blesk.cz/clanek/zpravy-live-ekonomika/329745/asociace-poradi-firmam-postizenym-reckou-krizi.html

NOVA TV: AMSP ČR mapuje export do Řecka a rozdává manuál o řízení exportních rizik

Řecká krize se začíná dotýkat i českých podnikatelů. Tuzemské firmy si stěžují, že jim Řekové neplatí za zboží a služby.

ČT 24: Karel Havlíček o dopadech řecké krize na podnikatele

Řecká krize ohrožuje malé české podniky.

Řecké firmy přestaly platit, českým dodavatelům hrozí ztráty za miliardu, ukazuje studie AMSP ČR

Krize v Řecku komplikuje situaci českým vývozcům. V současné době je ohrožena více než miliarda korun jejich pohledávek. Vývozci raději hledají jiné trhy. Řecké firmy měly podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) problémy s placením již dříve, nyní prakticky neplatí vůbec.

Z analýzy asociace vyplývá, že problémy Řecka s placením česká ekonomika jako celek významněji nepocítí, pro konkrétní firmy je to ale problém.

„Vzájemný obchod mezi našimi a řeckými podnikateli v celkové výši není pro naši ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jedná se zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček.

„Naši podnikatelé v tuto chvíli nejenže (do Řecka) nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a nyní je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ dodává.

Do Řecka se z Česka vyvážejí nejvíce dopravní prostředky a zboží z oblasti informačních a komunikačních technologií.

Exporty českých podnikatelů do Řecka podle analýzy nedosahují ani čtvrt procenta celkových exportů, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Pro ilustraci, do Maďarska vyveze Česko ve finančním vyjádření patnáctinásobně více.

Cestovky panikařit nemusejí

Panice podle studie nemusí kvůli Řecku podléhat ani dovozci. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka opět zanedbatelný, například z Německa se doveze ve finančním objemu 158krát více. Prudce ale roste meziročně objem dovezených léčiv, a to o plných 120 procent, dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina.

„I když nejsou naši importéři, na rozdíl od exportérů do Řecka, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka nebo i přechod k vlastní měně by pro naše importéry mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny,” uvádí analýza.

„V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě, tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by ceny zájezdů ještě snížil,” uvedla asociace.

Lidovky.cz: AMSP ČR analyzuje dopady řecké krize na český export

Současná krize Řecka dopadá zejména na české exportéry, kteří by si měli hledat pro své výrobky nové destinace. Ohrožena je více než miliarda korun jejich pohledávek. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musí být dovozci. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků.
 

Exporty českých podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkového vývozu, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Přesto objem aktuálních pohledávek exportérů přesahuje miliardu korun.

Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. Případný přechod na novou řeckou měnu by významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka zanedbatelný. Prudce ale roste meziročně objem dovezených léčiv, a to o 120 procent. Dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina. I když nejsou dovozci, na rozdíl od exportérů, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka či přechod k vlastní měně by pro ně mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

Stovky tisíc českých turistů

Do Řecka ročně vyrazí asi 350 tisíc českých turistů, což je o řád více než počet řeckých cestovatelů, kteří míří do České republiky. V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě. Tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě zlevnil, míní asociace.

„Platební morálka se v Řecku zhoršila již minulý rok. Nyní je situace s vymahatelností pohledávek ještě horší. V nejistých dobách je důležité žádat alespoň částečné úhrady předem a průběžně monitorovat klientovu situaci. Spíše než vyčkávat, doporučujeme nyní udržovat kontakt s klienty a domlouvat částečné úhrady za dodávky pro případ, že přijdou kapitálová opatření nebo snad paralelní měna,“ komentoval jednatel inkasní společnosti EOS KSI Vladimír Vachel. Současně lze podle něj do vyjasnění situace omezit dodávky nebo se pokusit sjednat pojištění pohledávky.

