ČTK, Eruzprávy.cz, Kurzy.cz, ZET.cz, Parlamentní listy : AMSP ČR předkládá možné dopady řecké krize na malé a střední firmy

Současná Krize Řecka dopadá zejména na české exportéry, kteří by si měli hledat pro své výrobky nové destinace. Ohrožena je více než miliarda korun jejich pohledávek. Klidné spaní zatím mohou mít cestovní kanceláře, přiměřeně obezřetní musí být dovozci. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků.

Exporty českých podnikatelů do Řecka nedosahují ani čtvrt procenta celkového vývozu, téměř jisté výpadky dodávek tedy nebudou mít na celkovou ekonomiku prakticky žádný dopad. Přesto objem aktuálních pohledávek exportérů přesahuje miliardu korun.

Tyto pohledávky jsou podle asociace s ohledem na jejich zajištění vysoce ohrožené. Většina z nich je vázána na dodací podmínky dokumentárního akreditivu, který je vázán na plnění řeckých bank. Situace je komplikovaná i proto, že i když neplnění podmínek dokumentárního akreditivu ze strany řeckých bank by částečně mohlo přejít na banky domácí, tak není zřejmé, jak se bude postupovat při případném bankrotu země.

S ohledem na nemožnost zajistit aktuální pohledávky přecházejí exportéři na takzvanou hladkou platbu, což vzhledem k nedostatku cash flow (toku hotovosti) řeckých firem zásadně redukuje objemy vývozů do Řecka. Zásadními exportními produkty jsou dopravní prostředky a zboží informačních a komunikačních technologií. Případný přechod na novou řeckou měnu by významně omezil export tuzemského zboží do Řecka.

Importéři zatím podle analýzy nemusejí podléhat panice. Pro celkovou ekonomiku je dovoz z Řecka zanedbatelný. Prudce ale roste meziročně objem dovezených léčiv, a to o 120 procent. Dlouhodobě jsou klíčovým zbožím potraviny, zejména ovoce a zelenina. I když nejsou dovozci, na rozdíl od exportérů, bezprostředně ohroženi finančně, dochází ke zpomalování dodávek z řecké strany. Případné zhoršování pozice Řecka či přechod k vlastní měně by pro ně mohl znamenat zajímavé obchodní příležitosti, neboť by pravděpodobně došlo ke snížení cen vlivem oslabení nové řecké měny.

Českých občanů vycestuje do Řecka téměř 350.000, což je o řád více než řeckých turistů směrem do ČR. V tuto chvíli zájem o cestování do Řecka neopadá, pokud Řekové budu schopni zajistit i základní obslužné služby, jako je lékařská péče, chod lékáren a běžný turistický servis, není mezi cestovními kancelářemi důvod k větší nervozitě. Tím spíše, že ceny se nyní v Řecku spíše snižují a případný přechod k nové měně by zájezdy ještě zlevnil, míní asociace.

„Vzájemný obchod mezi českými a řeckými podnikateli celkově není pro naší ekonomiku nikterak mimořádný, přesto musíme vnímat více než miliardu nezaplacených pohledávek od řeckých obchodních partnerů. Jde zcela jednoznačně o vysoce ohrožené platby, a to i přesto, že byly v různých formách garantovány tamními bankami. Naši podnikatelé nyní nejenže nedodávají, ale ani neinkasují za dávno dodané zboží. Je třeba natvrdo říci, že řecké firmy neplatily ani v minulosti dobře a teď je prakticky nemožné obdržet jakoukoliv platbu,“ upozornil předseda asociace Karel Havlíček.

„Platební morálka se v Řecku zhoršila již minulý rok. Nyní je situace s vymahatelností pohledávek ještě horší. V nejistých dobách je důležité žádat alespoň částečné úhrady předem a průběžně monitorovat klientovu situaci. Spíše než vyčkávat, doporučujeme nyní udržovat kontakt s klienty a domlouvat částečné úhrady za dodávky pro případ, že přijdou kapitálová opatření nebo snad paralelní měna,“ komentoval jednatel inkasní společnosti EOS KSI Vladimír Vachel. Současně lze podle něj do vyjasnění situace omezit dodávky nebo se pokusit sjednat pojištění pohledávky.

Případné vystoupení Řecka z eurozóny by mělo podle materiálu, který minulý týden v souvislosti s řeckou ekonomickou krizí projednala vláda, na českou ekonomiku pouze malý přímý dopad. Odchod země z eurozóny je pravděpodobnější po nedělním referendu, ve kterém Řekové odmítli návrhy věřitelů.

Celý článek naleznete zde:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/amsp-krize-recka-ohrozuje-v-cr-zejmena-exportery/1235384

http://ekonomika.eurozpravy.cz/ceska-republika/125399-doplati-na-krizi-v-recku-cesti-zivnostnici-obavy-jsou-na-miste/

http://www.kurzy.cz/zpravy/382721-v-recku-jsou-ohrozene-ceske-pohledavky-za-miliardu/

http://www.zet.cz/tema/eck-krize-se-dotk-pedevm-eskch-exportr-5580

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Asociace-zivnostniku-predstavila-dopady-recke-krize-na-podnikatele-Ohrozena-vice-jak-miliarda-korun-pohledavek-382938

Je třeba ustát počáteční nedůvěru, říkají k EET podnikatelské organizace

Šedá ekonomika nemůže mít v České republice takový prostor jako dosud. Na tom se shodují nejvýznamnější uskupení sdružující živnostníky a malé a střední firmy. Nevezou se populisticky na výhradách velké části firem k zavedení nového systému, ale snaží se diskutovat s ministerstvem financí o odstranění případných nedostatků.

Česká televize, Události. Eva Svobodová: Jsme proti omezení dohod o provedení práce, umožnují firmám pružně reagovat na výkyv v zakázkách

Brigád a stáží je letos více než loni. Před začátkem léta nabízely firmy více než 25 tisíc míst, v průměru se na jednu pozici hlásilo třicet zájemců. V posledních letech se na letní práce hlásí méně studentů, zájem mají spíše dlouhodobě nezaměstnaní a živnostníci.

Zájemci o letní brigádu mají poslední možnost nějakou získat. Většina míst je už k prvnímu červencovému víkendu rozebraná a v celé zemi je na tento měsíc volných pouze pět tisíc míst. Ve velkých městech se brigádníci nejčastěji uplatní ve službách a logistice, v regionech převažují manuální práce.

„Brigádníci mohou pomáhat při montážích, mohou vykonávat manipulační práce v hypermarketu, mohou pracovat v potravinářských podnicích, zejména ve výrobě nápojů a zpracování ovoce a zeleniny, v různých skladech a na stavbách, mohou dělat zahradnické práce, roznos letáku, pasivní telemarketing či mýt okna. Nakonec si své pracovníky najde většina brigád,“ řekl prezident Asociace pracovních agentur Radovan Burkovič.

Další možností přivýdělku pro studenty jsou stáže, při kterých navíc mohou získat i praxi v oboru. Firmy jich letos vypsaly dvakrát více než minulý rok. Přesto není jednoduché takovou stáž sehnat, podle Fondu dalšího vzdělávání uspěje teď v létě každý druhý.

