iDNES.cz, Karel Havlíček po jednání s ministrem Babišem a klubem KDU-ČSL: Řemeslníci nejsou v elektronické evidenci na pořadu dne

Deset miliard korun ročně vybraných navíc na DPH si slibuje premiér Bohuslav Sobotka od zavedení elektronické evidence tržeb. Není podle něj zatím jasné, zda se nová povinnost dotkne i řemeslníků. „Povede se diskuse o řemeslnících, kteří nemají stálou provozovnu,“ řekl poslancům. Dal jim tak naději, že budou z této povinnosti vyňati.

Na to, koho se elektronická evidence tržeb bude týkat, se premiéra vzhledem k protichůdným informacím, jež v posledních týdne zaznívají z vládní koalice, ptal předseda poslaneckého klubu opoziční ODS Zbyněk Stanjura.

Elektronickou evidenci tržeb ve čtvrtek ve Sněmovně podpořil předseda Asociace malých podnikatelů a živnostníků Karel Havlíček. „Naším hlavním požadavkem bylo, aby se elektronická evidence tržeb nezaváděla do segmentu řemeslníků. Je to náš dost zásadní požadavek,“ řekl Havlíček.

Babiš ujistil, že řemeslníci „nejsou na pořadu dne“

Mluvil o tom ve čtvrtek s ministrem financí a šéfem ANO Andrejem Babišem, který ho prý osobně ujistil, že elektronická evidence tržeb pro řemeslníky „není na pořadu dne“. Postoj ČSSD, že by mohli být zeb zákona vyňati řemeslníci bez stálé provozovny je mu známý, ale je podle něj lepší zbavit této povinnosti všechny řemeslníky.

Havlíček o evidenci tržeb ve Sněmovně ve čtvrtek jednal také s lidovci. Věří, že vzhledem k názorům v koalici to pro řemeslníky dopadne dobře a nové povinnosti se vyhnou. Vůči nové povinnosti pro řemeslníky se totiž vymezila právě KDU-ČSL a Babiš to připustil také. Prioritou pro něj je, aby elektronická evidence tržeb platila pro restaurace, hotely,velkoobchod a maloobchod. A pak se uvidí.

O snížení DPH pro restaurace je Sobotka připraven jednat

Stanjura chtěl po Sobotkovi také jasnou odpověď na otázku, zda premiér podpoří snížení DPH na jídlo a nealkoholické nápoje v restauracích z 21 na 15 procent, jak to také navrhuje Babiš. Netýkalo by se to tedy alkoholu.

„Jsem připraven o tom diskutovat,“ opáčil předseda vlády. Pro rozpočet by to ročně znamenalo výpadek půl miliardy až miliardu, řekl Sobotka s tím, že by to nemělo dramatický dopad. Klíčové pro něj ale je, jak by se tyto peníze podařilo nahradit a zda by nechyběly v rozpočtu.

Při Stanjurově interpelaci odpovídal předseda vlády i na to, že za první tři měsíce letošního roku byl výběr DPH nižší přibližně o 8,5 miliardy korun oproti loňskému roku. Zatímco letos stát zatím vybral 51,7 miliardy korun, loni to bylo 60,3 miliardy. Sobotka opáčil, že loňský rok byl při výběru DPH maximem a že letos se vybralo zhruba stejně peněz jako v roce 2013.

„My jsme nezvyšovali DPH, ale naopak u léků, knih a dětské výživy ji snížili z patnácti na deset procent,“ připomněl premiér zavedení třetí sazby daně. I tomu přičetl nižší výběr. „Tím vysvětlovat výpadek 8,5 miliardy je legrační,“ reagoval Stanjura. Sobotku upozornil, že při zavádění třetí sazby daně předpokládala jeho vláda rozpočtový dopad minus tři miliardy za rok, tedy 750 milionů za čtvrtletí. Nikoli 8,5 miliardy korun za tři měsíce.

Týden.cz, AMSP ČR: Snížení DPH pro restaurace i vyjmutí řemesel z EET získává podporu

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) je připraven debatovat v souvislosti s plánovaným zavedením elektronické evidence tržeb o snížení daně z přidané hodnoty u restauračních služeb. Při sněmovních interpelacích uvedl, že příjmy z DPH by se snížily o půl miliardy až o miliardu korun ročně, a dopad by tedy podle něj nebyl dramatický.

Snížení daně z 21 na 15 procent navrhne se zavedením evidence ministerstvo financí. Podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) není logické, aby restaurace platila za potraviny DPH 15 procent a za prodej jídla 21 procent. Premiér se k plánu stavěl začátkem března skepticky. Tehdy uvedl, že ČSSD snížení DPH podpořit nechce, dokud nebude vědět, jak bude vypadat návrh státního rozpočtu na příští rok, aby vláda měla na tento krok peníze.

Sobotka uvedl, že si ověřoval rozpočtový dopad snížení DPH na jídlo a nealkoholické nápoje podávané v restauracích. „Jsem připraven o tom diskutovat, ale v kontextu toho, jak bude zaveden systém elektronické evidence tržeb,“ řekl. Evidence by podle jeho informací mohla po úplném zavedení přinést ročně kolem deseti miliard korun navíc.

Elektronická evidence tržeb se podle Sobotky dotkne všech plátců DPH, kteří přijímají peníze v hotovosti a zejména ve svých provozovnách. Diskuse se povede o řemeslnících, kteří nemají stálou provozovnu. Řekl také, že cílem vlády je i zapojení veřejnosti formou účtenkové loterie.

Předseda Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček na tiskové konferenci ve Sněmovně po jednání se zástupci KDU-ČSL řekl, že hlavním požadavkem asociace bylo, aby se evidence nezaváděla na řemesla a drobné služby s nimi spojená. „Já jsem v průběhu dneška komunikoval několikrát s panem ministrem financí (Andrejem) Babišem, i když je na dovolené, a potvrdil mi naše dohody, že řemesla nejsou jednoznačně na pořadu dne,“ řekl.

„Jsme pro zavedení elektronické evidence tržeb pro vybrané skupiny podnikatelů tak, jak je to popsáno v koaliční smlouvě a v programovém prohlášení vlády,“ řekl k tomu místopředseda poslaneckého klubu KDU-ČSL Jaroslav Klaška. Připomněl, že KDU-ČSL požadovala doplnit návrh o analýzu dopadů u malých živnostníků a osob samostatně výdělečně činných, která by zjistila přínosy a náklady u této skupiny.

Podnikatel.cz, AMSP ČR: Inkaso daně od OSVČ se jen odhaduje

OSVČ si mohou v poslední době připadat jako vyvrhelové společnosti. Dalším, kdo se pustil do „debaty“ ohledně jejich zdanění, se stal prezident Miloš Zeman. Na rozdíl od sociálních demokratů či odborářů se sice výslovně nevyjádřil pro jednostranné zvýšení daňové zátěže OSVČ, i podle něj by se však platby zaměstnanců a OSVČ měly vyrovnat. Jak už to bývá zvykem u útoků na OSVČ, Zeman si vypomohl nepravdivými statistikami a nepravdivými tvrzeními. A právě nepravdy a nedostatek faktů a dat činí momentálně debatu ohledně zdanění OSVČ naprosto hloupou a zbytečnou.

Ohledně zdravotního pojištění OSVČ neexistuje dlouhá časová řada

Zdá se, že “kopnout si” do OSVČ a jejich zdanění se stává českým koloritem. Kritici zdanění OSVČ se navíc nezatěžují fakty a více méně plácají, co jim na mysl přijde. Vše začal odborář Josef Středula svým výrokem o třetinové sádře a o přečerpání systému zdravotního pojištění od OSVČ. O měsíc později se ke Středulovi přidal s tvrzením o přečerpávání také premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Od čeho svoji tezi odvíjí, se však nikdo nedozvěděl. A ani nemůže. Jak vyplývá ze statistik zdravotních pojišťoven, OSVČ odvádí ročně do systému více, než z něj vyčerpají.

Existuje ještě jedna možnost, jak dotyční mohli své věty myslet. Pokud přečerpáváním mají politici na mysli celoživotní odvody OSVČ a jejich celoživotní čerpání, je však jejich tvrzení ještě ostudnější. Tato teze je totiž neověřitelná a bude neověřitelná ještě dalších několik desítek let. Od pádu komunismu totiž zatím uplynulo “jen” 25 let a nemůže tak existovat žádná OSVČ, která by 45 let podnikala (a tak platila zdravotní odvody) a dalších 30 let byla dítětem a v důchodu (a byla tedy čistým příjemcem ze zdravotního pojištění). Veškeré prohlášení o přečerpávání se tak nemohou zakládat na faktech, jelikož data ještě neexistují. Navíc jen zlomek OSVČ stráví celý život jako OSVČ a nevyzkouší si jinou výdělečnou činnost, například pracovní poměr. Jak u těchto OSVČ hodnotit případné přečerpávání, nám však Středula ani Sobotka zřejmě neřeknou. Bez zajímavosti by určitě nebyla ani analýza, v kolika letech odchází do důchodu OSVČ a v kolika zaměstnanci.

Prezident by měl raději zůstat u bonmotů

Nezůstalo však jen u Středuly a Sobotky. Do “debaty” ohledně zdanění OSVČ zasáhl i prezident Miloš Zeman. Jak uvedla ČTK, podle prezidenta je nepoměr v platbách mezi zaměstnanci jak u zdravotního pojištění, tak u daně z příjmů a sociálního pojištění a všechny tři otázky by měly být posuzovány jako komplex. To vyrovnání může znamenat i to, že každý bude mít rovné podmínky, to znamená na jedné straně zvýšení, na druhé straně snížení,doplnil Zeman a pokračoval kritikou výběru daní. Před pěti lety daně z příjmů OSVČ (osob samostatně výdělečně činných), tedy vlastně živnostníků, činily 25 miliard korun ročně. Před dvěma lety to byly tři miliardy, před rokem miliarda a půl a nyní se zdá, že to bude méně než jedna miliarda – 0,9 miliardy, řekl Zeman. Daňové předpisy se přitom podle něj vůbec nezměnily. To znamená, že my jsme přišli na takzvané daňové optimalizaci v případě daní z příjmu OSVČ každý rok zhruba o 20 miliard, to je docela slušná částka, poznamenal podleČTK Zeman.

Inkaso daně od OSVČ se jen odhaduje

Pomiňte debatu týkající se toho, proč by neměl být nepoměr mezi odvody zaměstnanců a OSVČ, když jde o jinou ekonomickou činnost s odlišnými sociálními jistotami, odpovědností a riziky. Zaměřme se na “data”, která prezentoval Miloš Zeman. Jak už před týdnem upozorňoval šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček, chybně se zaměňuje inkaso daně z příjmu fyzických osob (DPFO) z přiznání a inkaso daně od osob samostatně výdělečně činných (OSVČ). Právě první položka, tedy inkaso daně z příjmu fyzických osob (DPFO), bývá často dávána jako ukázka toho, jak se propadly příjmy od OSVČ. Nejde však jen o příjmy od OSVČ, nýbrž o daňové inkaso z daňových přiznání.

V těchto statistikách jsou totiž vedeni i zaměstnanci a další skupiny (nezaměstnaní, důchodci apod.), které sice nepodnikají, ale přiznání podaly. Důvodem je zpravidla vratka daně díky slevám na dani a daňovému zvýhodnění. To konec konců uvádí jako jeden z důvodů i Finanční správa ČR ve svých Informacích o činnosti v roce 2013, kdy vysvětluje pokles inkasa daně z příjmů fyzických osob z přiznání. Zálohy na daň od zaměstnanců jdou totiž na účet inkasa daně z příjmů fyzický osob ze závislé činnosti, zatímco přeplatek, který žádají v přiznání, se těmto osobám vrací z účtu DPFO z přiznání. Že nejde o zanedbatelné množství, ukazují statistiky. Podle Finanční správy ČR bylo za rok 2013 podáno přes 1,9 milionu přiznání k dani z příjmů FO. Na konci roku 2012 přitom ČSSZ evidovala 994 tisíc aktivních OSVČ (dohromady hlavní a vedlejší).

Euractiv.cz: Předseda AMSP ČR: Netvrdím to nijak radostně, ale fiskální integrace spojená s rozpočtovou disciplínou eurozóny nás dříve nebo později nemine

Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker nedávno vyzval státy EU, aby se zamyslely nad budoucím prohlubováním spolupráce v rámci eurozóny. Mezi evropskými zeměmi to vzbudilo opětovné obavy z dvourychlostní Evropy a ani ČR, která zatím společnou měnu nepřijala, se to příliš nezamlouvá. Nelíbí se to ani zástupcům českých podniků, kteří však uznávají, že bez hlubší spolupráce to mezi státy eurozóny nikdy nebude fungovat. 

Na únorovém summitu Evropské rady předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker oživil myšlenku prohloubení spolupráce mezi zeměmi eurozóny. Jeho argumentem pro zahájení této diskuse je fakt, že se země eurozóny s následky hospodářské krize, která propukla v roce 2008, vypořádaly mnohem pomaleji než Spojené státy. Ekonomické problémy států s jednotnou měnou navíc stále přetrvávají.

Juncker zatím nestanovil žádný konkrétní plán, čím ještě užší spolupráci nastartovat. Konkrétní představa má být zveřejněna až v červnu na pravidelném zasedání Evropské rady. V souvislosti s myšlenkou tzv. ‚dvourychlostní Evropy‘ se většinou hovoří o možnosti vybudování vlastních institucí eurozóny nebo o jednotném rozpočtu pro země platící eurem.

Přestože Česká republika zatím eurem neplatí, nerada by u jednání o prohlubování ekonomické a fiskální politiky zemí eurozóny chyběla. Vláda se obává, aby se státy se společnou měnou od těch, které nejsou členy eurozóny, příliš nevzdálily.

Zástupci českých podniků, které EurActiv oslovil, dvourychlostní Evropu sice nepodporují, zároveň ale Junckerově myšlence rozumějí. Uvědomují si totiž, že aby mohla eurozóna fungovat a být odolnější vůči krizím, musejí být ekonomické a fiskální politiky členských států eurozóny více sladěny.

Dvourychlostní Evropu nechceme

„Pokud by se Česká republika a s ní čeští podnikatelé stali členy druhé kategorie v Evropské unii, členství v ní by ztratilo smysl,“ uvedl pro EurActiv Miloš Křepelka z Unie malých a středních podniků ČR, který princip dvourychlostní Evropy kritizuje. Snahy vytvářet užší elitní klub v rámci Unie je podle něj nebezpečná tendence. 

Jako reálnou vnímá hrozbu dvourychlostní Evropy i konzultant odboru legislativy, práva a analýz Hospodářské komory ČR a člen Hospodářského a sociálního výboru Ivan Voleš. „Abychom zabránili separaci eurozóny od zbytku EU, musíme hledat spojence mezi zeměmi, které eurem také neplatí,“ říká Voleš a zároveň dodává, že to může být velmi složité, protože jsou jejich zájmy států různorodé.

Dvourychlostní Evropa by České republice a ostatním státům stojícím mimo eurozónu mohla přinést řadu překážek, například vyšší transakční náklady pro investory a podnikatele. Tyto negativní dopady plynoucí z toho, že ČR není členem eurozóny, prý české podniky zatím nepociťují. Situace ale není podle Voleše dlouhodobě udržitelná.

Bez společného rozpočtu to nejde

Voleš nepovažuje Junckerův pokus o oživení debaty o jednotném řízení eurozóny za překvapení. Eurozóna se totiž snažila nedostatky eurozóny odstranit již po propuknutí krize v roce 2008, hospodářské problémy ale neustaly, proto se debaty o dalším ekonomickém a fiskálním sbližování daly očekávat.

Podobné návrhy na užší spolupráci mezi státy měnové unie vznikaly již v minulosti. Jako šanci na překonání krize to v roce 2012 vnímal i tehdejší předseda Komise José Manuel Barroso, který se podobně jako dnes Juncker snažil o sjednocení rozpočtové politiky zemí eurozóny. Sblížení fiskálních politik zemí platících eurem vnímá jako nevyhnutelné i předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. „Eurozóna, má-li mít do budoucna nějaký smysl, nemůže stát pouze na pilíři měnovém, ale nebude jiné cesty než akceptovat i určité fiskální sjednocování. Netvrdím to nijak radostně, ale fiskální integrace spojená s rozpočtovou disciplínou eurozónu dříve nebo později nemine,“ uvedl pro EurActiv Havlíček. Pro efektivní fungování eurozóny je tak podle oslovených zástupců podnikatelů nezbytná rozpočtová kázeň, která musí být závazná pro všechny. K tomu by jednotnější řízení eurozóny mělo pomoci, vyskytují se však obavy, zda bude v praxi proveditelné a nezůstane pouze na papíře. „Otázkou je, zda případné zřízení vlastních institucí či společného rozpočtu efektivně posílí fiskální disciplínu jednotlivých zemí, zda nově nastavené procedury a povinnosti budou v praxi všeobecně vynucovány na každém jednom členovi, respektive zda budou vůbec vynutitelné,“ říká Voleš. 

ProByznys.info: Nesmíte se bát nových technologií, varují experti malé a střední firmy

Moderní technologie mohou malým a středním firmám přinést značnou konkurenční výhodu. Tuzemští podnikatelé ale s investicemi do nich stále váhají. Jaké důvody je k tomu vedou a co se s tím dá dělat? O tom diskutovali odborníci u kulatého stolu, jejž pořádalo vydavatelství Economia.

Moderní technologie hrají stále zásadnější roli v konkurenceschopnosti malých a středních podniků. České firmy přesto v jejich zavádění zaostávají a investice do nich odkládají až na nejzazší možnou dobu. To má tři základní důvody: malou informovanost, obavu o bezpečnost dat v případě ICT a nedostatek finančních prostředků. Na tom se shodli odborníci, kteří o moderních technologiích v SME sektoru debatovali u kulatého stolu, jejž pořádalo vydavatelství Economia. Kulatý stůl byl završením projektu Česká cesta. 