Ohrožené platby

„Vzájemný obchod mezi českými a řeckými podnikateli celkově není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jde zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé nyní nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a teď je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ upozornil předseda asociace Karel Havlíček.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo podle materiálu, který minulý týden v souvislosti s řeckou ekonomickou krizí projednala vláda, na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Odchod země z eurozóny je pravděpodobnější po nedělním referendu, ve kterém Řekové odmítli návrhy věřitelů. 

Poslední hodiny Řecka, koruna překvapivě sílí. AMSP ČR předkládá analýzu.

Víte, jak se bude jmenovat nová měna, až Řekové opustí euro? Krachma. Zatímco se tento vtip celý včerejšek šířil po internetu 
a sociálních sítích, evropští 
i řečtí politici dál tápali v řešení nastávajícího chaosu Helénské republiky.

„Mám pocit, že se stále pohybujeme v kruhu a postupně nás to všechny otravuje,“ shrnul dojmy mnohých politiků slovenský ministr financí Peter Kažimír, který včera dorazil na schůzku 19 států platících eurem. Kdyby platily zákulisní informace řeckého listu Kathimerini, z 19 států eurozóny je 16 pro „vyloučení“ Řecka. Ve skutečnosti ale záleží na postoji dvou hráčů – Německa a Francie a právě země galského kohouta je v tuto chvíli asi jediným velkým zastáncem Řeků. Poslední, co může Řeky udržet v eurozóně, je politické rozhodnutí. Po nedělním referendu ale optimismus klesá. Vše nasvědčuje tomu, že pokud dojde k řeckému odchodu z eurozóny, bude to živelný a chaotický pád.

Sázka na ČR

Co to znamená pro Českou republiku? Zatím sílící korunu. 
V pátek a včera česká měna trochu překvapivě atakovala hranici 27 korun. Pokud by koruna ještě více posílila, vstoupí do hry Česká národní banka (ČNB), která nejspíše provede slovní či dokonce reálnou intervenci proti české měně. Začne nakupovat eura a zaplaví trh korunami, čímž měna oslabí. „Pokud by k tomu došlo, nepůjde podle mě o trvalý jev, ale spíše jednorázovou akci. I z posledních jednání bankovní rady plyne, že ČNB má pozitivní odhad vývoje české ekonomiky,“ uvedl včera pro regionální Deník hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš. Česká koruna zatím vývoj 
v Řecku ignoruje. To třeba neplatí o polském zlotém, jehož hodnota v těchto dnech spíše klesá. Ovšem všeho do času. Jakmile by Řecko nekontrolovatelně opustilo eurozónu, zprostředkovaně může oslabit 
i česká koruna.

Pád Řecka by měl jen marginální přímý vliv na ČR. Asociace malých a středních podniků a živnostníků včera spočítala, že aktuálně dluží řečtí partneři českým firmám v přepočtu miliardu korun. Dolování takových peněz ze zbankrotované země ale každopádně bude velmi obtížné.

„Osobně jsem k dalšímu vývoji v Řecku spíše pesimista,“ říká o nastalé situaci Jan Bureš, který se řecké krizi dlouhodobě věnuje. Jakmile dojdou poslední zbytky hotovosti v eurech, vznikne dřív nebo později alternativní platidlo. Tím může být ze začátku i jakýsi dlužní úpis, který by řecká vláda dávala státním zaměstnancům jako slib, že jim jednou zaplatí, protože teď nemá čím. 
I zkušenost z Argentiny 
(zbankrotovala v roce 2001) praví, že ze začátku fungují paralelně dvě měny. Tou „tvrdou“ by bylo buď euro, či dolar, tou „měkkou“ by byla nová měna.

Problém je, že minimálně ze začátku do zkrachovalé země bez stabilní měny nikdo nechce dovážet zboží (potraviny, léky, pohonné hmoty) a tím roste napětí mezi lidmi. Pokud nyní dojdou peníze, obchody budou mít problémy se zásobováním a nadto budou „hořet barikády“, odradí to zahraniční turisty. Tím by se řecké dílo zkázy dokonalo a důsledky začarovaného kruhu snad raději ani nedomýšlet.