Člověka bez smlouvy odhalí inspektoři snadno

Přes léto také častěji chodí inspektoři práce. Minulý rok odhalili touto dobou přes dva tisíce lidí zaměstnaných bez smlouvy a rozdali pokuty za 312 milionů korun. Nejčastěji pracovali takzvaně na černo právě brigádníci.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí podnikatelé často zneužívají dohodu o provedení práce, kvůli čemu stát přichází nejenom o peníze na daních, ale i na zdravotním a sociálním pojištění. Přitom na tuto dohodu může zaměstnanec pracovat jen 300 hodin ročně a z příjmu maximálně deset tisíc korun měsíčně neodvádět žádné pojištění. Lidé však často pracují mnohem víc a také si víc vydělají. Ministerstvo to chce změnit a nechat tuto možnost jen studentům.

Inspirací Slovensko

„Inspirujeme se mimo jiné na Slovensku, kde šli velmi tvrdě proti těmto dohodám a to tak, že je v podstatě zrušili,“ řekla ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. Další možností, jak tento problém řešit, je zavedení registru všech uzavřených dohod nebo evidence odpracovaných hodin u každého brigádníka. To se však nelíbí podnikatelům.

„Výhoda těchto smluv je v tom, že umožňuje firmám rychle reagovat na výkyvy v zakázkách, to znamená, že mohou rychle lidi nabrat a rychle je propustit,“ řekla Eva Svobodová, generální ředitelka Asociace malých a středních podniků. Podle ní stačí už zavedené kontroly inspektorů práce, které prohřešky pravidelně odhalují.

Neovlivni.cz: Vliv se přesouvá z roviny politické do ekonomické, říká v profilovém rozhovoru Karel Havlíček

Zastává názor, že pokud člověka něco štve, neměl by jen nadávat a jinak si jet po svém. Někdy je prostě nutné vzít “prapor” do ruky a své zájmy otevřeně hájit. “To, že už poměrně dlouho hájím malé a střední firmy, je logickým důsledkem. Žádný finanční efekt mi to nepřináší. Naopak – odebírá mi to velké množství času,” říká Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků České republiky.

Neovlivni.cz. Karel Havlíček: Podpora středních firem dobrá, podpora živnostníků špatná

Vstává pravidelně ve čtyři hodiny ráno a než ho v práci začnou “rušit” kolegové, připraví spoustu věcí. Podniká v oblasti nových technologií, je členem vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace, šéfuje Asociaci malých a středních podniků a živnostníků ČR a ještě je děkanem fakulty ekonomických studií na Vysoké škole finanční a správní. Karel Havlíček. Muž, který tvrdí, že všechno je otázka “racionálního přístupu k využití času”.

Deník, E15, ČTK: Administrativní zátěž se nepatrně snižuje, stále je to ale pomalé, uvádí AMSP ČR

Administrativní zátěž podnikatelů se loni značně snížila. Z celkem 78 identifikovaných opatření se jich podařilo v roce 2014 naplnit 52, vyplývá ze zprávy Ministerstva průmyslu a obchodu o pokroku ve snižování administrativní zátěže podnikatelů za rok 2014, kterou schválila vláda. Cílem je do konce letošního roku snížit zátěž podnikatelů prostřednictvím 60 opatření. Podnikatelé takový optimismus nesdílejíVíce na: 

V letech 2005 až 2012 se podle ministerstva průmyslu a obchodu podařilo díky legislativním úpravám snížit administrativní zátěž o více než 23 procent. Od roku 2013 byl stanoven nový cíl, a to zjednodušit administrativní povinnosti pomocí 60 konkrétních opatření.

„Valná většina opatření byla splněna právě během loňského roku. Navržená opatření vycházejí jak z řad státní správy, tak z řad odborné podnikatelské veřejnosti,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.

„Celkově se administrativní zátěž nepatrně snižuje, ale zdaleka to není stav, který je srovnatelný s nejvyspělejšími zeměmi. Zvládáme například skutečně rychle zakládat firmy, ale jejich zrušení je nekonečná exkurze všemi úřady, a trvá to měsíce, a to v naprosto jednoduchých případech,“ řekl prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček. Kapitola sama o sobě je podle něj český daňový systém.

Prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý na dotaz ČTK na dnešním česko-čínském podnikatelském fóru v Praze uvedl, že ministerskou zprávu zatím neviděl. „Zrovna včera jsem ale navštívil Ostravu, Opavu, Bruntál a Krnov a neslyšel jsem tam, že by se to (administrativní zátěž) snížilo,“ podotknul.

Veřejná správa a zástupci podnikatelů při snahách o redukci zátěže při podnikání spolupracují v rámci činnosti expertní skupiny. Výsledky její činnosti se projevily v konkrétních opatřeních, jako byla například redukce údajů v evidenci ubytovaných hostů a možnosti digitálního přenosu údajů o ubytovaných cizincích pro cizineckou policii nebo sjednocením lhůt pro provádění prohlídek technické kontroly STK pro nová vozidla určená k provozování autoškol se lhůtami pro ostatní vozidla.

Nyní se expertní skupina zabývá možností snížit administrativní zátěž podnikatelů při placení koncesionářských poplatků, zaměřuje se na bezúplatné veřejné zpřístupnění Sbírky zákonů na internetu nebo odstranění neúměrné zátěže při účasti ve výběrových řízeních. Výrazné zjednodušení pro podnikatele podle MPO přinese i aktuálně připravované zpřístupnění všech formulářů státní správy na internetu.

Celý článek naleznete zde:

http://www.denik.cz/ekonomika/administrativni-zatez-podnikatelu-se-loni-znacne-snizila-20150701.html

http://zpravy.e15.cz/domaci/ekonomika/ministerstvo-prumyslu-vyrazne-jsme-podnikatelum-ulevili-od-byrokracie-1205351

České firmy mohutně investují, v oblasti inovací se ale čeká na evropské programy

České firmy investují výrazně více, než je průměr v Evropské unii. Soustřeďují se ale na obnovu a rozšiřování strojů. Investice do vědy a výzkumu jsou podprůměrné. To do budoucna může ohrozit konkurenceschopnost českých podniků.

Firmy po dvou letech půstu opět mohutně investují a v evropském měřítku patří ke špičce. Jenom loni české společnosti vložily do strojů, vybavení, ale i výzkumu a vývoje přes jeden bilion korun. To představuje více než čtvrtinu českého HDP. Pro srovnání − průměrná výše firemních investic za celou evropskou osmadvacítku loni dosáhla necelých 20 procent evropského hrubého domácího produktu.

Ekonomové uvádějí dva hlavní důvody, proč české firmy začaly tak investovat. Prvním z nich je to, že skončila krize a společnosti už nutně musí nahradit staré stroje novými. „Firmy kvůli krizi tyto výdaje odkládaly. Nyní ekonomika roste velmi dobrým tempem, máme historicky nejnižší úrokové sazby a exportérům vyhovuje slabý kurz koruny a daří se jim,“ říká Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků.