„Svět se každým rokem strašně posouvá, kdo chvíli nečinil, už stojí opodál. Dodavatelé i odběratelé přirozenou cestou nutí firmy používat moderní technologie. Avšak pro malé podniky je obtížné měnícím se trendům stačit. Normální běžný podnikatel je úplně zahlcen svým vlastním produktem, není schopný se zabývat ničím navíc. Potřebuje někoho, kdo mu s tím pomůže,“ uvedl Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP).

Ke kulatému stolu kromě Havlíčka usedl také Martin Hruška, manažer pro malé a střední firmy Microsoftu, dále Vladimír Kebo, člen předsednictva Technologické agentury ČR (TAČR) a Tomáš Gadas, ředitel ICT ve firmě Ton.

Jednou z otázek, kterou odborníci řešili, bylo, kdo a jakým způsobem by měl podnikatele v oblasti moderních technologií edukovat. Jako jedni z prvních byli navrženi dodavatelé.

Zástupce Microsoftu reagoval, že právě o to se společnost v jednání se svými zákazníky snaží. Pořádají návštěvy malých a středních firem, kde předvádějí managementu nejnovější technologie a učí ho s nimi pracovat. „Ukázku technologií máme naplánovanou tak na hodinu a půl, stává se z toho ale často tří- až čtyřhodinový workshop. Přímá zkušenost výrazně napomáhá komunikaci mezi managementem firmy a jejím IT oddělením.“ Nedostatečné proškolení přináší totiž také to negativum, že i když si firma technologii pořídí, nedokáže naplno využít její potenciál.

Pozitivní zkušenosti s dodavateli má v tomto ohledu nábytkářská firma Ton. „Výrobci softwaru pořádají řadu nejrůznějších informačních akcí, takže máme díky nim přehled, co se děje na trhu. Informují nás i naši stálí dodavatelé,“ popsal Gadas.
 

Škola základ moderního podnikání

Studie Českého statistického úřadu potvrzuje, že malé a střední podniky hrají významnou roli z hlediska ekonomiky – podílejí se z více než 50 procent na zaměstnanosti, ze dvou pětin na HDP. Zároveň je prokázána korelace mezi technologickou vyspělostí firem a růstem HDP. Díky tomu se podpora zavádění technologií do sektoru SME stává důležitou i pro stát. Právě ten by měl být podle diskutujících druhým pilířem edukace podnikatelů.

Předseda AMSP uvedl: „Úplně bych nespoléhal na to, že v edukaci pomůže stát, tedy ve smyslu podpory vzdělávání dotacemi ze strukturálních fondů Evropské unie. Myslím si ale, že by moderní technologie, hlavně ICT, měly být elementárním základem výuky na školách. Je dnes normální, že máte přednášku na univerzitě a sdílíte ji s profesorem ze Spojených států, Ruska nebo Číny před zraky studentů z celého světa. Ale musí se to implementovat i na střední školy, či dokonce základní – v nějaké jednoduché podobě. Aby děti věděly, že něco takového existuje a jak to využít.“

Mládež totiž v současné době sice s technologiemi vyrůstá, jsou jí blízké, ale pouze v zábavné formě typu počítačových her.

Podle Vladimíra Keba se vzdělávání a moderní technologie ovlivňují navzájem. „Uplatnitelnost absolventů na trhu práce je dána tím, co dovedou, nejen co znají. Pomalu se tak přechází od informací ke znalostem, a tomu právě napomáhají informační a komunikační technologie. Například v cloudu je řada informací, které když se propojí, vytvoří znalost, již lze aplikovat v praxi.“ 

Chtějí vidět výsledky

Je to právě ona zmiňovaná využitelnost technologií v praxi, jíž podnikatelé v malých a středních firmách často nerozumějí a nevědí, jak ji vyčíslit. Zástupce firmy Ton přiznal, že primární investice v jejich podniku jdou vždy do strojů a marketingu, informační technologie jsou spíš takovou „popelkou“.

„První otázka generálního ředitele je vždy o návratnosti investic, tedy jestli se technologie projeví třeba na úspoře pracovníků či zefektivnění provozu. Musíme obhájit přínos. Přitom je pravda, že pokud dnes ve firmě vypnete například počítače, tak neuděláte vůbec nic.“

V případě moderních technologií není často tak snadné spočítat přímé dopady na podnikání, jisté přínosy ale vyčíslila studie Forrester Research. „Návratnost se dá určit u některých systémů poměrně jednoduše, třeba když si spočítáte, kolik ušetříte na cestách, pakliže si zjednodušíte komunikaci videokonferencí. Obecné přínosy popsala společnost Forrester. Spočítali, že náklady na vlastnictví jsou v případě cloudu v průměru o 50 procent nižší. To znamená, že když si technologie pořídíte tradiční formou a když si je pořídíte v cloudu, tak byste měli o 50 procent ušetřit. Je to právě kvůli tomu, že firmy neinvestují všechny zdroje hned na začátku projektu, ale v podstatě konzumují software jako službu a rovnou těží z efektů,“ vysvětlil Hruška.

Gadas se přínosy moderních technologií rozhodl popsat na příkladu z praxe – společnosti Ton. V první řadě firma již mnoho let využívá Enterprise Resource Planning (ERP) – informační systém, který integruje a automatizuje velké množství procesů souvisejících s činnostmi podniku, typicky výrobu, logistiku.

„Bez informačních technologií neuděláme nic. Ať již jde o odvádění výroby, sledování toků výrobků, expedice, dodání, sledování dodacích služeb. V poslední době také zavádíme CRM (customer relationship management) – pomáhá nám lépe komunikovat s našimi zákazníky. Zabýváme se výrobou designového nábytku, a tak potřebujeme mít excelentní kontakt s designéry po celém světě.“

Návratnost investic se samozřejmě odvíjí i od velikosti dané investice. Jednou z otázek u kulatého stolu tedy bylo, zda existuje nějaká optimální výše investic – například v poměru k obratu firmy – kterou by podniky měly ročně na zavádění a údržbu technologií dát. V zájmu udržení konkurenceschopnosti.

Podle předsedy AMSP se nedá určit žádná konkrétní finanční výše, která by byla vhodná pro všechny. Záleží to na jejich odvětví a celkovém zaměření. Zástupce Microsoftu lehce oponoval, že výši některých investic lze vypočítat.

„Spočítali jsme, že kancelářské systémy včetně podpory je dnes možné pořídit do dvou procent nákladů na zaměstnance, který je využívá. Možnosti se dnes hodně posunuly, firmy už nemusejí kupovat technologie za statisíce nebo miliony. Stačí si vyhradit dvě procenta z nákladů na zaměstnance, aby měl veškeré nástroje, které ke své práci potřebuje,“ popsal Hruška.

Není čas

Všichni diskutující se shodli, že moderní technologie způsobily revoluci v podnikání a jsou důležitou součástí konkurenceschopnosti malých a středních podniků. 

Přesto je podle nejnovějšího průzkumu společnosti Microsoft u českých firem infrastruktura a vybavení zastaralejší, než je tomu u jejich evropských konkurentů. Studie AMSP zase došla k závěru, že podnikatelé odkládají investice do ICT na nejzazší možnou dobu. Otázkou tedy bylo, co na to má – kromě již zmiňované informovanosti – vliv.

Havlíček předestřel, že to není jen záležitost tuzemska, ale jde o celosvětový trend. „Menší firmy obvykle nejsou silně kapitálově vybaveny a soustřeďují se na svoji primární aktivitu. Protože nepracují ve velkých týmech, snaží se minimalizovat veškeré náklady a manažeři skutečně dělají jen to, co musejí. Všechny podpůrné nástroje, a nejedná se pouze o informační systémy a technologie, ale i mnoho dalších aktivit, do určité míry podceňují. Až v momentě, když jim něco selže, je začnou řešit. Není to nedůvěrou, spíše se koncentrují na to, co jim okamžitě přinese zisk.“

Velký bratr a špion

Není to jen finanční hledisko, které mnohdy brání sektoru SME zavádět moderní technologie. Velkou roli hraje i obava podnikatelů o bezpečnost firemních dat a know-how.

Havlíček to označil jako vážný problém. „Některé firmy jsou až paranoidní. Vliv má na to nejen mediální masáž, ale i faktické případy. Znám firmy, jejichž majitelé a manažeři neřeknou nic do mobilního telefonu v domnění, že někdo odposlouchává. Mají obavu cokoli uložit do počítače či cloudu, aby jim to někdo nestáhl, nezkopíroval či nezneužil. Samozřejmě můžete říct, že je to trošku přehnané, ale zde by měly zasáhnout implementační firmy – dodavatelé. Oni musejí vysvětlit rizika a postupy.“

Obav podnikatelů o bezpečnost si je vědom i Hruška. „Situace se ve vnímání cloudových technologií a bezpečnosti mění k lepšímu. Je zde ale paradox. Velká část firem, které dnes používají cloudové technologie, si je vybrala právě proto, že je považuje za bezpečné. Dodavatel cloudu musí splňovat řadu certifikací a nároků, jež malá a střední firma není schopna realizovat. Ta druhá část společností se cloudu často ze subjektivních důvodů naopak obává. Je to spíše tuzemské specifikum – ta obava, zda když dám data z ruky, se mi o ně bude protistrana dobře starat.“

Za lehce přehnané považuje obavy i zástupce TAČR. Podle něho se dá každá technologie efektivně zneužít i využít. „Kdybychom se toho zneužívání ale neustále báli, tak se nikam nikdy neposuneme,“ dodal v závěru Kebo.

iHNED, ProByznys.info: Třetina podnikatelů prý manipuluje s účetnictvím. AMSP ČR průzkum zpochybňuje.

Až třetina podnikatelů žádá účetní o úpravu finančních výsledků jejich firem. Alespoň to je závěr průzkumu, který provedla Komora certifikovaných účetních. Proti jeho výsledku se vyhrazuje AMSP ČR. Kritizuje neodbornost provedeného průzkumu, zejména nedostatečný počet respondentů a vágní formulaci dotazu.

Podíl podnikatelů, kteří žádají své účetní o úpravu finančních výsledků svých firem, se od loňského března zvýšil. S žádostí o zkreslení těchto údajů v souvislosti se závěrkou za rok 2014 se setkala celá třetina oslovených účetních (33,5 %). Přitom ještě loni byla o manipulaci s výsledky požádána čtvrtina (26,5 %) účetních. Morálka účetního vykazování je tak nejhorší za uplynulé 4 roky. To je závěr pravidelného průzkumu realizovaného Komorou certifikovaných účetních (KCÚ). 

„Morálka účetního vykazování se každým rokem zhoršuje. Rostoucí trend zásahů do účetnictví zaznamenáváme již čtvrtým rokem po sobě. Důvody mohou být různé, ale je to i v jistém rozporu s po léta deklarovanou snahou politiků o lepší výběr daní,“ uvedl Libor Vašek, předseda Komory certifikovaných účetních.

Proti závěru studie se vyhrazuje Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků (AMSP) ČR. V jejím prohlášení stojí, že v Česku je více než 1,2  milionu aktivních podnikatelských subjektů, přičemž výzkum, který prováděla KCÚ, čítal pouze 153 účetních, z toho třetina byla údajně požádána o zkreslení výsledků.

AMSP ČR vedle nedostatečného počtu oslovených účetní kritizuje i v dotazníku kladenou otázku: „Byli jste v souvislosti s přípravou účetní závěrky za rok 2014 požádáni klientem (vedením společnosti) o vylepšení vykazovaných výsledků?“, kterou považuje za zavádějící. Vlastní vylepšení výsledků, je-li v souladu se zákonem, je totiž zcela běžná účetní operace. Takto položená otázka však vůbec nereflektuje zákonnost či nezákonnost postupu.

Zhoršuje se morálka účetního vykazování?

Na základě takto zrealizovaného průzkumu není možné podle předsedy asociace Karla Havlíčka tvrdit, že se zhoršila morálka účetního vykazování podnikatelů. Navíc stojí-li toto tvrzení na základě výroku deseti účetních, přesně o tolik více jich totiž v letošním roce odpovědělo na dotaz kladně.

Havlíček k věci dodává: „Uznávám, že někdy skutečně může firma požadovat nepřijatelnou optimalizaci. Chyba je ale obvykle na obou stranách. Kvalifikovaný účetní musí s podnikatelem v průběhu roku komunikovat,  měl by se snažit mu průběžně ukazovat výsledky hospodaření, vysvětlovat souvztažnosti a informovat o pravděpodobné daňové povinnosti. Pokud ale mechanicky v den podání pouze sdělí – takto to prostě vyšlo – není se co divit, že dojde ke snaze hledat rychlé řešení.“

Účetnictví podnikatelé stále vnímají především z hlediska daňové povinnosti. Podle účetních z řad Komory si vůbec neuvědomují možné důsledky svého počínání. Valná většina požadovaných úprav se tak týkala ziskovosti firem, 14 % podnikatelů zase žádalo o změnu v údajích o zadluženosti účetní jednotky. 

Zkreslování účetních výsledků firem je rizikové nejen pro státní rozpočet, ale také pro jejich majitele, obchodní partnery či různé státní orgány, které s firmami přicházejí do kontaktu. Podle více než poloviny finančních profesionálů z řad Komory (55,6 %) si podnikatelé tato rizika neuvědomují. Naopak 21,1 % respondentů uvádí, že podnikatelé výsledky zkreslují zcela záměrně, s určitým cílem a jsou si tedy vědomi veškerých rizik, která jsou se zkreslováním účetních výsledků spojena.

Novinkou letošního výzkumu Komory certifikovaných účetních byl dotaz týkající se elektronické evidence tržeb. Účetní jsou poněkud skeptičtí, co do účinku tohoto chystaného opatření pro lepší výběr daní. Pouhých 34 % z nich věří, že tento způsob zaznamenávání příjmů účetních jednotek přispěje k lepšímu výběru daní. O přímém opaku je přesvědčena celá polovina respondentů. 

ČTK: Sedm miliard na jednodušší financování MSP. Banky budou vstřícnější, odhaduje AMSP ČR.

České malé a střední podniky budou moci využít téměř sedm miliard korun pro financování výzkumu, vývoje a inovací ve formě úvěrů garantovaných EU. Komerční banka a Česká spořitelna podepsaly s Evropským investičním fondem (EIF) dohody, které oběma bankám v příštích dvou letech umožní uzavírat nové úvěrové smlouvy s menšími firmami. ČTK o tom informovala Evropská komise.

Na základě dohod může Komerční banka během příštích dvou let poskytnout financování inovativním podnikům v ČR za 4,15 miliardy korun a Česká spořitelna za 2,8 miliardy Kč. Úvěry podpoří záruka poskytnutá EIF, krytá programem EU pro výzkum a inovace Horizont 2020. Úvěry na financování inovačních činností budou zaručeny až do 50 procent.

„Česká republika může ze své expandující výzkumné základny získat obrovský prospěch. Obě dnes podepsané dohody o záruce InnovFin umožní inovativním malým a středním podnikům vytvářet budoucí obchodní příležitosti, které posílí českou ekonomiku,“ uvedl komisař pro výzkum, vědu a inovace Carlos Moedas.

„Je to zcela jednoznačně velmi dobrá zpráva. Rozhodovací proces v bankách vůči malým a středním firmám bude vstřícnější, neboť polovinu rizika přejímá EU. To usnadní přístup k inovativně laděným projektům i firmám, které by mohly za normální situace narazit na přílišnou rigiditu a opatrnost bankovních útvarů pro řízení rizik,“ řekl ČTK prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Velmi důležité ale podle něj bude to, jak si banky vysvětlí pojem inovativní projekt. Nejde totiž jen o produktové inovace typu nanotechnologie nebo biotechnologie, ale i o financování firem, kde se prokáže provozní inovace, kde firmy dokážou díky změnám procesního řízení generovat větší přidanou hodnotu. „Pak totiž jde o financování běžných projektů a vůbec přitom nemusíme dobývat vesmír či vytvářet nové léčebné metody,“ dodal Havlíček.

Záruka InnovFin se zaměřuje na společnosti v počáteční a rozvojové fázi existence. Nástroj spravuje EIF a nabízí jej pomocí bank a jiných finančních institucí v členských státech EU a přidružených zemích. 

Události ČT: Komora certifikovaných účetních: Roste tendence zkreslovat výsledky firem. Předseda AMSP ČR: Kvalifikovanému účetnímu by se to nemělo stát.

Do konce termínu pro podání  daňového přiznání zbývají dva dny. Podle průzkumu komory certifikovaných účetních se zhruba třetina podnikatelů snaží své finanční výsledky zkreslovat. 

To je o 8 % víc než před rokem. Pokud zjistíme výrazné zkreslení, můžeme podat buď trestní oznámení nebo uložit pokutu podle zákona o účetnictví, která je od 3 do 6 % z hodnoty majetku. Podle podnikatelských svazů je větší zájem o daňovou optimalizaci příznakem toho, že jsou po letech firmy a živnostníci opět v zisku. S pověstí by ale hazardovat neměli, soudí odborníci. Tady se zase na druhou stranu domnívám, že by účetní a účetní poradenské firmy měly sehrávat kvalifikovanější roli a netvrdit pouze, že je někdo žádá o optimalizaci a měli by s tím klientem pracovat průběžně.

ibestof.cz, AMSP ČR: Plošný informační seznam tržeb je spuštěn

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) spouští hlavní informační nástroj k elektronické evidenci tržeb (EET). Na serveru www.eltrzby.cz poskytuje AMSP ČR od dnešního dne zcela nezávislý informační servis pro všechny podnikatele a jejich oborové svazy a sdružení. Ověřené aktuální informace, validované Ministerstvem financí, budou dostávat zdarma do svých e-mailových schránek majitelé desetitisíců malých provozoven a jejich zástupci. 

AMSP ČR k elektronické evidenci tržeb: Od dnešního dne už jen ověřené informace.

Spouštíme plošný informační servis – www.eltrzby.cz.

Od kdy, pro koho, co musí firmy učinit, jaké je optimální technické řešení pro konkrétní provozovny nebo nejčastější dotazy, jsou hlavními moduly největšího portálu k EET. AMSP ČR nastínila  pro malé, střední i velké provozovny a konkrétní řešení i cenová rozpětí, ukazuje výhody i nevýhody různých hardwarových řešení a porovnává odlišné varianty předpokládaných nákladů.