Týden.cz. AMSP ČR: Cestovky v klidu, krize Řecka ohrožuje exportéry

Současná krize Řecka dopadá zejména na české exportéry, kteří by si měli hledat pro své výrobky nové destinace. Ohrožena je více než miliarda korun jejich pohledávek. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musejí být dovozci. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků.

Exporty českých podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkového vývozu, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Přesto objem aktuálních pohledávek exportérů přesahuje miliardu korun.

Tyto pohledávky jsou podle asociace s ohledem na jejich zajištění vysoce ohrožené. Většina z nich je vázána na dodací podmínky dokumentárního akreditivu, který je vázán na plnění řeckých bank. Situace je komplikovaná i proto, že i když neplnění podmínek dokumentárního akreditivu ze strany řeckých bank by částečně mohlo přejít na banky domácí, tak není zřejmé, jak se bude postupovat při případném bankrotu země.

S ohledem na nemožnost zajistit aktuální pohledávky přecházejí exportéři na takzvanou hladkou platbu, což vzhledem k nedostatku cash flow (toku hotovosti) řeckých firem zásadně redukuje objemy vývozů do Řecka. Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. Případný přechod na novou řeckou měnu by významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka zanedbatelný. Prudce však meziročně roste objem dovezených léčiv, a to o 120 procent. Dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina. I když nejsou dovozci na rozdíl od exportérů bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka či přechod k vlastní měně by pro ně mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

Českých občanů vycestuje do Řecka téměř 350 tisíc, což je o řád více než řeckých turistů směrem do Česka. V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budou schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě. Tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě zlevnil, míní asociace.

„Vzájemný obchod mezi českými a řeckými podnikateli celkově není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jde zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé nyní nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a teď je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ upozornil předseda asociace Karel Havlíček.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo podle materiálu, který minulý týden v souvislosti s řeckou ekonomickou krizí projednala vláda, na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Odchod země z eurozóny je pravděpodobnější po nedělním referendu, ve kterém Řekové odmítli návrhy věřitelů.

Jak dopadá řecká krize na podnikatele? Problémy mají jen exportéři.

Problémy Řecka se české ekonomiky bezprostředně nedotýkají. Problémy ovšem mohou mít exportéři, kteří mají v Řecku pohledávky za více než miliardu korun.

AMSP ČR zpracovala analýzu dopadů řecké krize na podnikatele

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zpracovala Analýzu dopadů řecké krize na podnikatelské prostředí. Analýza popisuje aktuální stav exportů, importů a služeb v turistickém ruchu, největší ohrožení pro naše podnikatele, ale i případné šance vyplývající z oslabené řecké pozice. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musí být importéři, naopak nové destinace již musí hledat exportéři.

Analýza jasně ukazuje, že exporty našich podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkových exportů, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Pro ilustraci, do Maďarska vyvezeme ve finančním vyjádření patnácti násobně více.

Přesto je objem aktuálních pohledávek našich exportérů více jak jedna miliarda korun. Tyto pohledávky jsou s ohledem na jejich zajištění vysoce ohrožené. Většina z nich je vázána na dodací podmínky dokumentárního akreditivu, který je vázán na plnění řeckých bank. Situace je komplikovaná i proto, že i když neplnění podmínek dokumentárního akreditivu ze strany řeckých bank by částečně mohlo přejít na banky domácí, tak není zřejmé, jak se bude postupovat při případném bankrotu země.