A tak například strojírenská společnost Atas Náchod, která většinu své produkce elektromotorů vyváží, chce letos proinvestovat až o 40 procent větší částku než loni. „Půjde o více než 20 milionů korun, převážně do strojů a zařízení,“ říká ředitel společnosti Otto Daněk.

Že jsou podniky při chuti investovat, potvrzují i údaje Českého statistického úřadu. Na čtyřprocentním růstu HDP v prvním čtvrtletí letošního roku se firemní investice podílely více než jednou polovinou. A podle Petra Dufka, hlavního ekonoma ČSOB, potáhnou ekonomický růst i nadále. „Zvýšení investic je patrné od poloviny roku 2013. Podle mne zůstanou jedním z hlavních tahounů ekonomického růstu v letošním i příštím roce,“ odhaduje Dufek.

Lépe vybavené, ale jen montovny

Druhým důvodem výrazného nárůstu investic je velmi vysoká závislost českého hospodářství na průmyslu. Ten se na celkovém výkonu ekonomiky podílí více než jednou třetinou.

Tomuto zaměření odpovídá i struktura investic firem. Přes 44 procent z celkem proinvestované částky v roce 2014 šlo právě do obnovy a nákupů strojů i dalšího vybavení. To odpovídá necelým pěti stům miliard korun. „Jsme ale v jistém smyslu stále montovnou, byť jde o relativně sofistikovanou produkci,“ upozorňuje David Marek, hlavní ekonom firmy Deloitte.

Příkladem investice, která zvedne kvalitu průmyslové výroby na high-tech úroveň, může být přeměna vrchlabského závodu mladoboleslavské Škody Auto. Ta za více než pět miliard korun (210 milionů eur) přestavěla v roce 2012 tuto továrnu na výrobu nových automatických převodovek pro škodovky a další vozy koncernu Volkswagen.

Firmy podceňují výzkum a vývoj

O co více české podniky investují do strojů, o to méně dávají do výzkumu a vývoje nových technologií. Podíl těchto investic z celkové částky v loňském roce dosáhl v Česku 14 procent. Evropský průměr je přitom o pět procentních bodů vyšší.

Například strojírenská skupina Wikov letos investuje do výzkumu až 80 milionů korun. „To představuje zhruba pět procent z celkové částky, kterou plánujeme letos proinvestovat,“ říká Vladimír Truksa, finanční ředitel společnosti.

Podniky si zanedbáváním výzkumu a vývoje přitom komplikují svou budoucnost. Sofistikovanější dílnou Evropy, nicméně stále pouze montovnou, nebude Česko moci být věčně. V budoucnu přežije ten, kdo bude schopen vyrábět zboží s vysokou přidanou hodnotou. Ta mu umožní zaplatit rostoucí mzdy, na jejichž navyšování odbory neustále tlačí, a prodávat své výrobky za vysoké ceny.

To si například uvědomují ve Škodě Transportation, výrobci tramvají a lokomotiv. „Ročně investujeme do výzkumu a vývoje zhruba miliardu korun. To nám umožňuje držet krok se světovou konkurencí,“ tvrdí mluvčí Lubomíra Černá. Do strojů a vybavení naopak v letošním roce plánuje nalít „pouze“ stovky milionů.

Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků se domnívá, že české podniky manko v investicích do výzkumu do dvou let doženou. „Čekalo se na výzvy operačních programů EU. Jenom za uplynulý měsíc se vypsaly za 25 miliard korun. Na jaře příštího roku se začne financovat a tím pádem i investovat,“ je přesvědčený Havlíček.

Nové OSVČ ubývají po desetitisících. Zrušme jim daň z příjmů, žádá Havlíček.

Počet lidí, kteří začínají podnikat jako OSVČ, klesl za poslední roky o desetitisíce. Karel Havlíček, šéf AMSP, proto navrhuje zrušit OSVČ daň z příjmů

ČRo, Radiožurnál: Závěry analýzy AMSP ČR hovoří o rekordním růstu počtu podnikatelek

V byznysu přibývá českých podnikatelek. Za poslední tři roky se jejich počet zvýšil o více než třicet tisíc. Naopak mužů podnikatelů výrazně ubývá, a to až o pět tisíc.

Podnikání láká hlavně absolventky nebo ženy po mateřské dovolené. To je i příklad paní Emy, která se se svojí kamarádkou pustila do vlastního byznysu – do výroby a prodeje těhotenské módy. 

„Kamarádka dobře šije, já to spíš prodávám. A když další naše kamarádky zjistily, že to i dobře vypadá, tak si to začaly objednávat. Tak jsme se rozhodly, že uděláme webové stránky a začneme v tom něco dělat. Protože při rodičovské by se další přivýdělek hodil,“ říká Ema. 

Ženy se do podnikání pouštějí nejčastěji mezi 25 až 35 lety. Zároveň ale přibývá i podnikatelek po padesátce. 

Právě absolventky, ženy po padesátce nebo po mateřské dovolené patří mezi ohrožené skupiny, které obtížně hledají pracovní místa. Často se proto snaží prosadit s vlastním nápadem. 

Podle předsedy Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karla Havlíčka jsou navíc ženy mnohem odolnější a aktivnější než muži: 

„Začínají se uplatňovat v překladatelských službách, v účetních službách, v aktivitách spojených s uměleckými profesemi. Tento český trend je ojedinělý ve střední Evropě i v celé Evropě.“ 

Zaměstnání nestačí 

Na druhé straně ubývá mužů podnikatelů, u kterých převažují hlavně volné a řemeslné živnosti, takže si se ženami podnikatelkami zásadně nijak nekonkurují. Problém je v tom, že ubývá byznysmenů, kteří mají podnikání jako hlavní činnost. 

Podle Karla Havlíčka je to jednoduše tím, že se jednou prací neuživí: „Tím důvodem je za prvé to, že se drobní živnostníci nejsou schopni ve velké míře uživit jenom pouze touto činností. Naopak nám roste počet podnikatelů, kteří mají podnikání jako vedlejší činnost. A je to trend posledních pěti let. Běžní zaměstnanci mají často velmi nízké mzdy, a tak si musí brát ještě další živnost.“ 

V Česku mají v současnosti živnostenský list dva miliony lidí. Aktivně podniká ale jen zhruba polovina z nich. Právě ženy tvoří až třetinu ze všech podnikatelů v Česku. 

Ženy vrací úder a hrnou se do podnikání, tvrdí studie AMSP ČR

Podnikání přestává být doménou mužů a něžnou rukou mu vládne slabší pohlaví. Vyplývá to z největší analýzy podnikání v Česku.

Čísla mluví jasně. Na deset nových žen v podnikání připadá jeden muž. „Ženy jdou nahoru, zatímco muži stagnují,“ komentuje výsledek analýzy Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Podle něj mají muži co dělat, aby ženám stačili.