Každý podnikatel si může od asociace vyžádat bezplatné zasílání nejaktuálnějších informací, stejně tak jsou vyškolení pracovníci AMSP ČR připraveni do 48 hodin odpovědět na základní e-mailové dotazy týkající se jedné z největších změn novodobého hotovostního prodeje.

Pavla Břečková, místopředsedkyně AMSP ČR, která stojí v čele asociačního projektu „Malý obchod“ k tomu dodává: “Snažili jsme se vytvořit systém, který bude jak pro malé, tak velké firmy čitelný, který bude rychlý a hlavně s ověřenými informacemi. Denně se objevují desítky spekulací, ne vždy se ale jedná o ověřená tvrzení a naše asociace je zavalena nevídaným množstvím dotazů. Proto jsme se rozhodli stát se hlavním tuzemským zdrojem nestranných informací k zaváděnému režimu. Cílem je poskytnout služby firmám všech velikostí, a to s dostatečným předstihem.“

Zájemcům o aktuální informace k EET stačí pouze zadat svůj e-mail dole na hlavní stránce www.eltrzby.cz  „Novinky e-mailem“. Veškeré novinky z webu pak budou dostávat okamžitě po jejich zveřejnění zdarma na svůj e-mail. Odběr novinek je možné také kdykoli zrušit.

Celý článek naleznete zde:
http://www.ibestof.cz/stripky-ze-spolecnosti/plosny-informacni-seznam-trzeb-je-spusten-.html 

Zprávy FTV Prima, Předseda AMSP ČR stupňuje diskusi o OSVČ: Ti, kteří mají živnost při zaměstnání by měli mít odvody z podnikatelské činnosti nulové

TV Prima, Karel Havlíček a Josef Středula v Partii: Problémem veřejných rozpočtů nejsou OSVČ

Parlamentní listy komentují diskusi mezi Karlem Havlíčkem a Josefem Středulou: Kdyby udeřila ebola, rozšiřovali by ji hlavně živnostníci, co nechodí k lékaři

Hosty nedělní Partie FTV Prima byli šéf Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula a předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček. Ten hned na úvod poznamenal, že by živnostníkům pomohlo, kdyby se zjednodušilo daňové přiznání, protože by pak měli víc času na podnikání.

Chybu dělají politici, udeřil Středula

„Dnes třetinu OSVČ tvoří lidé, kteří si živnostenský list přibrali ještě ke svému zaměstnání. Těm bych navrhoval zavedení nulové daně. Druhou třetinu tvoří lidé, kterým ve skutečnosti nic jiného nezbylo, protože nemohli najít práci. A jen třetinu tvoří lidé, kteří si aktivně založili firmu, podnikají a živí se jen tím,“ konstatoval Havlíček s tím, že jde o lidi, kteří většinou začali podnikat už v devadesátých letech 20. století.

Středula konstatoval, že přesná čísla o živnostnících, podnikatelích a zaměstnancích má jen Ministerstvo financí. „A je mi záhadou, proč je ještě nevydalo,“ divil se Středula. Problém nastává především v okamžiku, kdy politici před volbami leccos naslibují a po volbách systém naruší. „To se v minulosti stalo už několikrát,“ uvedl odborářský šéf. Z jeho úst také během pořadu zaznělo, že se blíží další volby, a to ty krajské, takže je třeba dávat pozor na ostřejší prohlášení politiků.

Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) přišel s návrhem navýšit platby za zdravotní pojištění, protože do systému přispívají málo. Středula na to konto upozornil, že vláda se k narovnání situace u zdravotního pojištění přihlásila už ve svém programovém prohlášení, takže je na ní, s čím přijde. „Je nutno tady říct, že vůbec nejhorším plátcem je stát, protože neplatí dost za své pojištěnce, jako jsou děti či senioři. Platby za ně musí navýšit,“ vyzval kabinet Středula. Obratem dodal, že právě pravicové vlády zdravotnictví obraly o peníze, když zvyšovaly sazby DPH.

„Stejně tak je třeba řešit problém švarcsystému, který se prý objevuje především v oblasti poradenství a médií. To není nic proti klasickým živnostníkům,“ upozorňoval Středula.

Když má soused kozu a já ne, přeju si, aby jeho koza chcípla, to je hrůza

Havlíček konstatoval, že politici ve svých nápadech často „střílí“ daty, která neodpovídají realitě. „Můžeme pak jít do detailu a říci si, jestli je těch 1800 korun jako minimální úhrada správná,“ uznal host, ale pouze tehdy, když se budeme bavit o reálných číslech. Mnohem větší problém ve zdravotnictví totiž vidí jinde. „Nemocnice si z pojišťoven dělají trhací kalendář,“ uvedl Havlíček s tím, že na to upozorňují i samy pojišťovny.

„My bychom měli podporovat vzájemný respekt. Neměli bychom se dívat k sousedovi, který se má možná lépe, a říkat si, že když mu kus vezmu, budu se mít lépe. My bychom se měli podívat k sousedovi a nějak mu pomoci, pokud je na tom zle,“ upozornil Havlíček. Jakékoli zvyšování daní ale považuje za špatnou cestu. „Úspěšná vláda daně vybírá, neschopná vláda daně zvyšuje,“ pokračoval.

V tu chvíli se ale ozval Středula, který upozornil na to, že na daních jsou důsledně sledováni jen zaměstnanci, to by mohla pomoci změnit elektronická evidence tržeb nebo zavedení minimální daně pro živnostníky. „My si myslíme, že neplacení daní nepomáhá dobré atmosféře ve společnosti. Měl by být vyzdvihován ten, co poctivě platí, a ať je trestán ten, kdo to obchází,“ poznamenal Středula. Podle jeho názoru by se tím napravil celý systém. „Jedna z možností je, aby komunikovaly úřady sociálního zabezpečení s finančními úřady, protože tady je ten klíč, ale celá léta se v tom moc nedělá,“ pokračoval v rozvíjení své myšlenky.

Systém nahrávající ebole

Následně hosté rozebírali obnovení proplácení prvních tří dnů nemocenské. To, že se neproplácí, podle Středuly neznamená, že by lidé byli méně nemocní, jen se méně léčí. „Nikomu bych nic takového nepřál, ale kdybychom tu měli ebolu jako v Africe, tak tento systém by velmi přispěl k rozšíření takové nemoci,“ varoval odborář.  

Havlíček kontroval, že obvodní lékaři často člověka „hodí marod“, i když nemocen není, jen chce zůstat doma. A pokud by se zpětně zavedlo proplácení prvních tří dnů nemocenské, chyběly by peníze na závažnější nemoci. „Proč měnit něco, co funguje, proč každý rok nebo dva přicházet s novými nápady.“

Minimální mzda 12 tisíc, volá Středula

Došlo i na debatu o minimální mzdě. Ačkoli ji nemají všechny státy, tak Havlíček uznává její roli v Česku, jen by byl pro systematičtější navyšování minimální mzdy. Teď se to podle jeho názoru dělá nesystémově, což není dobře. Středula ovšem poznamenal, že pravicové vlády celá léta nezvyšovaly minimální mzdu a podnikatelé za to pravici chválili. Přitom dnes minimální mzda nedosahuje ani životního minima. „U minimální mzdy si umím představit i skokový náskok na 12 tisíc korun, ale jsme rozumní a chtěli bychom se domluvit na jejím pozvolnějším růstu,“ uvedl Středula s tím, že dávky jsou vypočítány podle reálných životních nákladů, ale u mezd tomu tak není. S takto nízkými mzdami podle Středuly nemůžeme ani do eurozóny, protože bychom si tam připadali jako s holým pozadím.

Havlíček okamžitě varoval, že 12 tisíc na minimální mzdě by položilo řadu podniků. Minimální mzda musí podle jeho názoru odpovídat nabídce a poptávce na trhu. 

Ekonomický deník, AMSP ČR: Živnostníci vyhlásili válku „veřejným blábolům,“ začali u ČSSD

AMSP vyhlásila válku každému, kdo si neověří fakta a zaútočí na živnostníky s použitím nesmyslných čísel a rovnou zkritizovala poslance ČSSD Šincla.

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků se chce bránit „chaotickým argumentům kritiků OSVČ,“ kteří podle soudu AMSP špatně informují o daních z příjmů, sociálních a zdravotních odvodech. Podle AMSP si účastníci veřejné diskuze například o desítky procent pletou počty podnikatelů, míchají dohromady počty živnostenských oprávnění s celkovým počten živnostníků a nesprávně zaměňují historická čísla se současnými.

„Cílem není nikoho dehonestovat kvůli názoru, ale každý veřejný činitel si musí uvědomit, že skončila doba, kdy se podíval do internetového vyhledávače a vyřknul názor,“ uvedl předseda představenstva AMSP Karel Havlíček s tím, že povinností veřejných činitelů je pracovat s ověřenými údaji z věrohodných zdrojů a pokud tomu tak nebude, musí nést odpovědnost. „Rozumíme marketingové zkratce, vtipu a částečně i polopravdě, ale nehodláme tolerovat fatální chyby, které jakoukoliv smysluplnou diskusi dopředu posunou do jiné roviny. Docílíme toho, že se politik bude bát neověřit si informaci,“ dodal Havlíček.

První pomyslnou obětí ve válce, kterou živnostníci vedou proti „veřejným blábolům“ vedou, se stal poslanec ČSSD Ladislav Šincl. Ten se při výpočtu porovnání výběru daní mezi živnostníky a zaměstnanci spletl o jeden řád.

Švarcsystém znovu na stole. Havlíček: Problém nejsou malé firmy, ale velké konzultační korporace a poradci politiků.

Přes 140 milionů korun loni vybrali inspektoři na pokutách za nelegální zaměstnávání. Ukazují to aktuální statistiky. Načerno byly jen za loňský rok zaměstnány zhruba 2 tisíce lidí, z toho čtvrtina cizinců. Jde hlavně o Ukrajince, Vietnamce či přistěhovalce z Moldávie. Za nelegální zaměstnávání hrozí hříšníkům až milionové pokuty. Ministerstvo práce a sociálních věcí chce v kontrolách ještě přitvrdit.

Inspektoři se mimo jiné zaměřili i na odhalování takzvaného švarcsystému, kdy lidé pro firmu odvádějí běžnou práci, ale formálně vystupují jako samostatní podnikatelé. 

„Zejména se jedná o případy, kdy na výrobních linkách na pomocných pracích pracují osoby samostatně výdělečně činné, přestože vedle nich pracují zaměstnanci s pracovní smlouvou. Takové případy postihujeme,“ říká náměstek Státního úřadu inspekce práce Jiří Macíček. 
Právě na sociálním a zdravotním pojištění přichází stát kvůli švarcystému o 40 miliard korun ročně. Vláda proto už v minulém roce avizovala, že chce v kontrolách přitvrdit. 

Ministerstvo práce se aktuálně zaměří hlavně na ty případy švarcsystému, kde by byla pro člověka výhodnější pracovní smlouva, ale zaměstnavatel mu jí nechce dát. 

„Příkladem je manuální práce, která už ze své podstaty nemá charakter podnikatelské činnosti. Naopak nechceme postihovat ty obory, kde se dá lehce podnikat. Jedná se třeba o finanční poradce nebo obchodní zástupce,“ říká mluvčí ministerstva Petr Habáň.  

Podle Karla Havlíčka z Asociace malých a středních podniků by měl stát kontrolovat spíš velké poradenské firmy. Ne dělníky, kteří mají často problém práci sehnat.  

„Jestli chceme někde začít s kontrolou švarcsystému, tak prosím ne u těch nejmenších firem, ale začněme u velkých poradenských firem, kde pracují na švarcsystém mnozí pracovníci středního stavu, ale i vyšší manažeři.“  

Hospodářské noviny, Velký úspěch AMSP ČR: Elektronická evidence nebude zahrnovat řemesla

Ministr financí Andrej Babiš chce elektronickou evidenci tržeb zavést u restauračních služeb, hotelů, maloobchodů a velkoobchodů. Původně se přitom plánovalo, že na ministerské servery budou posílat e-účtenky povinně v podstatě všichni. Elektronická evidence je pro Babiše klíčové opatření, on a jeho tým si od něj slibují zlepšení výběru daní.

Přesně před dvěma týdny se konala na ministerstvu financí schůzka, která rozhodla o podnikatelském komfortu stovek tisíc českých živnostníků. V pondělí 9. března se v kanceláři Andreje Babiše rozhodlo, že elektronická evidence tržeb se nebude týkat řemeslníků a dalších drobných podnikatelů. 

„Řešíme už jen restaurační služby, hotely, maloobchod a velkoobchod,“ prohlásil ministr financí Babiš. Klíčového setkání, kde se kritizované parametry změnily, se kromě něj zúčastnila také jeho náměstkyně Simona Hornochová, šéf finanční správy Martin Janeček a tři zástupci Asociace malých a středních podniků – výkonná ředitelka Eva Svobodová, místopředsedkyně představenstva Pavla Břečková a předseda Karel Havlíček. „Je to velmi racionální rozhodnutí,“ řekl Havlíček. 

Původně se přitom plánovalo, že na ministerské servery budou posílat e-účtenky povinně v podstatě všichni. Ještě lednová analýza, kterou schválila vláda, připouštěla jen minimum výjimek – například majitele horské chaty bez stálého připojení k internetu nebo řidiče autobusu. Postupně se ale začala vršit kritika jak od parlamentní opozice, tak zevnitř koalice.

„Vzhledem k tomu, že jsme to sami navrhovali, jsem rád, že s tím ministr financí souhlasí,“ podpořil vicepremiér a šéf lidovců Pavel Bělobrádek vyjmutí řemeslníků ze systému, který má být modernější obdobou registračních pokladen.

Elektronická evidence je pro Andreje Babiše klíčové opatření, on a jeho tým si od něj slibují zlepšení výběru daní. Proč nakonec šéf hnutí ANO ustoupil a zjemní podmínky? Kvůli tomu, že zatímco u restaurací si kontroloři celkem snadno vynutí dodržování zákona, u takového malíře pokojů, který každý den pracuje jinde, by to bylo složitější, navíc by tam byla musela být řada výjimek. A ani potenciální výnos pro státní rozpočet není tak vysoký, aby stál za politické riziko – Babiš si při vysvětlování stihl znepřátelit vietnamské prodejce, stánkaře, na tématu se začala zvýrazňovat ODS a nutnost pořídit si přenosnou tiskárnu, případně mobil či tablet (byť s daňovou slevou), hrozila, že proti šéfovi ANO poštve klíčovou volební vrstvu. 

„Ono by se tou povinností zase tolik nevyřešilo. Kdybyste se doma dohodl se zedníkem, že vám opraví plot bez dokladu, elektronická evidence by s tím nic nezmohla,“ dodal Karel Havlíček, který s Babišem o změnách chystaného zákona vyjednával posledního půlroku.

Od příštího roku (zřejmě ale až od dubna či léta) tedy budou muset povinně posílat kopie účtenek do státní databáze restaurace a hotely, od ledna 2017 se přidají prodejny, včetně těch internetových, a velkoobchody. Do rozpočtu by díky tomu mělo podle odhadů Babišových podřízených přitéct nejméně o deset miliard navíc.

Útěchou pro restauratéry může být, že se pravděpodobně přesunou do snížené sazby DPH, takže nebudou odvádět jednadvacet procent, ale jen patnáct. „Mohlo by to fungovat jako taková pojistka proti příliš dramatickému zvedání cen. Tento segment vykazuje velkou nechuť k daňovým odvodům,“ vysvětlila Babišova náměstkyně Simona Hornochová.

Oproti původním plánům pak dojde ještě minimálně k jedné změně. Návrh zákona o elektronické evidenci tržeb počítal s tím, že každý zákazník si bude muset povinně převzít účtenku, byť bez hrozby nějaké sankce. Ani takový nápad se ale nesetkal s pochopením, kritizoval to třeba ministr průmyslu Jan Mládek z ČSSD. 

iHNED.cz : AMSP ČR dohodla s MF ústupek z EET pro řemeslníky a drobné služby

Zavedení elektronické evidence tržeb od 1. ledna 2016 není zcela reálné, připouští Babiš s tím, že spuštění lze o několik měsíců odložit. Podoba zákona, který je nyní ve vnějším připomínkovém řízení, se zatím mění prakticky každý den. Elektronické evidenci se zřejmě vyhnou živnostníci a část nákladů na její zavedení půjde odepsat z daní.

Elektronická evidence tržeb, vlajková loď programu ANO 2011, měkne a zřejmě se i opozdí. Šéf hnutí a ministr financí Andrej Babiš připustil, že se celý projekt, od něhož se do státního rozpočtu čeká každoročně 10 až 12 miliard korun navíc, nestačí spustit od počátku roku 2016. Možný je proto odklad až na duben. Informuje o tom aktuální vydání týdeníku Ekonom.

Spuštění evidence je podle Babiše zásadním krokem, který musí být dobře připraven. „Když jsme tu 20 let nic neměli, tak nás těch pár měsíců nezabije,“ soudí ministr, který svoji hospodářskou politiku založil na boji proti daňovým únikům.

Resort financí také před dubnovým projednáváním příslušného zákona ve vládě a pak v parlamentu přichází na poslední chvíli s řadou ústupků. Evidenci tržeb se oproti původním představám mají vyhnout živnostníci. A drobní podnikatelé si část nákladů spojených s on-line propojením s úřady odečtou z daní.

Od samotného zavedení elektronického systému ministr financí ustoupit nemíní. „Nepoctivý podnikatel drtí cenou poctivého. A vždy, když chyběly daňové příjmy, zvýšil stát daně zaměstnancům. Vybírat daně jako dřív mi proto nepřipadá spravedlivé,“ prohlásil ministr minulý čtvrtek před poslanci.

Ačkoliv ale má vládní koalice ve sněmovně znatelnou převahu nad opozicí, nebude projednání zákona ani snadnou, ani rychlou záležitostí. ODS ho podle svého předsedy Petra Fialy bude za pomoci obstrukcí co nejdéle blokovat a nedopustí, aby začal platit od začátku příštího roku.

Pokud neuspěje, bude se evidence tržeb od 1.ledna 2016 postupně týkat několika set tisíc obchodníků, provozovatelů restaurací, hoteliérů a poskytovatelů služeb.