S ohledem na nemožnost zajistit aktuální pohledávky, přecházejí exportéři na tzv. hladkou platbu, což s ohledem na nedostatek cash flow řeckých firem zásadně redukuje objemy vývozů do Řecka. Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží z oblasti ICT. Případný přechod na novou řeckou měnu by zcela významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka opět zanedbatelný, například z Německa dovezeme ve finančním objemu 158krát více. Prudce ale roste meziročněobjem dovezených léčiv, a to o plných 120%, dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina.

I když nejsou naši importéři, na rozdíl od exportérů do Řecka, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka nebo i přechod k vlastní měně by pro naše importéry mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

S ohledem na cestovní ruch analýza ukazuje mimořádný rozdíl mezi množstvím řeckých turistů u nás a našich turistů v Řecku. Našich občanů vycestuje do Řecka téměř 350 tisíc, což je o řád více než řeckých turistů směrem do ČR.

V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě, tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě snížil.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Vzájemný obchod mezi našimi a řeckými podnikateli v celkové výši není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více jak miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jedná se zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé v tuto chvíli nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a nyní je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu.“

ČTK, Eruzprávy.cz, Kurzy.cz, ZET.cz, Parlamentní listy : AMSP ČR předkládá možné dopady řecké krize na malé a střední firmy

Současná Krize Řecka dopadá zejména na české exportéry, kteří by si měli hledat pro své výrobky nové destinace. Ohrožena je více než miliarda korun jejich pohledávek. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musí být dovozci. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků.

Exporty českých podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkového vývozu, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Přesto objem aktuálních pohledávek exportérů přesahuje miliardu korun.

Tyto pohledávky jsou podle asociace s ohledem na jejich zajištění vysoce ohrožené. Většina z nich je vázána na dodací podmínky dokumentárního akreditivu, který je vázán na plnění řeckých bank. Situace je komplikovaná i proto, že i když neplnění podmínek dokumentárního akreditivu ze strany řeckých bank by částečně mohlo přejít na banky domácí, tak není zřejmé, jak se bude postupovat při případném bankrotu země.

S ohledem na nemožnost zajistit aktuální pohledávky přecházejí exportéři na takzvanou hladkou platbu, což vzhledem k nedostatku cash flow (toku hotovosti) řeckých firem zásadně redukuje objemy vývozů do Řecka. Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. Případný přechod na novou řeckou měnu by významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka zanedbatelný. Prudce ale roste meziročně objem dovezených léčiv, a to o 120 procent. Dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina. I když nejsou dovozci, na rozdíl od exportérů, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka či přechod k vlastní měně by pro ně mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

Českých občanů vycestuje do Řecka téměř 350.000, což je o řád více než řeckých turistů směrem do ČR. V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě. Tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě zlevnil, míní asociace.

„Vzájemný obchod mezi českými a řeckými podnikateli celkově není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jde zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé nyní nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a teď je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ upozornil předseda asociace Karel Havlíček.

„Platební morálka se v Řecku zhoršila již minulý rok. Nyní je situace s vymahatelností pohledávek ještě horší. V nejistých dobách je důležité žádat alespoň částečné úhrady předem a průběžně monitorovat klientovu situaci. Spíše než vyčkávat, doporučujeme nyní udržovat kontakt s klienty a domlouvat částečné úhrady za dodávky pro případ, že přijdou kapitálová opatření nebo snad paralelní měna,“ komentoval jednatel inkasní společnosti EOS KSI Vladimír Vachel. Současně lze podle něj do vyjasnění situace omezit dodávky nebo se pokusit sjednat pojištění pohledávky.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo podle materiálu, který minulý týden v souvislosti s řeckou ekonomickou krizí projednala vláda, na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Odchod země z eurozóny je pravděpodobnější po nedělním referendu, ve kterém Řekové odmítli návrhy věřitelů.