Třetina podnikatelů nosí sukně

Zatímco počet podnikatelů jako by stopl rok 2011, počet podnikavých žen výrazně roste. Třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Na rozdíl od mužů jich nejvíc podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 procent. Muži pak naproti tomu často v podnikání pokračují i v důchodovém věku.

Nakopne je ztráta práce

A proč ženy vlastně začnou podnikat? Podle odborníků to bývá reakce na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Když už se ale do podnikání vrhnou, dělají ho naplno. A většinou se jim jejich námaha vyplácí nejen finančně. Podnikatelky jsou se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti.

Důležitý ale není jen razantně rostoucí počet podnikatelek, ale především jejich úspěšnost. „Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou v současném podnikání základními předpoklady úspěchu,“ dodává Havlíček.

8 důvodů, proč ženy bodují

Schopnost firmy přežít na trhu se ukáže až při prvním neúspěchu. A právě tady ženy bodují. „Když se žena do něčeho pustí, chce dokázat, že to jde,“ vysvětluje motivaci podnikatelek Eva Vašková Čejková, patronka projektu Podnikavá žena. Co dělá z žen úspěšné podnikatelky:

• jsou odolnější

• nevzdávají se při prvním neúspěchu

• jsou odhodlané

• mají výdrž a zarputilost

• dotahují věci do konce

• nemají přehnané ambice

• postupují krok za krokem

• zbytečně neriskují

Podnikání na „vedlejšák“

Výrazným trendem mezi podnikateli, bez ohledu na pohlaví, je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti. Jednoduše řečeno, řada lidí si podnikáním přivydělává ke svému normálnímu povolání. „Být podnikatelem je dnes snadnější než kdy dřív – k podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost,“ říká k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu.

Podnikání v číslech

• V České republice podnikají téměř 2 miliony lidí, z toho 1 milion aktivně.

• Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3.

• Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a severní a jižní Morava.

• Největší nárůst podnikání vykazují v posledních letech střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy.

Ženy začínají brát podnikání do svých rukou, počet podnikatelek rekordně roste

Počet podnikajících žen v Česku nebývale roste. Za poslední 3 roky navíc pokořují rekordy v osamostatňování se. Jaká jsou konkrétní čísla?

ČTK, Parlamentní listy, CFO World, Kurzy.cz : Analýza AMSP ČR ukazuje, že ženy začínají být v podnikání aktivnější

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá první srovnávací analýzu podnikatelů a podnikatelek. Nárůst počtu podnikajících žen v posledních letech je nebývalý a analýza potvrzuje, že ženy za poslední tři roky pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30.042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5.440 mužů podnikatelů.

Jedním z největších trendů, které studie odhalila, je růst podnikání žen. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 %. Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu AMSP ČR (2014) se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Cílené podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou s.r.o. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu poznamenává: „Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou současném podnikání základními předpoklady úspěchu.“

 „Ženy je třeba motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti. Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší a na konkrétních příkladech ukazovat jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii, a to je ta správná cesta,“ říká k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková, jednatelka ŽENY s.r.o. a patronka projektu Podnikavá žena AMSP ČR, který pomáhá právě ženám, které se rozhodnou podnikat.

Dalším výrazným trendem mezi podnikateli je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti na úkor činnosti hlavní. „Být podnikatelem je dnes snadnější než kdy dřív – k podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost,“ říká k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu.

Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3.  U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 %. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a Severní a Jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř 2 miliony lidí, z toho 1 milion aktivně. 

Celý článek naleznete zde:

http://www.financninoviny.cz/zpravy/zeny-zacinaji-byt-v-podnikani-aktivnejsi-muzi-stagnuji/1231610

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Zeny-zacinaji-byt-v-podnikani-aktivnejsi-muzi-stagnuji-381333

http://cfoworld.cz/analyzy/zeny-zacinaji-byt-v-podnikani-aktivnejsi-3670

http://www.kurzy.cz/zpravy/382326-muzi-stagnuji-zeny-prebiraji-podnikatelske-kormidlo/

Haló noviny: Podnikání ženám svědčí

Počet žen, které se daly na podnikání, v posledních letech rychle roste. Od roku 2012 přibylo 30 042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5440 mužů podnikatelů. Dalším trendem je rozmach podnikání jako vedlejší činnosti. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků. V Česku podnikají téměř dva miliony lidí, z toho zhruba milion aktivně.

Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 procent. Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu asociace se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti.

Cílené podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou společnosti s ručením omezeným. Počet právnických osob totiž konstantně roste. Proti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.

»Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou současném podnikání základními předpoklady úspěchu,« uvedl předseda asociace Karel Havlíček. 
Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenského oprávnění, na ženu 1,3. U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 procent. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a Severní a Jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy.

investujeme.cz, Ženy začínají být v podnikání aktivnější, muži stagnují

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá první srovnávací analýzu podnikatelů a podnikatelek. Nárůst počtu podnikajících žen v posledních letech je nebývalý a analýza potvrzuje, že ženy za poslední tři roky pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30.042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5.440 mužů podnikatelů. (Tisková zpráva: AMSP ČR) 

Pokračující nárůst podnikání žen nebo podnikání jako vedlejší činnost, i to jsou trendy uplynulých let. Alespoň to vyplývá z dosud největší analýzy podnikání v Čechách, kterou provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR v rámci svého dlouhodobého projektu Podnikavá žena. Výsledky komplexního průzkumu, který probíhal od roku 2009 do roku 2014, ukázaly vývoj počtu podnikatelů a podnikatelek stejně jako to, kde se podniká nejvíce a jak jsou podnikatelé v životě spokojeni.  

Jedním z největších trendů, které studie odhalila, je růst podnikání žen. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 %. Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu AMSP ČR (2014) se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Cílené podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou s.r.o. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti. 

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu poznamenává: „Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou současném podnikání základními předpoklady úspěchu.“

 „Ženy je třeba motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti. Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší a na konkrétních příkladech ukazovat jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii, a to je ta správná cesta,“ říká k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková, jednatelka ŽENY s.r.o. a patronka projektu Podnikavá žena AMSP ČR, který pomáhá právě ženám, které se rozhodnou podnikat. 

Dalším výrazným trendem mezi podnikateli je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti na úkor činnosti hlavní. „Být podnikatelem je dnes snadnější než kdy dřív – k podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost,“ říká k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu.

Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3.  U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 %. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a Severní a Jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř 2 miliony lidí, z toho 1 milion aktivně. 

iBestof.cz: Stagnace mužů a aktivita žen se jednoznačně promítá ve statistikách podnikání

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá první srovnávací analýzu podnikatelů a podnikatelek. Nárůst počtu podnikajících žen v posledních letech je nebývalý a analýza potvrzuje, že ženy za poslední tři roky pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30.042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5.440 mužů podnikatelů. 

Celý článek naleznete zde:

25/6/2015. eProfil.cz, Ženy začínají být v podnikání aktivnější, muži stagnují

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) předkládá první srovnávací analýzu podnikatelů a podnikatelek. Nárůst počtu podnikajících žen v posledních letech je nebývalý a analýza potvrzuje, že ženy za poslední tři roky pokořují rekordy v osamostatňování se. Od roku 2012 přibylo 30.042 žen podnikatelek, naopak odpadlo 5.440 mužů podnikatelů.