Ti všichni si budou muset pořídit technické i programové vybavení, které bude daňové správě v reálném čase odesílat informace o každé jejich transakci.
 

Pod tlakem byznysu

Podoba zákona, který je nyní ve vnějším připomínkovém řízení, se ale zatím mění doslova každý den. Ministerstvo financí ke zmírnění zákona a k ústupkům od rychlosti a plošnosti nutí tlak podnikatelských svazů. Ten si Andrej Babiš, jehož hnutí hodlá k sobě přetáhnout liberální voliče a který se od počátku těší přízni části byznysu, nemůže dovolit ignorovat.

Souhlasu Hospodářské komory s elektronickou evidencí tržeb předcházel příslib, že se současně sníží z 21 na 15 procent DPH, kterou odvádějí restaurace a stravovací provozy. Což stát připraví asi o 500 milionů korun. Uspěl rovněž šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček, který požadoval výjimku pro živnostníky. A právě těm – v odpovědi na poslanecké interpelace – Babiš slíbil generální pardon.

„Povinnost evidovat tržby budeme zavádět postupně, takže zatím jsme navrhli jenom restaurace a maloobchod. To je 50 procent z celkového počtu subjektů, kterých se to týká. Další sektory budeme přidávat výhradně na základě rizikové analýzy daňové správy. Takže u každého sektoru zvážíme přínosy a náklady a na drobné řemeslníky nebo například kadeřnice se elektronická evidence tržeb vztahovat nebude,“ zdůraznil ministr financí v Poslanecké sněmovně.

Tím současně odpověděl na požadavek koaličních lidovců, jejichž místopředseda Marian Jurečka postrádal případovou studii, která by naznačila dopady na jednotlivá odvětví i na podnikatele podle výše jejich obratu.

Babiš už také mluví o částečné kompenzaci nákladů, které podnikatelé na pořízení on-line systému nezbytného pro evidenci tržeb budou muset vynaložit. „Jednorázovou slevu na daních chceme jen pro fyzické osoby a má kompenzovat náklady na pořízení softwaru. Výše slevy bude omezena nějakou částkou, ještě nevím jakou, a bude se uplatňovat za rok, kdy se vstoupí do systému,“ prohlásil Babiš.

Podle ministerstva financí by se sleva měla týkat „nejmenších živnostníků“. Resort také již odhadl, o jaké náklady se v jejich případě má jednat. „U nejmenších podnikatelů půjde maximálně o několik tisíc korun jednorázově nebo o stokoruny měsíčně,“ tvrdí v písemném vyjádření tiskový odbor.

Otázkou je, jak se vláda vyrovná s dalšími požadavky byznysu, například s tlakem na snížení daní, daňového zatížení práce či s námětem Hospodářské komory, aby úřady zasílaly už částečně vyplněná přiznání k placení DPH.

Sociální demokracie Babiše dopředu kritizuje za možné zdržení a tvrdí, že resort financí přípravu na elektronickou evidenci podcenil. „Nejsou připraveny žádné zákony a moc se neví ani o technických parametrech,“ řekl Ekonomu předseda rozpočtového výboru Václav Votava (ČSSD).

Podstatnější ale je, že premiér Sobotka nesouhlasí se záměrem snížit DPH restauracím z 21 na 15 procent a ČSSD ho nepodpoří, dokud nebude znát návrh rozpočtu na příští rok. Navíc sociální demokraté požadují, aby systém od počátku doplnila účtenková loterie. A to navzdory faktu, že zájem o ni na sousedním Slovensku (kde nedoprovází on-line evidenci, ale klasické registrační pokladny) postupně upadá.

Odpor vyvolává také snaha Andreje Babiše vybrat technické vybavení pro spuštění systému prostřednictvím neveřejného výběrového řízení. Vláda už vzala na vědomí jeho informaci o chystané nadlimitní veřejné zakázce. Ta na základě platné legislativy a v souladu s vyjádřením Národního bezpečnostního úřadu nemusí být veřejná, protože se v jejím rámci operuje s utajovanými informacemi.

Takovou loterii už dříve Babišova náměstkyně Simona Hornochová označila za pouhý doplněk a šéf Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček ji rovnou nazývá „matějskou poutí“ a zásadně ji odmítá.

Podle tiskového mluvčího ministerstva financí Radka Ležatky systém elektronické evidence s účtenkovou loterií počítá a bude na ni připraven. „O její konkrétní podobě probíhají diskuse a zatím nebylo rozhodnuto, zda bude spouštěna zároveň s elektronickou evidencí, tedy 1. ledna 2016,“ řekl Ekonomu.

Pro její zavedení se naopak na Frekvenci 1 vyslovil člen bankovní rady České národní banky (a bývalý sociální demokrat) Jiří Rusnok, který se domnívá, že půjde o „ideální systém, který nahradí tisíce kontrolorů“.

Současně ale míní, že projekt elektronické evidence tržeb nepřinese tolik peněz, kolik od něj ministr financí očekává. „Pokud se celkový daňový výběr podaří vylepšit o jednotky miliard, budeme rádi,“ prohlásil.
 

Nevíme, o čem rozhodujeme

Části podnikatelů Babišovy ústupky nestačí. „Je zcela neoprávněné omezit všechny kvůli delikventnímu jednání malé menšiny,“ tvrdí předseda Asociace podnikatelů a manažerů Radoslav Bábek. Dodává také, že stát tímto způsobem získá okamžitý přehled o každém podnikateli a živnostníkovi. „Teď je to jen evidence tržeb, ale co bude bránit v rozšíření na další informace?“ namítá.

Politici ODS upozorňují, že byznysu vzniknou zbytečné výdaje. Dále varují před růstem byrokracie, kvůli kontrolám se totiž počítá s přijetím 300 celníků a úředníků. A také před tvrdými postihy, protože pokuty jsou navrženy až do výše 500 tisíc korun a ministerstvo požaduje i úplný zákaz podnikání.

Podle premiéra Sobotky zakázka na žádost resortu financí má být přidělena Centru veřejných služeb, což je státní podnik zřízený Babišovým úřadem. O zakázku by se tedy postaral sám stát a nebyla by určena žádné soukromé společnosti.

O jaké peníze půjde? Ministr financí odhaduje, že jednorázové náklady státu na pořízení systému by včetně informační kampaně neměly překročit 317 milionů korun, přičemž každoročně bude na údržbu zapotřebí vždy dalších 250 milionů. Největší položku v tom mají představovat mzdy nových kontrolorů.

„Půjde o projekt za stovky milionů korun a my o něm nebudeme nic vědět,“ konstatoval šéf poslanců ODS Zbyněk Stanjura a zopakoval, že jeho strana udělá cokoliv, aby zákon zastavila.

Odklady už jednou podnikatele evidenční povinnosti zbavily. V roce 2005 vláda pod vedením ČSSD nechala po mnohaletých diskusích schválit zákon o registračních pokladnách. Měl však odloženou účinnost, protože si Lidový dům před volbami nechtěl pohněvat živnostníky. Z nich stejně vzešla pravicová vláda Mirka Topolánka a ta zákon zrušila.

Volby a obavy o hlasy mohou, alespoň teoreticky, ztížit i nynější přijetí zákona o elektronické evidenci. Do krajů se bude volit na podzim roku 2016 a do sněmovny o rok později.

Deník, Karel Havlíček: Další nepodložený útok proti živnostníkům. Jsem přesvědčený, že cílený

Trvalé útoky na nejmenší podnikatele v Česku pokračují, tvrdí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v reakci na plán premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na zvýšení zdravotního pojištění pro živnostníky.

Asociaci vadí zejména chybná argumentace, podle které drobní podnikatelé čerpají ze zdravotního systému více peněz, než do něj odvádějí. AMSP naopak tvrdí, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádějí do systému zdravotního pojištění dvakrát tolik, než kolik z něj dostávají. Asociace to dnes uvedla v tiskové zprávě.

Premiér Sobotka v České televizi v sobotu uvedl, že by živnostníci měli platit vyšší zdravotní pojištění. Zdravotní péče o živnostníky je podle něj dotována z odvodů zaměstnanců. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) premiérův plán odmítá, koalice o něm má jednat v dubnu.

Asociace připomíná, že podle údajů zdravotních pojišťoven spotřebovaly OSVČ polovinu zaplaceného pojistného. Například Všeobecné zdravotní pojišťovně OSVČ zaplatily na pojistném 6,5 miliardy korun a za péči o ně pojišťovna uhradila tři miliardy korun.

Úniky ve zdravotnictví

„AMSP ČR plně respektuje, že celý systém je solidární, a že je zcela v pořádku, že OSVČ odvádí do systému více. Ale pokud se argumentuje čísly, která se liší i více než sto procent, pak jde o záměr,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček. Největší úniky systému veřejného zdravotního pojištění jsou podle něj v předražených zakázkách nemocnic, kde se odhaduje potenciál korupčního jednání ve výši 30 až 40 miliard korun.

Proti zvýšení odvodu pro živnostníky se dnes vyslovila také Strana soukromníků. Podle ní zaměstnanci platí na zdravotní pojištění méně než živnostníci. V případě zaměstnance je totiž nutné zdůraznit, že se jeho odvod skládá ze dvou položek – část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel.

Podle senátora Iva Valenty (za Stranu soukromníků) je problém v celkovém odvodu, který má stát za každého zaměstnance. „Z každé stokoruny, kterou si zaměstnanec přinese z továrny domů, si stát (při hrubé mzdě 20.000 Kč) vyinkasuje příšerných 73 korun,“ uvedl Valenta. Odbory a politici by proto podle něj měli spíše volat po snížení daní a odvodů zaměstnanců, než vytvářet třídní boj a kastovat společnost.

Před dvěma lety řekl na adresu živnostníků nynější sociálnědemokra­tický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, že nepřispívají do systému sociálního pojištění, a parazitují tak na zaměstnancích. Jeho slova odsoudily tehdy vládnoucí ODS i AMSP ČR, předseda ČSSD Sobotka se od nich distancoval. Mládek se později za svá slova omluvil.

Česká televize, AMSP ČR: Není pravda, že OSVČ odvádějí do zdravotního systému méně, než z něj čerpají

Živnostníci by měli platit vyšší zdravotní pojištění – České televizi to řekl premiér Bohuslav Sobotka. Tvrdí, že drobní podnikatelé čerpají ze zdravotního systému víc peněz, než do něj odvádějí. Velkou analýzu odvodů zaměstnanců a živnostníků na ministerstvu financí shodou okolností právě dokončil ministr financí Andrej Babiš. A ten naopak zvyšování pojistného pro živnostníky odmítá.

Živnostníci, kteří mají zisk nižší než 26 500 korun měsíčně, dnes platí minimální zdravotní pojištění – částku 1 800 korun. Podle premiéra Sobotky by to ale mělo být více, neboť rozdíl mezi zdravotními odvody zaměstnanců a drobných podnikatelů je příliš velký. Obě skupiny přitom mají nárok na stejnou zdravotní péči.

• Bohuslav Sobotka (ČSSD), premiér a předseda koaliční strany: „Živnostníci zaplatí na platbách do systému zdravotního pojištění méně, než z toho systému čerpají a zdravotní péče o živnostníky je dnes dotována z odvodů zaměstnanců.“

Zatímco totiž zaměstnanec s hrubým příjmem 25 tisíc měsíčně odvede spolu se svým zaměstnavatelem na zdravotním pojištění přes 3 300 korun, živnostník se stejným hrubým příjmem a 60 procentním paušálem zaplatí stále 1 800 korun. Na tento nepoměr poukazují kromě sociálních demokratů také odbory.

• Josef Středula, předseda Českomoravské konfederace odborových svazů: „Zdravotní systém je založen výhradně na principu solidarity a je potřeba, aby tam všechny subjekty přispívaly relativně rovnoměrně. A k tomu bohužel nedochází.“

Sobotkův plán dostat od živnostníků více peněz na placení zdravotní péče zatím odmítá jak ministr financí Andrej Babiš (ANO), tak i pravicová opozice. Naopak koaliční lidovci jsou ochotní o odvodech pro OSVČ jednat. Samotní živnostníci premiérovi i odborům oponují, že jsou mnohem méně nemocní než zaměstnanci a k lékařům chodí zřídkakdy.

• Andrej Babiš (ANO), ministr financí a předseda koaličního hnutí: „O zvýšení zdravotního pojištění živnostníkům v této chvíli neuvažujeme. Soustřeďujeme se na zlepšení výběru, proto chceme zavést evidenci tržeb a kontrolní hlášení.“

• Miroslav Kalousek (TOP 09), 1. místopředseda opoziční strany a exministr financí: „Zvýšení, navíc selektivní, navíc u živnostníků na zdravotním pojištění v žádném případě nepodporujeme.“

• Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL), vicepremiér a předseda koaliční strany: „Rozdíly mezi odvody zaměstnanců a OSVČ jsou výrazné. Je pravda, že OSVČ nemají takové výhody jako zaměstnanci.“

• Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků: „Není pravda, že by živnostníci čerpali více, než odvádějí. Odvádějí přibližně dvojnásobek toho, co čerpají.“

Ministr Andrej Babiš má na koaliční jednání přinést analýzu odvodů živnostníků a zaměstnanců během dubna. O případných změnách by měla koalice rozhodnout do léta.

AMSP ČR tvrdě proti tvrzení premiéra

Trvalé útoky na nejmenší podnikatele v Česku pokračují, tvrdí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) v reakci na plán premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na zvýšení zdravotního pojištění pro živnostníky. Asociaci vadí zejména chybná argumentace, podle které drobní podnikatelé čerpají ze zdravotního systému více peněz, než do něj odvádějí.

AMSP naopak tvrdí, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádějí do systému zdravotního pojištění dvakrát tolik, než kolik z něj dostávají. Asociace to dnes uvedla v tiskové zprávě. Premiér Sobotka v České televizi v sobotu uvedl, že by živnostníci měli platit vyšší zdravotní pojištění. Zdravotní péče o živnostníky je podle něj dotována z odvodů zaměstnanců. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) premiérův plán odmítá, koalice o něm má jednat v dubnu.

Živnostníci upozorňují na předražené zakázky nemocnic

Asociace připomíná, že podle údajů zdravotních pojišťoven spotřebovaly OSVČ polovinu zaplaceného pojistného. Například Všeobecné zdravotní pojišťovně OSVČ zaplatily na pojistném 6,5 miliardy korun a za péči o ně pojišťovna uhradila tři miliardy korun.

„AMSP ČR plně respektuje, že celý systém je solidární, a že je zcela v pořádku, že OSVČ odvádí do systému více. Ale pokud se argumentuje čísly, která se liší i o více než sto procent, pak jde o záměr,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček. Největší úniky systému veřejného zdravotního pojištění jsou podle něj v předražených zakázkách nemocnic, kde se odhaduje potenciál korupčního jednání ve výši 30 až 40 miliard korun.

Mládkova slova o parazitech

Proti zvýšení odvodu pro živnostníky se dnes vyslovila také Strana soukromníků. Podle ní zaměstnanci platí na zdravotní pojištění méně než živnostníci. V případě zaměstnance je totiž nutné zdůraznit, že se jeho odvod skládá ze dvou položek – část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel.

Podle senátora Ivo Valenty (za Stranu soukromníků) je problém v celkovém odvodu, který má stát za každého zaměstnance. „Z každé stokoruny, kterou si zaměstnanec přinese z továrny domů, si stát (při hrubé mzdě 20.000 Kč) vyinkasuje příšerných 73 korun,“ uvedl Valenta. Odbory a politici by proto podle něj měli spíše volat po snížení daní a odvodů zaměstnanců, než vytvářet třídní boj a kastovat společnost.

Před dvěma lety řekl na adresu živnostníků nynější sociálnědemokratický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, že nepřispívají do systému sociálního pojištění a parazitují tak na zaměstnancích. Jeho slova odsoudily tehdy vládnoucí ODS i AMSP ČR, předseda ČSSD Sobotka se od nich distancoval. Mládek se později za svá slova omluvil.

E15, Havlíček: Nejdříve si udělejme pořádek v korupci v nemocnicích, pak se bavme o zvyšování zdravotních odvodů

Trvalé útoky na nejmenší podnikatele v Česku pokračují, tvrdí Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Reagují tak na plán premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) na zvýšení zdravotního pojištění pro živnostníky.

Asociaci vadí zejména chybná argumentace, podle které drobní podnikatelé čerpají ze zdravotního systému více peněz, než do něj odvádějí. AMSP naopak tvrdí, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) odvádějí do systému zdravotního pojištění dvakrát tolik, než kolik z něj dostávají.

Premiér Sobotka v České televizi v sobotu uvedl, že by živnostníci měli platit vyšší zdravotní pojištění. Zdravotní péče o živnostníky je podle něj dotována z odvodů zaměstnanců. Ministr financí Andrej Babiš (ANO) premiérův plán odmítá, koalice o něm má jednat v dubnu.

Asociace připomíná, že podle údajů zdravotních pojišťoven spotřebovaly OSVČ polovinu zaplaceného pojistného. Například Všeobecné zdravotní pojišťovně OSVČ zaplatily na pojistném 6,5 miliardy korun a za péči o ně pojišťovna uhradila tři miliardy korun.

„AMSP ČR plně respektuje, že celý systém je solidární, a že je zcela v pořádku, že OSVČ odvádí do systému více. Ale pokud se argumentuje čísly, která se liší i více než sto procent, pak jde o záměr,“ uvedl předseda asociace Karel Havlíček. Největší úniky systému veřejného zdravotního pojištění jsou podle něj v předražených zakázkách nemocnic, kde se odhaduje potenciál korupčního jednání ve výši 30 až 40 miliard korun.

Zaměstnancům platí část zaměstnavatel, připomíná Strana soukromníků

Proti zvýšení odvodu pro živnostníky se dnes vyslovila také Strana soukromníků. Podle ní zaměstnanci platí na zdravotní pojištění méně než živnostníci. V případě zaměstnance je totiž nutné zdůraznit, že se jeho odvod skládá ze dvou položek – část platí zaměstnanec a část zaměstnavatel.