Celý článek naleznete zde:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/amsp-krize-recka-ohrozuje-v-cr-zejmena-exportery/1235384

http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/125399-doplati-na-krizi-v-recku-cesti-zivnostnici-obavy-jsou-na-miste/

http://www.kurzy.cz/zpravy/382721-v-recku-jsou-ohrozene-ceske-pohledavky-za-miliardu/

http://www.zet.cz/tema/eck-krize-se-dotk-pedevm-eskch-exportr-5580

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Asociace-zivnostniku-predstavila-dopady-recke-krize-na-podnikatele-Ohrozena-vice-jak-miliarda-korun-pohledavek-382938

Je třeba ustát počáteční nedůvěru, říkají k EET podnikatelské organizace

Šedá ekonomika nemůže mít v České republice takový prostor jako dosud. Na tom se shodují nejvýznamnější uskupení sdružující živnostníky a malé a střední firmy. Nevezou se populisticky na výhradách velké části firem k zavedení nového systému, ale snaží se diskutovat s ministerstvem financí o odstranění případných nedostatků.

Česká televize, Události. Eva Svobodová: Jsme proti omezení dohod o provedení práce, umožnují firmám pružně reagovat na výkyv v zakázkách

Brigád a stáží je letos více než loni. Před začátkem léta nabízely firmy více než 25 tisíc míst, v průměru se na jednu pozici hlásilo třicet zájemců. V posledních letech se na letní práce hlásí méně studentů, zájem mají spíše dlouhodobě nezaměstnaní a živnostníci.

Zájemci o letní brigádu mají poslední možnost nějakou získat. Většina míst je už k prvnímu červencovému víkendu rozebraná a v celé zemi je na tento měsíc volných pouze pět tisíc míst. Ve velkých městech se brigádníci nejčastěji uplatní ve službách a logistice, v regionech převažují manuální práce.

„Brigádníci mohou pomáhat při montážích, mohou vykonávat manipulační práce v hypermarketu, mohou pracovat v potravinářských podnicích, zejména ve výrobě nápojů a zpracování ovoce a zeleniny, v různých skladech a na stavbách, mohou dělat zahradnické práce, roznos letáku, pasivní telemarketing či mýt okna. Nakonec si své pracovníky najde většina brigád,“ řekl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Další možností přivýdělku pro studenty jsou stáže, při kterých navíc mohou získat i praxi v oboru. Firmy jich letos vypsaly dvakrát více než minulý rok. Přesto není jednoduché takovou stáž sehnat, podle Fondu dalšího vzdělávání uspěje teď v létě každý druhý.

Člověka bez smlouvy odhalí inspektoři snadno

Přes léto také častěji chodí inspektoři práce. Minulý rok odhalili touto dobou přes dva tisíce lidí zaměstnaných bez smlouvy a rozdali pokuty za 312 milionů korun. Nejčastěji pracovali takzvaně na černo právě brigádníci.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí podnikatelé často zneužívají dohodu o provedení práce, kvůli čemu stát přichází nejenom o peníze na daních, ale i na zdravotním a sociálním pojištění. Přitom na tuto dohodu může zaměstnanec pracovat jen 300 hodin ročně a z příjmu maximálně deset tisíc korun měsíčně neodvádět žádné pojištění. Lidé však často pracují mnohem víc a také si víc vydělají. Ministerstvo to chce změnit a nechat tuto možnost jen studentům.

Inspirací Slovensko

„Inspirujeme se mimo jiné na Slovensku, kde šli velmi tvrdě proti těmto dohodám a to tak, že je v podstatě zrušili,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Další možností, jak tento problém řešit, je zavedení registru všech uzavřených dohod nebo evidence odpracovaných hodin u každého brigádníka. To se však nelíbí podnikatelům.

„Výhoda těchto smluv je v tom, že umožňuje firmám rychle reagovat na výkyvy v zakázkách, to znamená, že mohou rychle lidi nabrat a rychle je propustit,“ řekla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Podle ní stačí už zavedené kontroly inspektorů práce, které prohřešky pravidelně odhalují.