Pokračující nárůst podnikání žen nebo podnikání jako vedlejší činnost, i to jsou trendy uplynulých let. Alespoň to vyplývá z dosud největší analýzy podnikání v Čechách, kterou provedla Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR v rámci svého dlouhodobého projektu Podnikavá žena. Výsledky komplexního průzkumu, který probíhal od roku 2009 do roku 2014, ukázaly vývoj počtu podnikatelů a podnikatelek stejně jako to, kde se podniká nejvíce a jak jsou podnikatelé v životě spokojeni.

Jedním z největších trendů, které studie odhalila, je růst podnikání žen. Zatímco počet podnikatelů od roku 2011 stagnuje, počet podnikatelek výrazně roste a třetinu ze všech podnikatelů dnes tvoří ženy. Nejvíce jich podniká ve věkové skupině 25 až 54 let, téměř 70 %. Podnikatelky jsou podle předcházejícího průzkumu AMSP ČR (2014) se svým způsobem života a prací spokojenější než ženy závislé na jednom zaměstnavateli a čím dál více si uvědomují výhody nezávislosti. Cílené podnikání bývá u žen reakcí na obtížnou životní situaci, například ztrátu zaměstnání. Stagnující počet živnostníků mezi muži je částečně způsoben jejich přirozeným přechodem k podnikání formou s.r.o. Počet právnických osob totiž konstantně roste, oproti roku 2009 je nárůst společností třetinový, naopak ale dochází k trvalému poklesu osob samostatně výdělečně činných v hlavní činnosti.

Karel Havlíček (foto), předseda AMSP ČR k tomu poznamenává: „Není to jen o zvyšujícím se počtu žen v podnikání, ale i o jejich úspěšnosti. Začíná se projevovat, že ženská rafinovanost, odolnost, schopnost jít za výsledkem a ne za vítězstvím a střízlivost z dosažených úspěchů jsou současném podnikání základními předpoklady úspěchu.“

„Ženy je třeba motivovat k podnikatelské činnosti snižováním jejich strachu z doposud neznámé činnosti. Je třeba jim poskytovat informace o tom, co živnost obnáší a na konkrétních příkladech ukazovat jak s podnikáním začít. Reálný příběh ženy v podobné životní zkušenosti může být pro začínající podnikatelku zásadní motivací. Ženy začínají čím dál více tvořit networkingové skupiny, vzájemné spolupráce a podporují sdílení a synergii, a to je ta správná cesta,“ říká k trendu podnikání žen Eva Čejková Vašková, jednatelka ŽENY s.r.o. a patronka projektu Podnikavá žena AMSP ČR, který pomáhá právě ženám, které se rozhodnou podnikat.

Dalším výrazným trendem mezi podnikateli je nárůst podnikání jako vedlejší činnosti na úkor činnosti hlavní. „Být podnikatelem je dnes snadnější než kdy dřív – k podnikání stačí jako doklad výpis z živnostenského rejstříku a jsou zde menší požadavky na délku praxe, bezúhonnost a bezdlužnost,“ říká k tomu Jan Mládek, ministr průmyslu a obchodu.

Na jednoho muže dnes připadá 1,5 živnostenských oprávnění, na ženu 1,3.  U mužů převažují živnosti volné a řemeslné, jejich počet však roste pomalu. U žen tvoří největší podíl živnost volná, celých 75 %. Opravdový boom pak zažívají u obou skupin živnosti vázané a koncesované. Mezi silné podnikatelské regiony patří tradičně Praha a Severní a Jižní Morava, největší dynamiku v posledních letech ovšem vykazují střední Čechy, které postupně přebírají dřívější roli Prahy. V České republice podnikají téměř 2 miliony lidí, z toho 1 milion aktivně.

Investiční web, Havlíček: Řecko nehraje o ekonomický, ale o politický bankrot. Snaha ho křísit je ovíváním mrtvé pokojské

Nákaza z Řecka by se mohla začít šířit v případě, že mu Evropa a MMF opět ustoupí a začnou mu půjčovat další peníze. Odchod z eurozóny by byl v situaci, kdy země nedokáže dodržovat pravidla hry, pro všechny strany sice náročným, ale jediným správným řešením, říká v exkluzivním rozhovoru pro Investiční web Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR.

Z OBSAHU

• V Řecku už nejde o běžný bankrot, ten má země dávno za sebou. Atény hrají o politický bankrot, o zbytky své kredibility.

• Řecká vláda se chová suverénně v době, kdy si to nemůže dovolit.

• Dopad odchodu Řecka z eurozóny na české firmy by nebyl nijak silný. Řecko není pro ČR významným obchodním partnerem.

• Celá jedna generace Řeků si žila nad své možnosti. Další generaci teď podle všeho čeká náročná očista.

Česká televize, Události: Malé firmy dobývají mimoevropské destinace, ukazuje studie AMSP ČR

Na trhy za hranicemi starého kontinentu vyváží své výrobky nyní již polovina malých a středních firem. Tedy téměř dvakrát tolik co před třemi lety. Podniky se snaží uchytit v zemích, kde ekonomika rychle roste, ale také se chtějí zbavit závislosti na Evropské unii, pokud by se opět dostala do problémů.

Z Budyně nad Ohří do pět tisíc kilometrů vzdálené Ghany již brzy vyrazí šedesát bezpečnostních dveří firmy Next. Na mimoevropské trhy vyváží tato společnost dvě procenta produkce. K tomu, aby to bylo v budoucnu víc, má přispět právě jeden z nejbohatších států západní Afriky. A v příštích letech by to mohl být i desetinásobek. 

Ghana však není jediným státem, na který firma Next spoléhá. Dalším je osm tisíc kilometrů vzdálený Vietnam. „Ve Vietnamu jsou české firmy a české výrobky oblíbené, protože mnoho Vietnamců má zkušenost z České republiky,“ vysvětluje jednatel Next Ivan Pavlíček. 

Malé české firmy naopak rozšiřují své zkušenosti za hranice starého kontinentu. Nejčastěji vyvážejí do států bývalého Sovětského svazu, Asie a na Blízký východ. Jde ale zatím spíš jen o testování. Podíl vývozu do Evropské unie na celkovém exportu v minulém roce naopak stoupl. „Evropa sice v tuto chvíli šlape, ale drtivá většina firem si pamatuje na situaci z roku 2009, 2010, kdy klesaly evropské země a kdy vítězil ten, kdo měl diverzifikované riziko,“ říká předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček.

Právě úspěch malých a středních podniků je pro českou ekonomiku mimořádně důležitý. Dávají totiž práci téměř dvěma milionům lidí, tedy zhruba 60 procentům firemních zaměstnanců. Kvůli odlišným kulturním zvyklostem je ale pro menší firmy na některé vzdálené trhy těžké proniknout. Podnikatelé často zmiňují Čínu, kde to trvá i roky. „V Číně velmi těžko poznáte, že ten člověk nemá zájem. Jejich odmítnutí se velmi často pohybuje v rovině – máte velmi zajímavou kolekci, budete mít určitě úspěch, jo. Takže tohle se člověk musí naučit rozpoznat,“ vysvětluje ředitel firmy Grund Jiří Grund mladší. 