Podle senátora Iva Valenty (za Stranu soukromníků) je problém v celkovém odvodu, který má stát za každého zaměstnance. „Z každé stokoruny, kterou si zaměstnanec přinese z továrny domů, si stát (při hrubé mzdě 20 tisíc) vyinkasuje příšerných 73 korun,“ uvedl Valenta. Odbory a politici by proto podle něj měli spíše volat po snížení daní a odvodů zaměstnanců, než vytvářet třídní boj a kastovat společnost.

Před dvěma lety řekl na adresu živnostníků nynější sociálnědemokratický ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek, že nepřispívají do systému sociálního pojištění, a parazitují tak na zaměstnancích. Jeho slova odsoudily tehdy vládnoucí ODS i AMSP ČR, předseda ČSSD Sobotka se od nich distancoval. Mládek se později za svá slova omluvil. 

AMSP ČR tvrdí, že premiér má špatná čísla

Návrh premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD), že by měli živnostníci platit více za zdravotní pojištění, narazil u poslanců z rozpočtového výboru. Vyjádření šéfa vlády, že malí podnikatelé čerpají více, než odvádějí, označili v anketě serveru Lidovky.cz za mylné.

„Živnostníci zaplatí na platbách do systému zdravotního pojištění méně, než z toho systému čerpají a zdravotní péče o živnostníky je dnes dotována z odvodů zaměstnanců,“ uvedl Sobotka v sobotu pro Českou televizi. Navrhuje proto, aby platili více. Na nepoměr upozornily rovněž odbory.

Sobotkův nápad ale jasně odmítl ministr financí Andrej Babiš (ANO) i pravicová opozice. „O zvýšení zdravotního pojištění živnostníkům v této chvíli neuvažujeme. Soustřeďujeme se na zlepšení výběru, proto chceme zavést evidenci tržeb a kontrolní hlášení,“ řekl ČT Babiš. 

‚Sobotka má chybná čísla’

Sami živnostníci namítají, že jsou méně nemocní než zaměstnanci. A proti Sobotkově tvrzení se v neděli ostře ohradila i Asociace malých a středních podnikatelů a živnostníků ČR, která tvrdí, že útok na živnostníky ohledně zdravotních odvodů je založen na chybných číslech.

„Skutečnost je taková, že osoby samostatně výdělečně činné odvádějí do systému zdravotního pojištění víc než dvakrát tolik, než kolik z něj dostávají. Do doby, než se začne informovat na základě skutečných čísel, odmítá AMSP ČR o čemkoliv dalším jednat,“ stojí ve zprávě. Zástupci asociace zároveň vyjádřili obavu, že nejde o náhodu, podle nich jde jen o pokračování „trvalých útoků“.

Proti zvyšování odvodů se postavili i poslanci z rozpočtového výboru sněmovny oslovení serverem Lidovky.cz.

Celý článek naleznete zde:
http://www.lidovky.cz/sobotka-se-plete-jeho-navrh-je-pro-zivnostniky-likvidacni-zlobi-se-ano-i-opozice-gfd-/zpravy-domov.aspx?c=A150322_151519_ln_domov_sk

 

 

 

Karel Havlíček po jednání s MPO: Rozjíždí se první výzvy OPPIK, kdo chce čerpat, bude mít pracovní léto

AMSP ČR tlačí na to, aby se z operačních programů spustilo jedenáct výzev pro malé a střední firmy naráz

Stovky firem, které jsou dlouhodobě v nejistotě,  by se konečně mohly dočkat. Ministerstvo průmyslu a obchodu chce do konce dubna vyhlásit prvních 11 výzev pro čerpání evropských dotací v novém období. Žádosti by firmy mohly začít podávat během léta  a první peníze z celkových 120 miliard korun získat na začátku příštího roku. Vývojová centra, modernější stroje do výroby nebo nižší spotřeba energií. I to dosud firmám přinesly evropské peníze.

Businessinfo.cz, Jiří Kvíz, manažer Výboru AMSP ČR pro strukturální fondy představuje detailně hlavní rozdíly mezi OPPI a OPPIK

Dřív to byl dotační program OPPI, nyní je to OPPIK. Rozdílů mezi Operačním programem Podnikání a inovace (OPPI) a jeho následníkem, Operačním programem Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost (OPPIK), je několik. Podívejme se na ty nejdůležitější a ukažme si zároveň, jakých chyb se žadatelé o dotaci v minulých letech nejčastěji dopouštěli.

Poslední faktura vztahující se k projektům spolufinancovaným z OPPI musí být proplacena do Silvestra roku 2015. OPPI doposud podpořil přes 11 tisíc projektů, pozornost všech podnikatelů je však již nasměrována k OPPIK. Texty jeho prvních výzev už vznikají v kancelářích Ministerstva průmyslu a obchodu (MPO) a agentury CzechInvest, ani české podniky nezahálejí s přípravou svých investičních projektů.

Co bude v OPPIK nového?

Začněme s rozdíly. Je jich celkem dost a týkají se jak přípravy projektu, tak jeho realizace. Kromě zvýšení celkové alokace programu (v OPPI bylo pro podnikatele připraveno 92 mld. korun, z OPPIK lze využít 120 mld.) dojde s přechodem na OPPIK k většímu nasměrování podpory k malým a středním podnikům. Další změnou je snížení maximální míry veřejného příspěvku na většinu projektů. Obvykle o 15 procent, některých odvětví (energetika, vysokorychlostní internet, průmyslový výzkum) se ovšem horší podmínky nedotknou.

MPO jako řídící orgán programu má nově povinnost zveřejňovat informace o chystaných výzvách s šestiměsíčním předstihem, což by mělo uchazečům dopřát dostatečnou časovou rezervu. Mohou ji využít i k tomu, aby se naučili pracovat s novým informačním systémem. Prověřený eAccount totiž končí a nahrazuje ho MS2014+.

Nově budou zpřísněny podmínky realizace. Výběrová řízení budou muset být zahájena ve stanovené lhůtě a před podpisem smlouvy bude nutné průběh tendru posvětit úředním razítkem MPO. Pokud má být projekt rozdělen na etapy, bude zapotřebí dodržovat termíny. Prodlužování celé realizace projektu nebude až na výjimky tolerováno. A aby byl výčet hlavních změn reprezentativní, finanční úřady ztratí pravomoc kontrolovat plnění podmínek poskytnutí dotace a výběrových řízení. Zůstane jim však kontrola účetních a daňových aspektů.

Další změny teprve vyplynou z nastavení zcela nových programů podpory, které dosud nebyly finalizovány. Pozornost si jistě zaslouží i deklarované jednotné metodické prostředí a povinnosti vyplývající z klíčové evropské normy upravující oblast dotací – Nařízení o blokových výjimkách pro veřejnou podporu (GBER).

ČRo Radiožurnál: Karel Havlíček a náměstek MPO Tomáš Novotný k časovému a harmonogramu nových výzev OPPIK

Některé malé a střední firmy se dočkají dalších peněz z Evropské unie. Ministerstvo průmyslu už na konci dubna vypíše takzvané výzvy pro čerpání evropských peněz. Podniky by mohly získat desítky milionů korun.

Poslední týden v dubnu ministerstvo průmyslu vypíše už zmiňované výzvy, v následujících třech měsících budou moct podniky odevzdat registrační žádosti a za další tři měsíce už můžou podat finální žádosti. 

Koncem roku zasedne hodnoticí komise, která řekne, kolik konkrétních firem na peníze dosáhne. První čerpání by tak mohlo být už v prvním čtvrtletí příštího roku. 

„Ministerstvo průmyslu a obchodu počítá s vyhlášením prvních výzev z nového operačního programu poslední týden v dubnu. Celkově by mělo jít o 11 výzev. Je to velký rozsah prostředků, dohromady asi 120 miliard. Počítáme s tím, že první výzvy, které budou vyhlášeny v dubnu a další v průběhu tohoto roku, by se měly pohybovat v rozsahu přibližně čtvrtiny této částky,“ říká náměstek ministra průmyslu a obchodu Tomáš Novotný. 

Firmy mohou získané peníze čerpat z Operačního programu podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. Většinu investic tak podniky použijí právě do inovací. Tuto oblast by mohly pokrýt evropské peníze až z 50 procent. Ale stejně tak se podpoří třeba i investice do rozšíření výrobních hal. 

O dotace můžou žádat hlavně malé a střední podniky. Dotace můžou získat ale i větší firmy. 

„Budou to projekty zaměřené inovačně, na duševní vlastnictví, rozvoj center průmyslového výzkumu, vývoj, ale třeba i klastry a technologické platformy. Tam je vysoký předpoklad, že tyto projekty už budou moci v lednu, únoru a březnu příštího roku čerpat první prostředky,“ dodává šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.  

TRADE NEWS, Eva Svobodová: Neumíme všechno, ale co děláme, děláme co nejlépe

Na otázky TRADE NEWS odpovídá generální ředitelka AMSP ČR Eva Svobodová.

Kdybyste měla jmenovat tři věci, které se asociaci v poslední době nejvíc povedly, které by to byly?
Za prvé je to rozšíření členské základny, a to nejen o individuální, ale zejména o kolektivní členy. Dlouhodobě nás sleduje řada firem a organizací, které se pak dobrovolně rozhodnou k užší spolupráci.

Za druhé je to zcela určitě rozjezd pěti klíčových vlastních projektů asociace, a to SVOU CESTOU pro začínající podnikatele, FANDÍME ŘEMESLU pro podporu řemesel a zvýšení prestiže cechů, PODNIKAVÁ ŽENA zaměřená na ženy jakéhokoliv věku, které se rozhodly vstoupit do podnikání a realizovat tak svůj sen, RODINNÁ FIRMA věnující se aktuálnímu tématu nástupnictví a generační výměny ve firmách a v neposlední řadě MALÝ OBCHOD zaměřený na drobné podnikání v oblasti gastra a maloobchodu, zejména v souvislosti s připravovanou elektronickou evidencí tržeb.

A za třetí je to respekt nejen u členské základny, ale i u partnerů, spolupracujících organizací, ministerstev a dalších významných institucí včetně médií. Reagujeme na všechny dotazy členů, nečlenů i novinářů nejdéle do 48 hodin. Viditelně hájíme zájmy těch nejmenších podnikatelů, kteří nikoho příliš nezajímají, pokud není před volbami. Za úspěch považujeme například uhájení 80 % výdajových paušálů pro řemeslníky a zemědělce nebo odložení zavedení elektronické evidence tržeb pro všechny ostatní živnosti mimo gastra a maloobchodu. Zakládáme si na odbornosti, praxi a zejména faktu, že nejsme spojeni s žádnou politickou stranou. Nejsme úřad.

A co se naopak nepovedlo?
Rozjet všechny projekty naplno.

Pokusíte se s tím letos něco udělat?
Procházíme bouřlivým evolučním vývojem, který klade obrovský tlak na výkon a rychlost, proto jsme posílili personální kapacitu a spektrum partnerů.

Jaké hlavní úkoly před vámi tedy stojí letos?
Nezklamat členy a partnery a zachovat si jejich přízeň. Neumíme všechno a neděláme všechno. Ale to, co děláme, se snažíme dělat opravdu dobře.

Ubylo 5 tisíc podnikatelů, podle AMSP ČR je jednou z příčin nezdravá atmosféra vůči OSVČ

Dle České správy sociálního zabezpečení poklesl počet živnostníků, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní zdroj příjmů, o 16 tisíc. Počet těch, kteří ji mají jako vedlejší, naopak stoupl o 11 tisíc. Dle Asociace malých a středních podniků a živnostníků je jednou z příčin poklesu nepřátelská atmosféra vůči OSVČ.

Počet podnikatelů, kteří si samostatnou výdělečnou činností skutečně vydělávají, klesl v roce 2014 v Česku o pět tisíc na 972 tisíc. Vyplývá to z evidence České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ).

Předloni počet podnikatelů, tedy například soukromých lékařů, umělců nebo zemědělců, klesl o 17 tisíc na 977 tisíc.

Nejvíce podnikatelů je evidováno v Praze (164 tisíc) a v krajích Středočeském (131 tisíc) a v Moravskoslezském (88 tisíc).

Ze všech OSVČ klesl o 16 tisíc na 586 tisíc počet těch, kteří mají samostatnou výdělečnou činnost jako hlavní. Počet těch, kteří ji mají jako vedlejší, podnikání pro ně tedy není jejich hlavním zdrojem příjmů, naopak stoupl o 11 tisíc na 386 tisíc.

Povinnost platit zálohy na důchodové pojištění mělo koncem roku 676 tisíc osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), o 17 tisíc méně než v roce 2013. Pojistné na nemocenské pojištění si platilo 92 tisíc osob, meziročně o tisícovku méně. Účast na nemocenském pojištění je u OSVČ dobrovolná. Zbývající živnostníci se pojišťují u komerčních společností, nebo si vytvářejí rezervy pro případ nemoci.

Podle Hospodářské komory se podnikání stává z pohledu stability pravidelnosti příjmů poměrně rizikové a pro určitou část podnikatelů je bezpečnější, pokud vedle podnikání vykonávají ještě další výdělečnou činnost, zejména zaměstnání.

„Pokles počtu OSVČ je dlouhodobý trend. Vlivem nepřátelské atmosféry vůči OSVČ klesá počet těch, kteří se pouští do rizika na vlastní pěst a začínají podnikat. Naopak roste počet těch, kteří se nemůžou uživit jako zaměstnanci a berou si ještě živnost navíc,“ řekl serveru Podnikatel.cz prezident Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

V žádném jiném státě Evropské unie nemají živnostníci na ekonomiku země takový vliv jako v Česku. Firmy, které zaměstnávají jednoho až devět lidí, se na celkovém počtu podniků v ČR podílejí více než 95 procenty a jsou vůbec největším zaměstnavatelem. Práci u nich našla více než třetina všech zaměstnanců.

Česká televize, AMSP ČR: Je třeba zafixovat termín pro přijetí eura a nespekulovat

V posledních dnech sílí spekulace, že by Česká národní banka (ČNB) mohla opět zasáhnout v neprospěch koruny, a to z důvodu, že od poloviny ledna sílí a blíží se k hranici 27 korun za euro. Centrální bankéři intervenovali za slabší měnu už v listopadu 2013, kdy se ze dne na den propadla zhruba o dvě koruny. Podle guvernéra ČNB Miroslava Singera se nyní kurz však nijak výrazně nevyvíjí, kolísání je minimální. Nicméně intervenci jako takovou v dnešním exkluzivním rozhovoru v pořadu Ekonomika ČT24 nevyloučil. Zároveň ale uvedl, že pro další vývoj je rozhodující, jak eurozónu ovlivní nákup dluhopisů spuštěný minulý týden ECB.

Dnes se euro prodávalo za 27,30. Ještě před pěti lety přitom byla koruna silnější – za evropskou měnu se platilo jen 25,50. Zlom nastal v listopadu 2013, kdy centrální banka korunu uměle oslabila. „Čekali jsme, že to podpoří ekonomiku, a to se také stalo. Dokonce roste i zaměstnanost,“ konstatoval guvernér ČNB Miroslav Singer. A teď se spekuluje o další možné intervenci. O té by se mohlo mluvit už na dalším zasedání bankovní rady 26. března.

Pro tento krok by totiž hovořilo také vyjádření viceguvernéra ČNB Vladímíra Tomšíka, který uvedl: „Zodpovědní a profesionální tvůrci (hospodářské) politiky pečlivě váží každé slovo, které může mít vliv na vývoj kurzu, neboť čím blíže budeme k hranici 27 korun za euro, tím větší je pravděpodobnost pro reakci měnové politiky ČNB.“

„V okamžiku, kdy by koruna posilovala pod hranici 27 korun za euro, tak naši obchodníci mají pokyn ten kurz v blízkém okolí držet, respektive v takovém případě intervenovat. Nicméně ta hladina, kdy by přesně začali, je na nich, my jim úmyslně nechceme dělat mikrořízení jednotlivých operací,“ komentoval guvernér situaci ohledně české měny pro ČT24.

Ne všichni ale s takovým krokem centrálních bankéřů počítají. „ČNB v současné chvíli nemá důvod z mého pohledu zvyšovat ten závazný limit, je to zejména z toho důvodu, že se zvyšuje tlak na spotřebitelské ceny,“ říká analytik Patria Finance Roman Koděra.

Umělé oslabování má své odpůrce – tím nejvýraznějším je prezident Miloš Zeman. Ten dokonce mluví o tom, že při jmenování nových členů bankovní rady bude přihlížet k jejich názoru na intervence. „Jmenuji minimálně dva nové členy bankovní rady. Mohu vás ujistit, že to budou lidé, kteří napraví onen nesprávný krok ČNB, který naše úspory znehodnotil o 6 až 10 procent, pokud bychom je přepočítali na eura,“ zdůrazňuje Zeman.

Možným nástupcem dosavadního guvernéra Miroslava Singera by se mohl stát bývalý premiér úřednické vlády – Jiří Rusnok, který již členem bankovní rady je.

Podle prezidenta Miloše Zemana je totiž současná bankovní rada málo europtimistická a umělé oslabování koruny, ke kterému ČNB přistoupila v listopadu 2013, byla podle něj chyba.  Do rady chce tak v budoucnu jmenovat jen lidi, kteří by takový postup vůči koruně odmítli a navíc chtějí platit co nejdříve v Česku eurem.

„Udělám vše pro to, aby v této ctihodné instituci napříště seděli lidé, kteří nebudou provádět zbytečné experimenty s českou ekonomikou,“ řekl prezident v únoru při návštěvě Královéhradeckého kraje a znova to minulý týden v Plzni zopakoval. Ve své funkci má před sebou ještě tři roky a během nich vyprší mandát čtyřem členům bankovní rady.

„My říkáme v tuto chvíli, že kurzový závazek bude trvat minimálně do poloviny příštího roku. Ale myslím, že je evidentní, že příští bankovní rada od něj v nějakém bodě, kdy ekonomika bude dostatečně našlápnutá a začnou se v ní projevovat inflační tlaky, které si vyžádají zvednutí sazeb z nuly, odstoupí,“ říká guvernér ČNB Singer.