Neovlivni.cz: Vliv se přesouvá z roviny politické do ekonomické, říká v profilovém rozhovoru Karel Havlíček

Zastává názor, že pokud člověka něco štve, neměl by jen nadávat a jinak si jet po svém. Někdy je prostě nutné vzít “prapor” do ruky a své zájmy otevřeně hájit. “To, že už poměrně dlouho hájím malé a střední firmy, je logickým důsledkem. Žádný finanční efekt mi to nepřináší. Naopak – odebírá mi to velké množství času,” říká Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.

Neovlivni.cz. Karel Havlíček: Podpora středních firem dobrá, podpora živnostníků špatná

Vstává pravidelně ve čtyři hodiny ráno a než ho v práci začnou “rušit” kolegové, připraví spoustu věcí. Podniká v oblasti nových technologií, je členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, šéfuje Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR a ještě je děkanem fakulty ekonomických studií na Vysoké škole finanční a správní. Karel Havlíček. Muž, který tvrdí, že všechno je otázka “racionálního přístupu k využití času”.

Deník, E15, ČTK: Administrativní zátěž se nepatrně snižuje, stále je to ale pomalé, uvádí AMSP ČR

Administrativní zátěž podnikatelů se loni značně snížila. Z celkem 78 identifikovaných opatření se jich podařilo v roce 2014 naplnit 52, vyplývá ze zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014, kterou schválila vláda. Cílem je do konce letošního roku snížit zátěž podnikatelů prostřednictvím 60 opatření. Podnikatelé takový optimismus nesdílejíVíce na: 

V letech 2005 až 2012 se podle ministerstva průmyslu a obchodu podařilo díky legislativním úpravám snížit administrativní zátěž o více než 23 procent. Od roku 2013 byl stanoven nový cíl, a to zjednodušit administrativní povinnosti pomocí 60 konkrétních opatření.

„Valná většina opatření byla splněna právě během loňského roku. Navržená opatření vycházejí jak z řad státní správy, tak z řad odborné podnikatelské veřejnosti,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

„Celkově se administrativní zátěž nepatrně snižuje, ale zdaleka to není stav, který je srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi. Zvládáme například skutečně rychle zakládat firmy, ale jejich zrušení je nekonečná exkurze všemi úřady, a trvá to měsíce, a to v naprosto jednoduchých případech,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Kapitola sama o sobě je podle něj český daňový systém.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na dotaz ČTK na dnešním česko-čínském podnikatelském fóru v Praze uvedl, že ministerskou zprávu zatím neviděl. „Zrovna včera jsem ale navštívil Ostravu, Opavu, Bruntál a Krnov a neslyšel jsem tam, že by se to (administrativní zátěž) snížilo,“ podotknul.

Veřejná správa a zástupci podnikatelů při snahách o redukci zátěže při podnikání spolupracují v rámci činnosti expertní skupiny. Výsledky její činnosti se projevily v konkrétních opatřeních, jako byla například redukce údajů v evidenci ubytovaných hostů a možnosti digitálního přenosu údajů o ubytovaných cizincích pro cizineckou policii nebo sjednocením lhůt pro provádění prohlídek technické kontroly STK pro nová vozidla určená k provozování autoškol se lhůtami pro ostatní vozidla.

Nyní se expertní skupina zabývá možností snížit administrativní zátěž podnikatelů při placení koncesionářských poplatků, zaměřuje se na bezúplatné veřejné zpřístupnění Sbírky zákonů na internetu nebo odstranění neúměrné zátěže při účasti ve výběrových řízeních. Výrazné zjednodušení pro podnikatele podle MPO přinese i aktuálně připravované zpřístupnění všech formulářů státní správy na internetu.

Celý článek naleznete zde:

http://www.denik.cz/ekonomika/administrativni-zatez-podnikatelu-se-loni-znacne-snizila-20150701.html

http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/ministerstvo-prumyslu-vyrazne-jsme-podnikatelum-ulevili-od-byrokracie-1205351