Pomoct dostat se Čechům na čínský trh by podle ministra průmyslu mohla i jedna zatím nejmenovaná nadnárodní firma, se kterou teď resort jedná.

Český rozhlas, Ekonomický přehled týdne: Analýza AMSP ČR ukazuje rekordní růst exportu

Nejrychleji loni z hlavních vývozních trhů rostl český export do Maďarska, Velké Británie a Francie. Jedinou z prioritních zemí, kam tuzemský vývoz klesl, bylo Rusko. Export do Německa přesáhl bilion korun. Celkem se v roce 2014 export tuzemských firem zvýšil meziročně o 413 miliard korun, tj. o 13 procent. Vyplývá to z Analýzy exportu Asociace malých a středních podniků a živnostníků.

„Dominantní pozici si drží rozhodující sousední země, tj. Německo, Slovensko, Polsko, kam směřuje 48 procent našeho exportu. Silně rovněž posilujeme v exportech do USA a Japonska,“ uvedl předseda představenstva asociace Karel Havlíček. Z první desítky hlavních vývozních destinací nejvíc vzrostl český export do Maďarska, a to o 22 procent na 100 miliard korun.

Celkem bylo loni v Česku 20.937 exportérů, meziročně o 0,8 procenta víc. Malé a střední firmy se podílí na celkovém exportu přibližně polovinou, s ohledem na zvyšující se vývozy strojů a dopravních prostředků jejich celkový podíl klesá. Letos zatím nejrychleji roste export do Velké Británie a na Slovensko.

Ekonomický deník, AMSP ČR: EFEKTIVITA INSOLVENČNÍCH ŘÍZENÍ KLESÁ

Efektivita insolvenčních řízení v podnikatelské sféře klesá alarmujícím způsobem, říká analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků. 

Ze společné analýzy Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a InsolCentra plyne, že efektivita insolvenčních řízení je žalostně nízká. Současně analýza popírá tvrzení Světové banky, podle které je výtěžnost insolvencí v České republice na úrovni 65 %. Ve skutečnosti je to o řád méně. Dlouhodobě selhává i stát, jehož úřady jsou uspokojovány úplně nejhůře.

Z analýzy, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“.

Insolvenčním řízením v ČR nikdo nevěří, potvrzuje studie AMSP ČR a Insol centrum

Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je žalostně nízká, dosahuje sedmi procent, vyplývá z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Smyslu insolvenční procedury tak v Česku nevěří podle AMSP už nikdo: dlužníci, věřitelé ani stát. Analýza totiž zároveň popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v Česku 65 procent.

Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. „Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,“ uvádí analýza.

A v 58 procentech insolvenčních řízení dokonce nedostanou věřitelé ani korunu.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

• „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček.

Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu. Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více než dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.  

Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

„Co je nejhorší – stát ani nepodává návrhy na insolvenční řízení s odůvodněním, že to stojí 50 tisíc. Důsledky jsou takové, že kumulované nedoplatky za loňský rok činily 111 miliard korun českých,“ uvedla jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá.

Podle ředitelky Odboru vymáhání na Generálním finančním ředitelství Barbory Bubeníčkové totiž stát považuje jiné nástroje za efektivnější. Konkrétně zmiňuje daňovou exekuci.

Podle analýzy AMSP ČR a Insol Centrum dosahuje výtěžnost insolvenčních řízení v Česku jen sedmi procent

Podle analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků dosahuje výtěžnost insolvenčních řízení v Česku jen sedmi procent. Věřitelé se podle předsedy asociace Karla Havlíčka do řízení raději ani nepouští, neboť se jim to nevyplatí. Nejhůře si vedou ve vymáhání státní orgány. Jen nedoplatky na povinných odvodech dosahují dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

Analýza zveřejněná Asociací malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentrem ukázala, že výtěžnost insolvenčních řízení dosahuje v České republice pouhých sedmi procent. 

Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu.

„Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,“ uvádí analýza.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

Zarážející nečinnost finančních úřadů

„Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.

Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Týden.cz, AMSP ČR: Efektivita insolvenčních řízení je v Česku žalostně nízká

Výtěžnost insolvenčních řízení v Česku je žalostně nízká, dosahuje sedmi procent. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu.

„Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,“ uvádí analýza.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

„Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.

Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictvím vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

Generální finanční ředitelství se v pondělí striktně ohradilo proti tvrzení o selhávání v oblasti vymáhání daňových nedoplatků a neefektivitě vlastních exekucí. Loni finanční správa vymohla všemi způsoby daňové exekuce částku 11,2 miliardy korun, což bylo o 3,7 miliardy korun více než o rok dříve.

„Odmítáme také tvrzení, že finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků. Institutů daných správci daně daňovým řádem je využíváno řádně a včas, v souladu se zákonem a základními zásadami a cílem správy daní. Jde o tvrzení mírně demagogické,“ dodala mluvčí GFŘ Petra Petlachová. Finanční správa přihlašuje standardně své pohledávky do insolvenčních řízení, dá se říci ve 100 procentech případů, dodala.

Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. 

Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.
Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.

Haló noviny: Insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány

Výtěžnost insolvenčních řízení v České republice je žalostně nízká, dosahuje sedmi procent. Vyplývá to z analýzy Asociace malých a středních a podniků a živnostníků (AMSP) a InsolCentra. Analýza tak popírá tvrzení Světové banky, podle které je průměrné uspokojení věřitelů v ČR 65 procent. Nejhůře v porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů dopadají státní orgány. V 58 procentech insolvenčních řízení nedostanou věřitelé ani korunu.

Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek,« uvádí analýza.

Naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tedy věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5 procenta zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech, uvádí analýza.

»Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány,« uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Chyba přitom podle něj není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu.

Například finanční úřady podle studie nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je podle studie i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu.

»Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,« dodala jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Počet firemních insolvencí v České republice loni klesl o 40,8 procenta na 3563 případů.

Kurzy.cz, AMSP ČR: Efektivita insolvenčních řízení klesá

Efektivita insolvenčních řízení v podnikatelské sféře klesá alarmujícím způsobem, říká analýza Asociace malých a středních podniků a živnostníků. 

Ze společné analýzy Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a InsolCentra plyne, že efektivita insolvenčních řízení je žalostně nízká. Současně analýza popírá tvrzení Světové banky, podle které je výtěžnost insolvencí v České republice na úrovni 65 %. Ve skutečnosti je to o řád méně. Dlouhodobě selhává i stát, jehož úřady jsou uspokojovány úplně nejhůře.