Prezident poukazuje, že díky kroku ČNB se českým občanům snížily příjmy přepočtené na eura. „Ano, to se nedá popřít, ale důležité je, že jejich reálné příjmy, tj. příjmy upravené o to, jak se vyvíjejí ceny, začaly růst, stejně jako zaměstnanost a ekonomika. Ono není ale možné, aby v stagnující ekonomice rostly dlouhodobě příjmy v cizí měně. Je fajn mít levnější dovolenou v zahraničí, ale nesmí to být vyvážené větší pravděpodobností ztráty práce,“ dodává Singer.

AMSP ČR posiluje aktivitu v rozvoji regionálních živností a začíná spolupracovat s Českou biskupskou konferencí

Asociace drobných podnikatelů bude katolické církvi pomáhat, aby se vyznala v zákonech a naučila se podnikat. Jako první chtějí živnostníci uspořádat pro církev seminář o chystané elektronické evidenci tržeb. Podnikatelé si od spolupráce slibují, že jim církev pomůže udržet v zanedbaných částech země pracovní místa a kulturu.

Mniši z kláštera v Novém Dvoře vyrábějí hořčici, kterou vedle vlastního obchodu dodávají do prodejen zdravé výživy, některých řetězců a vyvážejí ji do ciziny. Výroba přináší zisky i necírkevním živnostníkům a dalším firmám, do hořčice bratři míchají vína z jižní Moravy nebo šumavský med. Do budoucna se má z takové spolupráce katolické církve s drobnými podnikateli stát pravidlo, představitelé obou stran se domluvili, že chtějí společně podnikat a udržet na venkově práci a život.

Přestože se najdou výjimky, jako právě klášter trapistů v Novém Dvoře nebo premonstráti s pivovarem v Želivi, církve v Česku většinou neumějí dobře podnikat. Musejí se to ale postupně naučit, v roce 2043 jim přestane chodit finanční podpora od státu a od té chvíle budou odkázané jen na vlastní hospodaření. Z něj musejí zaplatit duchovní, provoz, charitu i údržbu památek. Právě se základy byznysové zdatnosti katolické církvi pomohou živnostníci.

„Připravíme plný podnikatelský servis. Každý měsíc dostanou určené osoby zvláštní newsletter, kde budou jednoduše sepsány všechny změny a upozornění. To chceme doplnit společnými konferencemi a semináři. Musejí být pravidelné, aktuální a na krajské úrovni,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků, která se na spolupráci dohodla s Českou biskupskou konferencí (ČBK).

Na prvním společném školení se bude řešit chystaná novinka z ministerstva financí, elektronická evidence tržeb. „Jde o výměnu informací a sdílení know-how. Asociace nám pomůže například s analýzami zákonů, které budou mít vliv na naše hospodaření,“ dodává Tomáš Holub, generální sekretář ČBK, který má na starosti koordinaci životaschopného byznysplánu.

Většina církevních subjektů si s podnikáním neví rady. Inspirace a přebírání zkušeností od živnostníků tak představují první kroky, jak podnikatelské povědomí rozhýbat.

Živnostníci si od spolupráce s nejsilnější českou církví zase slibují, že jim pomůže udržet práci a služby v zanedbaných regionech. To už se děje na desítkách tisíc vrácených hektarů lesů, například broumovské opatství si na práce najímá místní malé firmy, do lesnického byznysu se pustilo i královéhradecké biskupství. „Připravujeme také hospodaření na vlastních rybnících a do budoucna zvažujeme zemědělskou prvovýrobu,“ říká Lukáš Peška, mluvčí hradecké diecéze. Lesnictví, zemědělství a pronájem bydlení patří k prvním projektům, do nichž katolická církev ukládá vrácené náhrady.

I tady ale podnikatelé narážejí na setrvačnost. „Bohužel dosavadní zkušenosti se spoluprací s farnostmi nejsou příliš příznivé. A to jak z hlediska ochoty jednat i co se týče cen pachtovného,“ vysvětluje Šárka Gorgoňová z Asociace soukromého zemědělství, že ceny za pronájem církevní půdy nastavené realitními kancelářemi bývají pro drobné zemědělce často příliš vysoké.

Katolická církev se bude v českých regionech čím dál víc dostávat do role podnikatele, obě strany proto věří, že se plánovaná spolupráce rozběhne. „Zatím jsou společné projekty nahodilé. Jak budou vznikat další, pomůžeme s právním servisem nebo prověříme partnera. Je to perspektivní a má to hlavu a patu,“ dodává Havlíček. 

Profit, Karel Havlíček: Malé firmy potřebují nekompromisní zastání, před žádnou autoritou neuhneme ani o milimetr

Celospolečenská rétorika s podporou politiků je namířená proti
osobám samostatně výdělečně činným, říká Karel Havlíček,
předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Rozhovor ke stažení zde:

 Profit_rozhovor_Karel_Havlicek_str.18_19.png (1,13 MB)
 Profit_rozhovor_Karel_Havlicek_str.20.png (581,65 KB)

Celé vydání časopisu Profit v el. podobě:
http://file.mf.cz/382/4-PROFIT-PDF03-web-2s.pdf

Profit. Karel Havlíček: Malé firmy potřebují nekompromisní zastání, před žádnou autoritou neuhneme ani o milimetr

Celospolečenská rétorika s podporou politiků je namířená proti
osobám samostatně výdělečně činným, říká Karel Havlíček,
předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

Rozhovor ke stažení zde:

 Profit_rozhovor_Karel_Havlicek_str.18_19.png (1,13 MB)
 Profit_rozhovor_Karel_Havlicek_str.20.png (581,65 KB)

Celé vydání časopisu Profit v el. podobě:
http://file.mf.cz/382/4-PROFIT-PDF03-web-2s.pdf

Klíčoví zástupci byznysu se shodli na tom, že místní příslušnost exekutorů je chybným krokem

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zahájila na včerejší konferenci odbornou diskusi k návrhu podporovanému předsedou Legislativní rady vlády a ministrem pro lidská práva, rovné příležitosti a legislativu Jiřím Dientsbierem, který zavádí tzv. místní příslušnost soudních exekutorů. Zatímco dnes si věřitel může vybrat exekutora, nově by mu byl přidělen exekutor z regionu, odkud pochází dlužník, bez ohledu na jeho kvalitu a názor věřitele.

Podnikatelé, soudci, exekutoři a bankéři včera velmi otevřeně diskutovali dopady této zásadní změny. Svůj příspěvek přednesl i belgický soudní exekutor Alex Dockers. Závěr účastníků konference byl jednoznačný. Jedná se o jeden z nejhorších návrhů posledních let, který poškodí všechny strany a může ohrozit stabilitu podnikatelského a bankovního prostředí. AMSP CŘ přináší pět hlavních důvodů odmítnutí tohoto návrhu, na kterých se zástupci dotčených stran shodli. 

1.    Věřitel je jednoznačně upozaděn. Tím, že si nemůže vybrat, s kým bude v rámci exekuce spolupracovat a exekutor mu bude náhodně přidělen, může znamenat zásadní ohrožení jeho pohledávek.

2.    V celé Evropě dochází přesně k pravému opaku, a to je rozšiřování teritoriality do větších územních celků (Belgie, Francie, Španělsko, Estonsko, Portugalsko atd.) příp. na celou zemi (Nizozemsko), neboť princip místní příslušnosti brání zdravé soutěživosti a tím i zvyšování kvality služeb. 

3.    V celkem 29 českých okresech je v současnosti pouze jeden exekutor, což bude znamenat jeho přetížení, navíc nekonkurenční prostředí, exedro bude bez jakékoliv motivace. Naopak v jiných regionech budou exekutoři nevyužiti. Vymahatelnost práva tím bude značně kolísat. Přídělový systém bude znamenat posilování průměrnosti a stane se živnou půdou pro šikanózní exekuce, na což doplatí věřitel i dlužník.

4.    Zatímco věřitel bude z jiného regionu, exekutor by podle návrhu byl ze stejného okresu jako dlužník. To je živná půda pro korupci a zneužití osobních vztahů bez jakéhokoliv vlivu věřitele.

5.    Banky dle České bankovní asociace přibrzdí úvěrové aktivity, neboť se zvýší pravděpodobnost, že vzroste podíl nesplácených úvěrů. Situace, že bude jeden bankovní dům obsluhovat několik desítek náhodně vybraných exekutorů v regionech je přímým ohrožením úvěrových aktivit bank.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR  k tomu dodává: „Rozumím tomu, že když je v České republice jeden milion dlužníků postihnutých exekucí, tak se politicky dobře prodává tvrzení, že jim ulevíme. Ve skutečnosti to ale dopadne negativně i na dlužníky. Toto opatření nejenže sníží vymahatelnost, ale dostaneme se opět do stavu, kdy si věřitelé budou najímat vlastní vymáhací agentury a pohledávky se budou řešit mimosoudní cestou. Firmy a banky potom tento stav promítnou do svých kalkulací a zdraží se zboží i služby.“

12/3/2015 Česká televize, Jiří Dienstbier: Omezíme komfort věřitelů. Karel Havlíček: Upřednostňování dlužníků je nesmysl.

Česko má rekordní počet dlužníků. Půjčky splácí tři miliony sto tisíc lidí: ti loni dohromady dlužili jeden bilion sedm set miliard korun – to je o 220 miliard víc než v roce 2013. Většinu je tvoří hypotéky – s jejich splácením ale nemají lidé větší problémy. Ovšem u spotřebitelských úvěrů už to bývá problematičtější. Ty lidé využívají většinou k nákupu auta nebo věcí do domácnosti a v posledních letech si je berou hlavně starší lidé.

Eva Markvartová si na bydlení s terasou musela půjčit. Teď žije ve svém bytě, který splácí bance. Stejně jako více než půl milionu dalších lidí. „My jsme si záměrně hypotéku rozložili na dvacet let, abychom se vyhnuli tomu co nejrychleji v největších splátkách splácet, a tím pádem přestaneme normálně žít,“ vysvětluje.

Na malý byt v centru Prahy si od banky vzala hypotéku milion šest set tisíc korun. Splácení si rozplánovala na delší dobu po menších částkách. Hypotéky jsou totiž nejlevnější za posledních deset let. Teď je průměrná úroková sazba dvakrát nižší než byla před pěti lety. A za tu dobu se lidé naučili rozumněji půjčovat a lépe splácet. Loni tak rostl i nadále zájem o hypotéky, i když pomalejším tempem, a průměrná výše hypotéky v loňském roce klesla o tři procenta na dva miliony korun. Vyplývá to z údajů Bankovního a Nebankovního registru klientských informací (CNCB), které zveřejnil provozovatel registrů, společnost CRIF – Czech Credit Bureau.

Objem všech dlouhodobých úvěrů, tedy hypoték a úvěrů ze stavebního spoření včetně překlenovacích úvěrů, loni činil 1,35 bilionu korun. Celkový objem hypoték se loni zvýšil o pět procent na necelých 1,1 bilionu korun. Počet klientů s hypotékou během loňska stoupl o devět procent na 530 000, což je necelá polovina lidí s dlouhodobým dluhem. 

Obecně Češi splácejí odpovědněji, i když celková dlužná částka roste

„V současné době vidíme, že si lidé půjčují především na bydlení, což je jednak rozumná investice, jednak je tady také dobrá platební morálka,“ říká Eva Zamrazilová, hlavní ekonomka České bankovní asociace. Problém se splácením hypotéky mají statisticky méně než tři ze sta lidí.

Daleko častěji si ale lidé berou spotřebitelské úvěry. Objem krátkodobých úvěrů, tedy spotřebních úvěrů a leasingu, meziročně vzrostl o tři procenta na 370 miliard korun. Celkový počet klientů využívajících krátkodobé financování se naopak meziročně snížil o dvě procenta na 2,49 milionu. Průměrný krátkodobý úvěr stoupl o šest procent na 149 000 korun.

Eva Markvartová si za nebankovní půjčku ještě s přispěním rodiny pořídila například část kuchyně. Oba úvěry poctivě splácí. Ale s jinými dlužníky je to už horší. Celkem 11 procent z nich má se splácením krátkodobých půjček problém. Statistiky upozorňují, že rizika spojená se spotřebitelskými úvěry ohrožují především seniory. Loni si lidé starší 55 let takto napůjčovali skoro 72 miliard korun – o patnáct miliard víc než v roce 2010.

„U starších lidí, kteří mají příjem ze starobního důchodu, je třeba myslet na to, že ten příjem se dá velice těžko navýšit v případě problému se splácením,“ říká David Šmejkal, ředitel ostravské Poradny při finanční tísni. Podle výkonného ředitele CNCB Jiřího Rajla si také nejstarší obyvatelé berou úvěry pro účely těch nejmladších, třeba vnuků. Z výzkumu vyplývá, že nejvyšší částky si takto půjčují lidé ve věku 45 až 54 let, kdy v průměru dluží 181 tisíc. U hypoték je situace podobná, nejvíce zájmu o tyto dlouhodobé úvěry mají o něco starší Češi – ve věku mezi třiceti pěti a čtyřiceti lety. V tomto věku je také nejvíc lidí, kteří si půjčují prostřednictvím kreditních karet nebo si berou spotřebitelské úvěry.

Osobní bankrot není pro každého

Poprvé v historii naopak klesl počet lidí, kteří vyhlásili osobní bankrot. Beznadějně zadlužených Čechů, kteří se takto vyhnuli exekuci, bylo loni 18 762. Veškeré jejich příjmy i výdaje teď řídí úřady. Dotyčný musí dlužit nejméně dvěma různým věřitelům. Osobní bankrot kvůli dluhu vůči jednomu věřiteli vyhlásit nelze. Podmínkou je také, že se splácením má dlužník zpoždění nejméně 30 dní a na další splátky nemá peníze. Splnění všech podmínek musí potvrdit soud.

„Jakmile soud povolí, určí člověku insolvenčního správce, se kterým pak celých pět let spolupracuje,“ vysvětluje Alena Machovská, pracovnice Poradny při finanční tísni, o. p. s., Ostrava.

Další podmínkou totiž je, že dlužník během pěti let musí splatit alespoň třetinu svých závazků. Musí proto mít stálý příjem. Anebo vlastnit majetek, z jehož prodeje se pak věřitelé vyplácejí. Dlužník tak může přijít třeba o byt nebo auto. Ve druhém případě bude pobírat jen minimální část svého platu. Pokud dotyčný během pěti let třetinu svých závazků splatí, může tak začít nový život. Bez dluhů.

Menším firmám a živnostníkům však dluhy často nedají spát. A nyní mají o důvod navíc se bát, protože vymahatelnost dluhů by mohla zhoršit připravovaná novela o soudních exekucích. A to přestože se možnost dostat peníze od dlužníka za poslední desetiletí výrazně zlepšila. „Návrh na místní příslušnost exekutorů, ať už krajskou, nebo okresní, je jeden z nejstrašnějších návrhů, který zde za poslední dobu byl vůbec vyřčen. Je to naprosto nemotivační systém, který může zásadně zvýšit dluhy vůči firmám, protože spíše posiluje dlužníka, než aby posiloval věřitele,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Podle něho se totiž vychází vstříc regionálně těm, kteří dluží, místo toho, aby se vycházelo vstříc těm, kterým se dluží.

Nezaplacené faktury pořád trápí třeba ve stavebnictví každou druhou firmu. Systémy vzduchotechniky a klimatizace vyrábí rodinná firma z Dobříše už přes dvacet let. Zhruba 15 milionů korun musí od zákazníků vymáhat, protože platí pozdě nebo vůbec. „Musíme ty firmy upomínat, samozřejmě nejdřív mírně, pak důrazně, a když už to opravdu jinak nejde, tak se to musí dát k soudu, případně to skončí insolvencí,“ vysvětluje Jan Hřebec, manažer CIC.

„Pokud někdo je v roli věřitele, měl by mít právo si vybrat toho, kdo mu bude pomáhat ve vymáhání svého dluhu, a nikoli, aby dlužník měl možná to štěstí,“ dodává Havlíček. Senátorská předloha počítá totiž s tím, že nově by exekutoři směli působit jenom v domovských obvodech jednotlivých soudních krajů. Tedy už ne jako teď – po celém Česku. Například by se už nemohlo stát, že exekutor z Aše řeší případy ve Zlíně. Předkladatelé novely argumentují tím, že náklady na cestu do bydliště dlužníka kvůli soupisu majetku exekuce prodražují.

Novelou se politici budou už po několikáté zabývat koncem března. Ve většině států Evropské unie je takzvaná teritorialita soudních exekutorů zavedena.

Celý článek naleznete zde:
http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/304600-cesi-dluzi-vice-ale-lepe-splaceji/

AMSP ČR navrhuje možnost využít při zakládání malého eseróčka univerzální společenské smlouvy, navěšené na webu ministerstva

Už od října by založení společnosti s ručením omezeným mělo přijít na třetinu toho co dnes. A místo devatenácti bude trvat maximálně tři dny. Ministerstvo spravedlnosti v novele zákona navrhlo, aby se snížily poplatky notářům a firmy s.r.o. by se zcela osvobodily od poplatků u rejstříkových soudů – ty vyšly na šest tisíc korun za zápis.

Podle AMSP ČR se třetí skupina podnikatelů v režimu EET zatím odkládá

Ve Fotoateliéru Králová v centru Kroměříže šlo donedávna zaplatit kartou místo hotovosti. Teď už to nelze, majitelka terminál zrušila. „Například na fotoaparáty máme dost nízké marže, třeba jen kolem dvou nebo tří set korun. Když si pak z této částky vezme za platbu kartou i něco banka, nezbude nám už skoro nic,“ říká Dana Králová.

Podobné trable jako ona má spousta menších obchodníků 
v ČR. Počet platebních karet 
u nás roste, stejně tak zájem lidí platit bezhotovostně. Ale obchodníci si stěžují na poplatky, a tak si terminál na karty nepořídí, případně si kladou různé podmínky. Třeba minimální částku, od níž lze kartou platit, nebo účtují zákazníkům extra poplatek ze platbu kartou.

Včera ale přišel poměrně zásadní zásah ze Štrasburku. Evropský parlament drtivou většinou hlasů schválil strop pro poplatky, které si mezi sebou banky účtují za placení kartou 
a které se pak podle mínění poslanců přenášejí na zákazníky a obchodníky.

U transakcí prováděných běžnými platebními (tzv. debetními) kartami bude strop nově činit 0,2 procenta z placené částky, u transakcí kreditními kartami pak 0,3 procenta. Platí to pro domácí i zahraniční platby. Prvních pět let bude strop pro domácí platby o něco větší, protože se bude počítat 
z průměru všech transakcí.