Z analýzy, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“.

ibestof.cz, Karel Havlíček reaguje na neudržitelnost insolvenčních řízení

Co je příčina a jaká opatření jsou neprodleně třeba, bylo hlavním tématem tiskové konference, na které byla představena analýza výzkumu insolvenčních řízení z let 2011-2012. Hned zpočátku představitelé Asociace a společnosti InsolCentrum zpochybnili údaje Světové banky a prokázali, že realita výtěžnosti insolvenčních řízení v ČR není 65 %, jak udává Světová banka, ale pouhých 7 %.

Na předložené analýze, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimky nepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

„Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“.

investujeme.cz, Efektivita insolvenčních řízení se dostává na samé dno

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) a InsolCentrum představují analýzu insolvenčních řízení v ČR u podnikatelské sféry. Vyplývá z ní, že efektivita insolvenčních řízení je žalostně nízká. Současně analýza popírá tvrzení Světové banky, podle které je výtěžnost insolvencí v České republice na úrovni 65 %. Ve skutečnosti je to o řád méně. Dlouhodobě selhává i stát, jehož úřady jsou uspokojovány úplně nejhůře. (Tisková zpráva: Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR) 

Co je příčina a jaká opatření jsou neprodleně třeba, bylo hlavním tématem tiskové konference, na které byla představena analýza výzkumu insolvenčních řízení z let 2011–2012. Hned zpočátku představitelé Asociace a společnosti InsolCentrum zpochybnili údaje Světové banky a prokázali, že realita výtěžnosti insolvenčních řízení v ČR není 65 %, jak udává Světová banka, ale pouhých 7 %.

Na předložené analýze, která dlouhodobě monitoruje výsledky konkurzních řízení, vyplývá, že naprosto minimální je uspokojení nezajištěných věřitelů, tj. věřitelů bez zástavních práv, jejichž výnos ve výši 2,5% zpravidla nepokryje ani jejich náklady na vymáhání v rámci insolvenčních řízení. Ve svém důsledku to znamená, že věřitelé v současnosti v podstatě rezignují na jakoukoliv účast v insolvenčních procesech.

Velmi zajímavě ale dopadlo i porovnání úspěšnosti bank, státu a ostatních věřitelů, kdy navzdory svým mimořádným oprávněním zajišťovat majetek či provádět vlastní exekuce státní orgány ve výsledcích dopadají nejhůře. Jestliže je běžný živnostník, který nemá k dispozici štáby vymáhacích úředníků ani vlastní legislativu, výrazně úspěšnější než státní orgány, signalizuje tento stav selhávání státní správy v oblasti vymáhání pohledávek. Například finanční úřady nezajišťují včas majetek dlužníků, ač tak mohou učinit svými výměry. Jejich vymáhání prostřednictví vlastních exekucí je neefektivní. Zarážející je i to, že finanční úřady až na výjimkynepodávají insolvenční návrhy. Přitom nedoplatky daní, zdravotního a sociálního pojištění dosahují již více jak dvojnásobku deficitu státního rozpočtu. Neutěšený je i údaj o tom, v kolika procentech nedostanou věřitelé ani korunu. Průzkum ukazuje, že se tak stane u neuvěřitelných 58 % insolvenčních řízení.

 „Z analýzy je jasně vidět, že nelze ukázat na jednoho viníka. Selhává insolvenční proces jako celek. Pokud právu nevěří ani státní orgány, měli bychom začít bít na poplach. Namísto nahodilých změn musí stát konečně přijít s jasnou koncepcí řešení, které bude založeno na reálných datech,“ říká jednatelka společnosti InsolCentrum Jarmila Veselá.

Předseda AMSP ČR Karel Havlíček k tomu uvádí: „Je nepochybné, že současný stav výtěžnosti insolvenčních řízení je neudržitelný. Insolvence ztrácí jakýkoliv smysl a soudná firma raději nechá pohledávku jako nedobytnou, než aby se pracně pokoušela získat nějaký efekt z konkurzu. Docílili jsme paradoxně toho, že insolvenční proceduře nevěří dlužníci, věřitelé ani státní orgány. Chyba přitom není v zákoně, ale v liknavosti všech aktérů, zejména potom státu“. 

AMSP ČR ostře proti regulaci pracovních agentur

Se svoji „troškou do mlýna“ k diskusi o připravovaných změnách zákona o agenturním zaměstnávání přišla i Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR). Ta zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce a považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu.

Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR představuje podle AMSP ČR pouhých 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v poměrně silně regulované EU, kde tento rozsah činí kolem 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce.

Celý článek naleznete zde:

Hospodářské noviny, Dotace 2015: složitější, zdlouhavé a bez návodů

Část problému je v tom, že úředníci ministerstva pro místní rozvoj řeší ve víceméně stejném počtu, jako byli v uplynulých letech, dva velké úkoly najednou. Titíž lidé se musí vypořádat s dobíhajícími projekty minulého dotačního období i nabíhajícími výzvami nové sedmiletky. Kdyby polevili ohledně dobíhajících programů, sklidí ministerstvo kritiku, že se do Bruselu zbytečně vrací peníze.

Pokud se dobře nerozjede nové čerpání, bude na konci období Česko opět stát před miliardami, které nemá za co smysluplně a včas utratit. „Uvítali bychom rychlejší a intenzivnější podporu ze strany ministerstva pro místní rozvoj či dodavatele systému. Problém ale vidíme spíše v personálním podstavu než neochotě reagovat,“ připouští Petr Sulek.

Ostrému provozu by bývalo prospělo i to, kdyby se do testování monitorovacího systému mohla v plné míře zapojit veřejnost − jenomže třeba u předběžných žádostí to nešlo. U těch by měly stačit základní údaje, protože slouží k tomu, aby správce dotací rozhodl, jestli vůbec má žadatel nárok se o peníze v dané výzvě hlásit.

Podle podnikatelských svazů jsou ale právě předběžné žádosti velmi složité a vyžadují řadu nadbytečných detailů. „Rozhodně jde o výrazný krok zpět,“ doplňuje Jiří Kvíz, odborník na strukturální fondy z Asociace malých a středních podniků.

Celý článek naleznete zde:

Překvapivé výsledky exportního průzkumu AMSP ČR: Stále věříme Rusku, rostou ale i očekávání vývozů do USA

Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) zveřejnila v pondělí 15. června 2015 další z řady nezávislých průzkumů na téma export. Zaměřila se tentokrát na zkušenosti malých a středních podniků (MSP) se službami CzechTrade a České exportní banky a na celkovou náladu tuzemských exportérů.

Jednoznačně se potvrzuje, že pro malé a střední firmy je stále dominantním exportním teritoriem EU. Do jejích zemí vyvážejí téměř všechny firmy v tomto segmentu. Bezmála polovina z nich, tedy téměř dvojnásobek oproti roku 2012, ale exportuje také mimo oblasti EU. Stále silnou pozici si mezi malými a středními společnostmi i přes problémy v Rusku udržuje oblast SNS. Roste také zájem exportovat na Blízký východ a do dalších asijských zemí. Vývozní aktivity tvoří průměrně 45 % obratu firem.