Evropská komise zmínila, že v Česku jsou mezibankovní poplatky vyšší než bývá obvyklé, zhruba 1,2 procenta. Větší procento evidují jen v Polsku, Německu a na Kypru.

Včera odhlasované opatření má podle předpokladů Evropského parlamentu ušetřit v celé EU ročně až 20 miliard korun zákazníkům a údajně až 163 miliard korun obchodníkům. Novinkou je rovněž nařízení, aby klient mohl mít jednu kartu 
a nyní dvě i více platebních společností.

Odpůrci regulace to ale tak optimisticky nevidí a opatrné jsou i kartové společnosti. Podle Františka Jungra, manažera regionálního rozvoje společnosti Visa Europe, je dobře, že byl přijat návrh, který poslanci konzultovali s kartovými společnostmi. Teď je ale pomyslný míč na straně obchodníků. „Regulaci tvrdě prosazovali maloobchodníci, proto je nyní vyzýváme, aby skutečně úspory přenesli na zákazníky 
a aby s námi spolupracovali na zvyšování zákaznického komfortu,“ řekl včera regionálnímu Deníku František Jungr. „Předchozí zkušenosti ze zemí jako Austrálie nebo Spojené státy nicméně ukazují, že ke snížení cen nedošlo. Naopak praxe ukázala, že z regulace vyšli hůře spotřebitelé, protože došlo ke zvýšení nákladů na karty,“ doplňuje Jungr.

Regulace poplatků může mít dopad třeba na čím dál oblíbenější kreditky. České banky 
v rámci boje o klienta různě „přihazovaly“ částky, pokud člověk kreditku aktivně používal. Teď může být jejich motivace nižší. „Samozřejmě budeme veškeré regulatorní požadavky respektovat, nicméně pozitivní přínos tohoto kroku na klienty je velmi diskutabilní,“ říká mluvčí Raiffeisenbank Tomáš Kofroň. „V budoucnu určitě budou banky muset při zavádění novinek a různých benefitů a výhod na kartách ještě pečlivěji zvažovat nákladovou stránku,“ připouští Kofroň. To je i postoj Sdružení pro bankovní karty (SBK). „Zcela zřejmě dojde na trzích k celé řadě změn, ne vždy pozitivních,“ říká výkonný ředitel SBK Roman Kotlán.

Český trh s kartami je specifický v tom, že se tu s bezhotovostním placením začalo poměrně pozdě. Oč vlažnější byl ale start, tím efektnější je současnost. Češi se třeba v Evropě vyhoupli na absolutní špici co do počtu bezkontaktních platebních karet.

Kartové společnosti navíc nešetří novinkami. Třeba Visa nabízí digitální peněženku V.me nebo platbu přes sociální sítě. Konkurenční MasterCard teď přišla s možností platit 
z mobilu otiskem prstu. U telefonů vybavených čtečkou otisků prstů tak zákazníci nemusí nadále zadávat šestimístný kód k potvrzení platební transakce. „Češi jsou technicky zdatní a inovace přijímají rádi, takže právě proto je Česko mezi zeměmi, kde se platba otiskem prstu spouští nejdříve,“ říká Miroslav Lukeš, generální ředitel MasterCard Europe pro ČR a SR.

V následujících měsících bude placení kartou ještě rozšířenější. V průběhu jara 2016 chce ministerstvo financí zavést elektronickou evidenci tržeb (EET) a taková povinnost přiměje i menší obchodníky, aby zvážili pořízení terminálů pro placení kartou.

Poslední detaily zavádění EET ladil v pondělí večer na ministerstvu financí Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků 
a živnostníků ČR. „Co je důležité, evidence tržeb pro drobné živnostníky typu obuvník či kominík se zavede až jako poslední. A jen tehdy, pokud se osvědčí pro hotely, restaurace a obchody,“ uzavírá Havlíček.

Agris: Bez malého podnikání a fungujícího kostela se z obcí stanou skanzeny, tvrdí AMSP ČR

V Arcibiskupském paláci proběhlo minulý týden další setkání mezi kardinálem Dominikem Dukou a předsedou AMSP ČR Karlem Havlíčkem. Jednání se dále zúčastnil Tomáš Holub, generální sekretář České biskupské konference a Karel Štícha, vedoucí správy majetku a hlavní ekonom diecéze. Dnešní jednání již nastínilo konkrétní formu spolupráce. AMSP ČR aktuálně připravuje pro katolickou církev pravidelný informační servis, zaměřený na legislativní, daňové a právní novinky a stává se odborným konzultantem představitelů České biskupské konference v problematice správy majetku a malého podnikání.

AMSP ČR tak navazuje na velmi dobrou spolupráci představitelů katolické církve v čele s kardinálem Dominikem Dukou a Asociací soukromého zemědělství, která je úzce spolupracujícím partnerem AMSP ČR v oblasti zemědělství a rodinných farem. Přirozenou formou tak dochází ke spolupráci klíčových aktérů, zabezpečujících sociální a ekonomické klima tuzemských obcí a regionů. AMSP ČR je připravena zahájit pro katolickou církev informační a edukační aktivity navázané na správu a řízení majetku a dále daňové nebo právní náležitosti.

Předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček k tomu dodává: „Katolická církev patří k základům regionální infrastruktury a naše asociace je připravena církvi maximálně pomoci v jejich aktivitách spojených se správou majetku, pronájmy a jinými formami malého podnikání. Živnostníci s představiteli katolické církve historicky vždy spolupracovali a naším cílem je toto obnovit. Jedná se o vzájemnou podporu, neboť katolická církev je, podobně jako živnostníci, základem života malých obcí. A pokud z nich nechceme mít skanzeny, musíme tam udržet přirozený společensko-ekonomický ruch.  Koloniál, hospoda, zastávka, škola, řemeslo, pošta a fungující kostel  jsou základními předpoklady  pro to, aby nám lidé neutíkali z regionů a aby tam například zakládali malé firmy, farmy a drobné živnosti.“

ibestof.cz, AMSP ČR: Místní příslušnost soudních exekucí sníží vymahatelnost dluhů

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) nesouhlasí s tím, že si věřitel nebude moci vybrat vlastního exekutora a že mu bude přidělen exekutor podle místní příslušnosti. Jedná se o zásadní porušení práv věřitele. Vytváří se nemotivační systém, který může nebývale poškodit firmy domáhající se svých pohledávek. Touto regulací se omezí konkurence mezi jednotlivými exekutorskými úřady, což v důsledku může vést ke zhoršení kvality služeb. Jedná se o posílení průměrnosti nad kvalitou. AMSP ČR varuje před tím, že tento krok může vážně ohrozit vymáhání firemních dluhů v ČR.

12. března 2015 se v pražském hotelu Majestic uskuteční od 12.30 do 17.00 h konference nazvaná Budoucnost (ne)splácení dluhů v České republice, která pořádá Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) společně s portálem poradnavěřitele.cz. Na akci určené pro podnikatele i zástupce médií vystoupí celkem 11 řečníků. AMSP ČR tím zahajuje širokou diskusi nad jedním z nerozporuplnějších návrhů posledních let, který může vést ke snížení vymahatelnosti dluhů. Mezi vystupujícími tak budou advokáti, soudní exekutoři, ale také poslanec a místopředseda Ústavně-právního výboru Sněmovny parlamentu ČR Pavel Blažek. Speciálním hostem pak bude soudní exekutor Alex Dockers z Belgie. 

Celou akci, kterou připravila AMSP ČR, bude moderovat její předseda Karel Havlíček. „Téma dluhů a jejich vymáhání je v České republice stále aktuálnější a z pohledu malých a středních podniků a živnostníků se často jedná jeden z hlavních problémů v jejich činnosti. Neproplacené faktury a druhotná platební neschopnost jsou nejčastější příčiny ukončování podnikatelských aktivit. Budeme tvrdě dohlížet na to, aby se z pojmu zvýšení vymahatelnosti práva nestalo marketingové heslo a aby vláda konkrétními kroky zabezpečila jeho realizovatelnost.“ vysvětluje předseda AMSP ČR. 

Jak Karel Havlíček dále doplňuje, jedním z nosných témat konference bude bezesporu také tolik diskutované zavedení či nezavedení principu teritoriality neboli místní příslušnosti exekutorů. „Je zřejmé, že teritorialita je jedno z nejžhavějších témat, o kterých se v souvislosti s exekucemi a vymáháním dluhů u nás v posledních měsících hovoří. A tedy ani zítra se mu určitě nebudeme vyhýbat. Ostatně právě pozvání soudního exekutora z Belgie Alexe Dockerse bylo učiněno s cílem získat pohled na teritorialitu ze země, která s ní má bohaté zkušenosti,“ popisuje Havlíček. 

AMSP ČR k teritorialitě dle slov jejího vrcholného představitele nezaujala kladné stanovisko: „Je potřeba říct, že nesouhlasíme s návrhy na zavedení teritoriality. Vycházíme vždy z přesvědčení, že dluhy je třeba platit, a pokud někdo poruší smluvní dohodu, má mít poškozený možnost dovolat se svých práv. Zavedení místní příslušnosti exekutorů by zjevně mělo za následek výrazné omezení konkurence mezi jednotlivými úřady, což by jako u každého podobně regulovaného trhu znamenalo prudký pokles kvality služeb. Proč by se měly exekutorské úřady snažit, když nemohou nic ztratit, ani získat?“ 

Asociace sdružující malé a střední podniky a živnostníky se navíc opírá také o praxi a zkušenosti, které její členové s exekutory učinili. „Řada zástupců firem, se kterými se setkávám, mi potvrzuje, že ne všichni exekutoři pracují efektivně, někteří jsou dokonce vyloženě špatní. Při zavedení teritoriality může věřiteli připadnout právě neefektivní exekutor, což může znamenat nevymožení dluhu, a třeba i v důsledku konec podnikání věřitele. Důležitá budou samozřejmě data a závěry dopadové studie, které bychom se měli dočkat od ministerstva spravedlnosti. Ale pouhým logickým uvažováním a znalostí prostředí je možné s velkou jistotou predikovat, že zavedení místní příslušnosti exekutorů způsobí značný pokles vymahatelnosti. To je pro nás nepřijatelné,“ uzavírá Havlíček.

Karel Havlíček v Radiofóru k EET: Nejdrobnější živnostníci ve službách nejsou na pořadu dne

Česko chce zavést elektronickou evidenci tržeb. Týkat by se měla 600 tisíc obchodníků, provozovatelů restaurací, řemeslníků. Zabrání evidence tržeb daňovým únikům? Hostem Z. Burešové K. Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Interview ČT 24, Karel Havlíček: Podmínky pro EET: Bez drobných služeb, bez účtenkové loterie a postupné zavádění

Podnikatele čeká revoluční změna. Ministerstvo financí chce od příštího roku zavést elektronickou evidenci tržeb. Restaurace a stravování by měly zároveň platit nižší DPH. Místo 21 15 %. Je to nutné zlo v boji s daňovými podvodníky nebo šikana? Na co vše se budou muset podnikatelé připravit a co čeká zákazníky?

Česká televize, Karel Havlíček: Malí podnikatelé ustojí EET, pokud budou akceptovány naše požadavky a doporučení

Ministr financí Andrej Babiš (ANO) představil konkrétnější podobu svého černého koně, elektronické evidence tržeb (EET). V rámci této novinky například plánuje, že se DPH v případě restaurací sníží z 21 na 15 procent. Samotný návrh zákona o evidenci chce ministr předložit vládě 8. dubna. Systém však podle informací ČT bude mít i své výjimky.

Babiš: Elektronická evidence tržeb je revoluce, budete na mě vzpomínat

Elektronická evidence je podle Babiše revoluční věc, a proto na něj jako na jejího autora budou podnikatelé jistě dlouho vzpomínat. nejenže budou muset tisknout papírové účtenky, ale hlavně je posílat on-line do IT systému daňové správy. Resort hodlá zavedením registračních pokladen bojovat proti daňovým únikům. Podle jeho odhadů živnostníci ročně nepřiznají přes 150 miliard. A vláda tvrdí, že by od nich mohla navíc vybrat 10 miliard ročně.

V první fázi by se evidence týkala pouze restaurací, stravovacích zařízení a hotelů. Později by tržby uváděli on-line i podnikatelé z oblasti velkoobchodu a maloobchodu. Celkově by se tak projekt týkal cca 50 procent podnikatelů, přibližuje Hospodářská komora. Někteří kritici návrhu přitom upozorňují, že by novinka mohla způsobit odchod části podnikatelů. „Pokud ministerstvo financí přistoupí na naše návrhy: že se to nezavede do všech segmentů a ti nejmenší z toho budou vyjmuti; že to bude postupné zavádění; nebude to v kombinaci s doprovodným programem ála matějská pouť – tedy účtenková loterie, tak se domnívám, že bude naprosto minimální úbytek podnikatelů,“ reagoval šéf asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Samotné ministerstvo financí si od zavedení EET slibuje až deset miliard ročně. Resort zároveň navrhuje snížit DPH na jídlo v restauracích z 21 na 15 procent, které má sloužit jako určitá motivace provozovatelů restaurací. „My budeme navrhovat snížení DPH u restaurací a stravování z 21 na 15 procent. Jenom u tohoto,“ vysvětlil Babiš. Zkušenosti z Chorvatska podle něj ukazují, že některé restaurace po zavední on-line evidence tržeb zaznamenaly nárůst tržeb o 800 až 900 procent. 

Podle náměstkyně ministra financí Simony Hornochové se snížení DPH v restauracích nebude týkat alkoholických nápojů.

Ovšem části drobných podnikatelů se zavedení povinné státní kontroly tržeb nelíbí, vidí v něm zbytečnou administrativu. Například podle Radomila Bábka, předsedy Asociace podnikatelů a manažerů, je celý návrh zákona o elektronické evidenci neuvěřitelně špatně zpracovaný. „Je nekonkrétní, nepodložený čísly, náklady jsou bagatelizovány,“ míní a dodává, že záměr je sice hezký, ale nástroj je zcela špatný a zákon je třeba odmítnout. „Zásadní problém je v tom, že stát přenáší svoji práci a svoji zodpovědnost na bedra podnikatelů. Máme v našem právu princip subsidiarity. Má být používán takový nástroj, který má tu nejnižší restriktivní schopnost a který je nejmírnější k subjektům, v tomto případě občanům a podnikatelům, což je kontrolování a práce ministerstva financí. Místo, aby vykonávalo kontroly, uvalí povinnost na všechny podnikatele,“ dodal Bábek v Událostech, komentářích.  

A proti evidenci tržeb se postavila i ODS. „Ministr Babiš nejdříve omezil výdajové paušály, zavedl kontrolní hlášení a nyní se rozhodl vyřešit své problémy se špatným výběrem daní zavedením registračních pokladen pro každého. Živnostníkům tím vzniknou zbytečné náklady, někteří si to ani nebudou moci dovolit a přestanou podnikat,“ prohlásil předseda strany Petr Fiala. Jan Volný (ANO) ale upozorňuje, že jde o elektronickou evidenci, ne o pořízení registračních kas. Podle něj to umí jakékoli zařízení, podnikatelé mohou použít kasy, co mají, nebo tablety či chytré telefony. Dokoupit se musí jenom tiskárna.

Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů

„Snížení sazby DPH pro restaurace je samozřejmě velmi potřebné, ale je to jenom slib. Zatím se o tom nejedná, takový návrh ještě nebyl podán. To znamená, že je to taková vějička… Může to ale zmírnit odpor podnikatelů vůči elektronické evidenci (tržeb).“

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý návrh na zavedení elektronické evidence tržeb podporuje. Stát by však s jejím zavedením měl podle něj snížit podnikatelům daně. „Očekáváme také souběžný daňový bonus pro podnikatele. V Chorvatsku například snížili sazbu DPH,“ doplnil Dlouhý. Zavedení evidence tržeb podle chorvatského modelu ale komora podporuje. „Nechceme taková daňová opatření, která dávají při vymezování povinnosti podnikatelů velký prostor finančním úřadům nebo dokonce jednotlivým úředníkům, z toho vždy kouká korupce,“ míní šéf komory.

A jak to funguje v Chorvatsku?

U chorvatského modelu, kterým se české ministerstvo financí nechalo inspirovat, živnostník nepotřebuje speciální registrační pokladnu. Příslušný software, který umožní on-line napojení obchodu, dílny či restaurace na finanční úřad, je možné vložit do už dříve pořízené pokladny, notebooku, ale třeba i do tabletu. A to pokud jsou k napojeny na tiskárnu, z níž vyjede účtenka. I chorvatský systém přitom má své výjimky: konkrétně malé prodejce, kteří na trhu nabízejí to, co sami vypěstují.

Elektronická evidence tržeb

Jejím cílem je omezení šedé ekonomiky a efektivnější výběr daní, zejména DPH a narovnání tržního prostředí, kdy poctiví podnikatelé v různých oborech ekonomiky nejsou schopni konkurovat těm, kteří řádně neplatí daně.

Evidovat tržby budou muset podle návrhu ministerstva všichni poplatníci daně z příjmů právnických osob, kteří tržby přijímají v rámci své podnikatelské činnosti, a podnikající fyzické osoby, které přijímají tržby. 

Evidence tržeb by se tak měla týkat až 600 tisíc obchodníků, provozovatelů restaurací, hoteliérů, řemeslníků či poskytovatelů služeb.

Elektronické registrační pokladny podle informací ČT nebudou muset mít řemeslníci, kteří nemají pevnou provozovnu. Tedy například malíři pokojů, instalatéři nebo kominíci.

Zhruba 300milionové náklady na rozjezd

Prvotní náklady na zazvedení elektronické evidence tržeb dosáhnou maximálně 317 milionů korun, doufá Babiš: „Počítám, že to vytendrujeme někde kolem 250 až 280 milionů korun.“ Ministerstvo očekává, že po úplném zavedení on-line evidence by mohl rozpočet získat navíc dvanáct miliard. Roční provoz systému vyjde podle Babiše na 250 milionů.

Opatření, které slibuje od roku 2016 lepší výběr daní, má ale podle něj svá rizika, a to právě vyšší administrativní zátěž. „Termín 1. ledna je šibeniční, a není to zákon, tak když to nestihneme 1. ledna, bude to 1. dubna,“ dodal Babiš. Ministerstvo financí poslalo návrh zákona k připomínkám už v únoru. Poslanci by jej pak mohli schvalovat v létě.

ZÁZNAM Z KONFERENCE HOSPODÁŘSKÉ KOMORY O ELEKTRONICKÉ EVIDENCI TRŽEB NAJDETE ZDE.

Celý článek naleznete zde:

http://www.ceskatelevize.cz/ct24/ekonomika/303405-restauracim-by-se-mela-snizit-dph-na-15-procent/ 

iDnes.cz, Karel Havlíček: Drobní podnikatelé musí dostat z EET výjimku

Stát chce začít od ledna sledovat v přímém přenosu tržby podnikatelů. O každé platbě v hotovosti nebo kartou má Finanční správa okamžitě vědět skrze pokladní systémy připojené k internetu. Odborníci ale pochybují, že se on-line sledování tržeb včetně technického řešení a tendrů spustí včas.

předseda AMSP ČR podpořil EET, ale razantně odmítá účtenkovou loterii

Předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků zavítal do úterního Interview ČT24 a v přímém přenosu opatrně podpořil plán ministra financí Andreje Babiše (ANO) na zavedení elektronické evidence tržeb. S jednou důležitou výjimkou. Razantně odmítá účtenkou loterii, s čímž naráží u premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD).

„Elektronická evidence tržeb je skutečně revoluční krok a největší změna za posledních dvacet pět let. My jsme dlouho váhali, jestli to podpoříme. My jsme dlouho byli proti velkým pokladnám, ale to, s čím přišlo ministerstvo teď, je poměrně elegantní a levné,“ poznamenal hned na úvod.

Ono opatrné ano ale současně znamená, že by se tato povinnost neměla týkat těch nedrobnějších živnostníků jako jsou pokrývači či zmrzlináři. Prozatím se jich to tedy týkat nebude, ale není zaručeno, že výjimka bude trvalá. „My se domníváme, že část trhu z toho bude skutečně vyjmuta,“ vyjádřil svůj názor.

Razantní ne účtenkové loterii

Živnostníci údajně nebudou potřebovat elektronické pokladny, bude stačit chytrý telefon či tablet, ale k nim bude potřebovat ještě tiskárnu, kterou může pořídit za tři či čtyři tisíce korun. To by nemuselo vést ani ke zdražování, ani ke zruinování vyššího počtu živnostníků. To platí v případě, že se budou opatření zavádět postupně. Pokud by se zavedlo vše a najednou, mnozí živnostníci by mohli skončit už z psychologických důvodů.

V tuto chvíli se také tvrdí, že by si lidé měli vzít každou účtenku z nákupu, ale nedostanou pokutu, pokud to neudělají. „Je to takový kočkopes,“ prohlásil host. Nakupující pokutu nedostane, ale živnostník ano. Bude mu hrozit ukončení živnosti. Přitom platí, že daňové úniky nejsou nejvýraznější u malých provozoven, ale u velkých hráčů na trhu. Především na ty je podle Havlíčka třeba cílit.

Absolutně odmítá účtenkovou loterii. Podle Havlíčka je to totálně špatný nápad, což ukazuje i případ ze Slovenska. „Je to prostě Matějská pouť, ale odpovídající efekt to nemá. Mohlo by se stát, že lidé si nákup rozdělí do tří košíků na tři účtenky, aby měli větší šanci vyhrát,“ poznamenal.

Po svůj odmítavý postoj našel pochopení u Andreje Babiše, ale premiér Bohuslav Sobotka na loterii trvá.

Reflex: AMSP ČR se rozhodla vystoupit proti čínským podvodníkům

Obchodovat s Čínou je nesmírně lákavé, ale pro některé méně zkušené obchodníky také někdy mimořádně nebezpečné kvůli podvodníkům. Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR se proti tomu rozhodla vystoupit a zřídila takzvaný Chinese Black List, kde upozorňuje na zločinné jednání.

Seznam vznikl na základě spolupráce s českým velvyslanectvím v Pekingu a s čínskými pobočkami CzechTrade. Je na něm zatím kolem 30 čínských firem podezřelých z podvodu. Česká strana žádá čínské úřady o důsledné prošetření těchto informací, jenže to se již léta moc nedaří.

Zde je seznam nejčastějších příkladů podvodného jednání čínských partnerů:

1.Fingovaný dodavatel

Čínský „partner,“ který má profesionální webové stránky a propracovaný systém komunikace se zaměřuje na středně velké průmyslové firmy, kterým nabídne materiál za výhodných podmínek a podmíní zaplacením dopředu. Určité zboží skutečně dorazí, jedná se ovšem o naprosto jiný produkt, v daleko nižší ceně. Firma pak přestane komunikovat.

Kurzy.cz, AMSP ČR: 70% rodinných firem nepřežije předávání druhé generaci

Navzdory tomu, že dvě třetiny malých a středních podniků v Česku nepřežijí dlouhou nemoc nebo úmrtí svého zakladatele, nemá stále většina podnikatelů jasno, jak ošetřit a zajistit své nástupnictví. Pouze 26% českých majitelů firem má nastavený proces, jak v případě jejich úmrtí nebo absence společnost dále řídit či předat dalším generacím. Vyplývá to z odpovědí 833 respondentů průzkumu provedeného společností Svěřenské fondy a trusty, s.r.o. a portálu Babinet.cz.

„Pro rodinné podnikání je jedním z nejvíce kritických okamžiků života firmy právě nástupnictví. Jakým způsobem předání majetku proběhne, často rozhodne o dalším přežití firmy,“ uvádí James Turnbull ze společnosti Svěřenské fondy a trusty s.r.o. a dodává: „Úspěšně zvládnuté předání žezla může být totiž skvělou příležitostí, jak firmu dále rozvíjet, přenést myšlenku zakladatele a jeho hodnoty na další generace.“

Podle nezávislého průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) z května 2014, který realizovala agentura IPSOS, si více než dvě třetiny majitelů rodinných firem uvědomují důležitost zajistit nástupnictví, ale ani polovina z nich jej nezačala ještě ani plánovat. Přitom podle údajů AMSP 70 % rodinných firem etapu předávání nepřežije.

„Tři čtvrtiny podnikatelů zcela ignorují fakt, že jejich firma po jejich odchodu nepřežije bez dobře nastaveného plánu nástupnictví, ani se nevyrovná s neočekávanou událostí. To je hluboce znepokojující, protože kvůli tomu může v příštích letech zaniknout až polovina všech českých firem,“ říká Martin Strnad ze společnosti Svěřenské fondy a trusty, s.r.o. V případě, že majitel zemře nebo vážně onemocní, bude většina takovýchto firem vystavena obrovským problémům, které mohou vést i k jejich zániku. „A to nemluvím o stresu pro ostatní rodinné příslušníky, kteří budou svědky destrukce rodinného jmění a pracovních míst svých blízkých nebo přátel.”
Od ledna 2014, kdy nabyl platnosti nový Občanský zákoník, je přitom k dispozici široká škála nástrojů, jak tuto situaci vyřešit. Je možné upravit podnikovou strukturu, zajistit nepominutelné dědictví a případně vložení majetku i celé firmy do tzv. svěřenského fondu.

Změny, které přinesla nová legislativa, umožňují mít proces nástupnictví firmy pod kontrolou. Díky tomu potomci zakladatele nepřijdou o prospěch z vlastnictví podniku, jenž může být přitom nadále profesionálně řízen a rozvíjen i v případě, že nikdo z potomků se pro vedení firmy nehodí nebo o něj nemá zájem. 

Proč se přitom tak vysoké množství majitelů firem na podobnou situaci nepřipravuje, je těžké pochopit. „Hraje tady určitě velkou roli neinformovanost, neznalost možností a i určitá liknavost nebo nezodpovědný přístup ve stylu po mně potopa,“ dodává James Turnbull.

Hospodářské noviny, AMSP ČR: koncentrace všech úřadů kontrolující úředníky do jedné instituce má logiku

Ušetření času a ulehčení práce – to si TOP 09 slibuje od zavedení Jednoho kontrolního místa. Návrh zákona s tímto opatřením předkládá strana právě do sněmovny. Dotýkat by se měl ale pouze drobných podnikatelů, které by nově kontroloval pouze živnostenský úřad místo 27 institucí.

TOP 09 předkládá návrh zákona, který by zavedl Jedno kontrolní místo. Drobné podnikatele by tak místo 27 institucí měla kontrolovat pouze jedna. 

Autorka návrhu, místopředsedkyně TOP 09 Helena Langšádlová, k tomu vysvětluje: „Cílem navrhované právní úpravy je integrovat pravomoc správního dozoru, který je vykonáván ve vztahu k drobným podnikatelům s nejvýše deseti zaměstnanci. Dle navrhované právní úpravy by tito podnikatelé měli být kontrolováni především ze strany živnostenského úřadu. Tedy toho orgánu, který vede evidenci jejich oprávnění k podnikání a vůči němuž plní klíčové informační povinnosti vztahující se k jejich podnikání.“ 

Podle současné platné právní úpravy jsou podnikatelé nuceni podrobit se kontrolám ze strany různých orgánů státní správy. Těch je celkem 27. Hlavní chybu vidí Langšádlová v jejich nekoordinovanosti.

„Kontroly jsou vždy zaměřeny na specifický okruh povinností podnikatele, které spadají do působnosti příslušného kontrolního orgánu. Kontroly prováděné jednotlivými orgány nejsou nikterak koordinovány. Podnikatel tak po delší dobu nemusí být kontrolován žádným z oprávněných kontrolních orgánů anebo naopak během relativně krátké doby může být vystaven kontrolám různých orgánů. Zmíněná nekoordinovanost jednotlivých kontrol ústící v riziko zvýšené četnosti kontrol během krátkého časového období a nutnosti opakovaného předkládání nejrůznějších podkladů představuje významnou administrativní zátěž především pro malé podnikatele.“

Právě zmíněnou administrativní zátěž by měl návrh pomoci snížit. Integrace kontrolní pravomoci by měla také vést ke zvýšení efektivity správního dozoru, neboť v rámci jediné živnostenské kontroly by bylo možné postihnout širší okruh povinností kontrolovaného podnikatele, které pro něj vyplývají nejen ze živnostenského zákona, ale také ze zvláštních právních předpisů.

„Nedostatečná koordinace a komunikace mezi jednotlivými kontrolními orgány je  nevyhovující i z hlediska dosahování účelu správního dozoru, tedy zajištění dodržování právních předpisů ze strany kontrolovaných osob. Každý z kontrolních orgánů se při kontrole zaměřuje pouze na úzký okruh vztahů spadajících do jeho kontrolní pravomoci,“ popisuje Langšádlová. Podle ní by toto mohl být první krok k postupné redukci požadavků státu na malé podnikatele.

Ti by zmíněné opatření přivítali. „Každá hodina, kterou malý podnikatel ušetří, třeba tím, že se kontrolní a inkasní místa zkoncentruji do nezbytného minima míst, přinese efekt. Živnostník se bude věnovat primární profesi a stát v důsledku obdrží vyšší daň z výkonů,“ komentuje prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. 

ČTK: AMSP ČR zveřejňuje seznamy čínských firem podezřelých z podvodu

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR koncentruje na jedno místo stížnosti na nekalé chování čínských obchodních partnerů a zřizuje takzvaný Chinese Black List. Je na něm téměř 30 čínských firem podezřelých z podvodu. Asociace to sdělila ČTK s tím, že zahajuje jednání s velvyslanectvím Čínské lidové republiky v Praze s cílem důsledného prošetření jejich jednání.

„Malé a střední tuzemské firmy objevují Čínu a začínají tam realizovat skutečně zajímavé obchody. Ti, kteří tam začínají, ale občas podlehnou vábení čínských podvodných firem. Ty naslibují našim podnikatelům mimořádné kontrakty, oslní velikostí trhu a nakonec utečou i s prvními zálohami. Není to sice pravidlem, ale jestliže evidujeme již přes 50 postižených českých podniků. Je nutné se tomu věnovat,“ uvedl prezident asociace Karel Havlíček.

Celý článek naleznete zde:

Businessinfo: AMSP ČR chrání české podnikatele proti podvodným praktikám

Na jedno místo koncentruje Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) stížnosti na nekalé chování čínských obchodních partnerů a zřizuje Chinese Black List.

Na základě spolupráce s velvyslanectvím České republiky v Pekingu a s čínskými pobočkami CzechTrade, zveřejňuje AMSP ČR historicky první seznam téměř třiceti čínských firem podezřelých z podvodu a zahajuje jednání s velvyslanectvím ČLR v Praze s cílem důsledného prošetření. Současně AMSP ČR předkládá nejčastějšími příklady podvodných jednání čínských partnerů.

Celý článek naleznete zde:

Agris, agrární portál: Farma jako rodinná firma – Asociace soukromého zemědělství a Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR zahajují intenzivní spolupráci

Snahy o zvyšování daní, zpřísňování povinností, přemíra evidencí, zavedení elektronické evidence tržeb, návrhy povinných členství v Hospodářské či Agrární komoře, osočování osob samostatně výdělečně činných z parazitování. V poslední době neustává, ale naopak se množí celá řada různých překážek a omezení podnikatelům zejména pak těm malým a středním. Tento stále viditelnější posun, který vytváří tlak nejen na veřejné mínění, ale i vládní představitele, tak u nás začíná ohrožovat principy malého a středního podnikání. To je přitom základem světové ekonomiky a zárukou stabilní a úspěšné ekonomiky i u nás.

Asociace soukromého zemědělství ČR dlouhodobě obhajuje politiku podpory menších zemědělských a podnikatelských subjektů jako základu živého venkova a pro její prosazení volí nejrůznější cesty. Jednou z nich je navazování spolupráce s dalšími organizacemi, jež zastávají podobné principy. Takovou je zcela bez pochyby Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR), která hájí zájmy 260 tisíc podnikatelských subjektů. V polovině února se proto odehrálo jednání zástupců těchto dvou organizací, na kterém byla dohodnuta budoucí společná spolupráce.

„Uvědomujeme si, že otázka podpory menších podnikatelských subjektů je obzvláště palčivým tématem na venkově. Proto nás velice těší, že roste počet našich členů, typických rodinných podniků, které jsou již dnes regionálními vzory, zaměstnavateli, těmi, kdo podporují svoje bezprostřední okolí a napomáhají tak možnosti uplatnění dalších lidí,“ řekl předseda představenstva AMSP ČR Karel Havlíček.

Asociace soukromého zemědělství ČR prosazuje názor, že veškerá opatření na rozvoj malého a středního podnikání je třeba cílit tak, aby finanční prostředky byly použity v konkrétních regionech a násobily svůj efekt využitím mezi co nejvíce subjektů,“ vysvětlil předseda ASZ ČR Josef Stehlík.

V průběhu jednání se tak našla celá řada možností vzájemné spolupráce i účasti na společných projektech. Zástupci AMSP ČR nabídli asociaci sdílení svých informačních kanálů včetně zmapování počtu a výkonnosti rodinných podniků v ČR. Naše asociace může být pro AMSP ČR partnerem pro oblast zemědělství a venkova, a to včetně možnosti odborných konzultací v tomto sektoru.  

Zásadní principy obou organizací se dlouhodobě prolínají, budoucí jistě velmi zajímavá a přínosná spolupráce je tedy zcela logickým a přirozeným vyústěním. O jejích dalších podrobnostech vás budeme informovat na stránkách časopisu Selské revue.  

Celý článek naleznete zde:

Novinky.cz, Eva Svobodová, ředitelka AMSP ČR: Rodinné firmy netvoří zatím ani 30% našeho byznys

Když zakládali v devadesátých letech vlastní firmu, bylo jim okolo třiceti čtyřiceti let. První generaci Čechů, kteří nastartovali vlastní podnik, provedli jej zdárně všemi úskalími od financování přes rozvoj, až po úspěšné zvládnutí hospodářské krize, čeká v současnosti úkol, který zvládne pravděpodobně jen čtvrtina z nich – předat řízení firmy svému nástupci.

Přitom rodinné firmy stojí za mimořádnou pozornost. Podle odhadů totiž tvoří v tuzemsku až 30 procent ročního HDP. Výhod firem rodinného typu je hned několik. Především je to styl řízení, který bývá celkově stabilnější, ale i ohleduplnější a férovější k zaměstnancům. Je to dáno právě charakterem společnosti, kterou budují i řídí po celou dobu existence většinou jeden nebo dva lidé.

Často jsou někteří zaměstnanci součástí chodu společnosti po řadu let a přispívají tak k její stabilitě a pozitivnímu vývoji. Odměnou je jim vstřícnější přístup majitelů v období menší hojnosti a hospodářské krize, kdy se jich firma nezbaví, ale nabídne jim alespoň alternativní formu spolupráce. To je ceněno zejména v regionech s vyšší nezaměstnaností. Pro jejich ustálené, konzistentní řízení jsou rodinné firmy zajímavým klientem například také pro banky.

I přesto, že o počtu rodinných firem u nás neexistuje přesná statistika, nejde o nezanedbatelnou záležitost pro celou ekonomiku. „Odhadujeme, že přibližně 30 procent HDP v Česku tvoří právě rodinné firmy,“ uvedla Eva Svobodová, ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

Celý článek naleznete zde:

AMSP ČR představuje nejčastější prohřešky nekalých obchodníků z Číny

Čeští podnikatelé by se měli mít na pozoru před čínskými podvodníky. Přečtěte si 5 nejčastějších způsobů, kterými se snaží okrást tuzemské firmy.

S tím, jak tuzemské malé a střední firmy objevují čínský trh, se začínají objevovat i podvodníci, které se z nich snaží vymámit peníze. Systém podvodů přitom bývá poměrně propracovaný a podnikatelé by se proto měli mít na pozoru. Nejčastější postupy podvodníků, včetně jejich seznamu, zveřejnila Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR).

5 způsobů podvodu

České firmy, které míří do Číny, se čím dál častěji stávají obětí podvodů. Způsobů, kterými se je snaží čínští podvodníci obalamutit, existuje několik.