Celý článek naleznete zde:

ČT24: AMSP ČR představuje dohodnuté kompromisy pro malé firmy v režimu EET

Téma: Elektronická evidence tržeb, host: Karel Havlíček, předseda představenstva, Asociace malých a středních podniků a živnostníků

Záznam vysílání ČT24 naleznete zde:

(Stopáž 8 min 20 sec)

ČT24, Události, komentáře: Karel Havlíček (AMSP ČR) a Radomil Bábek (APM) v diskusi k EET

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR a Radomil Bábek, předseda Asociace podnikatelů a manažerů. Chorvatská inspirace v dobrém i ve zlém, je to platný příklad?

Záznam celého duelu naleznete zde:

(Stopáž 32 min 15 sec)

Menší exportéři stále častěji vyvážejí mimo EU, tvrdí studie AMSP ČR

Podíl malých a středních exportních firem, které vyvážejí i mimo EU, se od roku 2012 zvýšil ze čtvrtiny na polovinu. O dalším rozšíření vývozu uvažuje polovina z nich. Firmy spontánně uvádějí jako nejčastější země pro možné navýšení vývozu USA a Rusko. Vyplynulo to z průzkumu Asociace malých a středních podniků a živnostníků (AMSP), který dnes asociace představila na tiskové konferenci.

Dominantním vývozním teritoriem ale zůstává Evropská unie. Průměrně 17 procent objemu vývozu malých a středních firem míří do zemí mimo EU, zatímco trh EU tvoří 83 procent. U větších firem je podíl exportu do oblastí mimo EU vyšší.

Podle předsedy představenstva asociace Karla Havlíčka výsledky průzkumu potvrzují vysokou vyspělost našich exportérů, kteří se nebojí nových destinací a diverzifikují podnikatelské riziko. „Zásadním zjištěním je fakt, že prakticky polovina exportně orientovaných malých a středních firem si již vyzkoušela vývoz mimo EU. Určitým překvapením je i trvalá víra podniků v ruské trhy. Za pozitivní považuji zvyšující se zájem o Spojené státy americké, kde podniky dosahují vyšší přidané hodnoty,“ uvedl Havlíček.

Celý článek naleznete zde:

Nebude pro ně práce? Zkrátíte jim pracovní dobu. Ve hře je opět kurzarbeit.

Firmy, které z důvodu krize nebo přírodní katastrofy nebudou mít pro své lidi práci na plný úvazek, budou moc brzy zřejmě využít tzv. kurzarbeit. Kurzarbeit, neboli zkrácená pracovní doba, znamená, že zaměstnavatelé mohou na určitý čas ponechat své pracovníky doma a nezaplatit jim za to příslušnou část mzdy. Snížení platu pak zaměstnancům dorovná stát. Zaměstnanec by tak během výpadku dostával nejméně 70 % mzdy. Zaměstnavatel by hradil 50 %, stát 20 %. Úprava čeká na schválení Sněmovnou.

Se současnou podobou návrhu není zcela smířen předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karel Havlíček: Bude to už po druhé špatně vymyšleno. Ono už tady jednou takové kurzarbeit počesku bylo. Ale téměř žádná firma toho nevyužila. Bylo to spíš k smíchu. Obávám se, že tohle bude sice o něco lepší, ale nemyslím si, že to přinese nějaký velký benefit.

Celý článek naleznete zde:

ČRo Plus: Eva Svobodová na téma Česko buduje rodinné firmy

V Česku roste význam rodinných firem. Zázazníci stále častěji dávají přednost jejich službám i výrobkům. Pro většinu čechů jsou rodinné podniky hlavně symbolem tradice. Po 25 letech tržního hospodářství se právě tyto podniky ale dostávají do nové situace, kdy řeší svoje nástupníky. 

Záznam rozhovoru ke stažení zde:

(Stopáž 41 min 04 sec)

 ranni_plus_15_06_2015.mp3 (22,94 MB)

Český rozhlas Radiožurnál, Karel Havlíček: Úhrada nemocenské zaměstnavatelem v prvních třech dnech je pro všechny nemotivační

V Česku je celkem běžná praxe, že člověk onemocní, na léčbu si vybere dovolenou nebo s horečkami chodí do práce. Oficiálně si nemocenskou vypisuje málokdo. Za první tři dny stonání totiž nedostane ani korunu. Většina Čechů, téměř 80 procent, by proto souhlasila, aby stát znovu proplácel nemocenskou od prvního dne. Ukázal to exkluzivní průzkum zdravotní péče pro Český rozhlas od společnosti Median. Odpovídala v něm tisícovka lidí.

Podle statistik České správy sociálního zabezpečení v roce 2007, kdy se ještě první tři dny proplácely, posílal stát za nemocenskou téměř 28 miliard korun. 

Vloni už to bylo necelých 14 miliard korun. Většina firem proplácení nemocenské od prvního dne neschvaluje. Méně zaměstnanců stoná. 

„Zatímco v roce 2007 bylo těch zaměstnanců, kteří šli v prvních pěti dnech stonat, celkem 2,9 milionu, tak v roce 2013 už to bylo méně než 50 procent z toho čísla. Je tedy jednoznačné, že nemalá část zaměstnanců toho pouze využívala,“ doplňuje Karel Havlíček z Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. 

Celý článek naleznete zde:

Česká televize, Karel Havlíček: Současný návrh kurzarbeitu je pro MSP k ničemu

V Česku asi bude zaveden takzvaný kurzarbeit

Záznam pořadu naleznete zde:

Firmy stále podceňují řízení pohledávek, tvrdí Karel Havlíček

Podle průzkumu společnosti Intrum Justitia 37 procent českých podniků, které čekají na své peníze, nechce riskovat a nové zaměstnance nenabírá. České firmy svým odběratelům příliš důvěřují, neprověřují si jejich kondici. Faktury se v Česku platí 73 dní po vystavení, v průměru třináct dní po splatnosti.

Hned dvě studie ukazují, proč se firmy stále zdráhají nabírat nové zaměstnance. Jedna tvrdí, že za to může pozdní placení faktur, druhá pak, že roli hrají náklady na propouštění přebytečných lidí. Nezaměstnanost nyní sice klesá, ale podle závěrů studií by mohla rychleji.

Odsouvání placení faktur se zaměstnaností zdánlivě nesouvisí. Jenže 37 procent českých podniků to podle průzkumu firmy Intrum Justitia vidí jinak. S tím, jak neustále čekají, zda jim nakonec odběratelé zaplatí, nechtějí riskovat a nové zaměstnance, které by třeba potřebovaly, nenabírají. Jde o jeden z nejvyšších podílů v Evropě. Hůře jsou na tom země ve směru na jih a východ. Kvůli pozdě placeným fakturám je dokonce 28 procent českých firem nuceno propouštět.

Je třeba zdůraznit, že průzkum si nechala vytvořit firma, která se věnuje faktoringu a správě pohledávek. Zabývá se tak právě tím, co potřebují firmy, kterým se včas neplatí. Závěry průzkumu ale říkají, že si za své potíže mohou české firmy samy. Důvěřují odběratelům, a když jim peníze nepřijdou, tak spíše vyčkávají, než aby se obrátily například na inkasní agentury. „Zdejší firmy jsou méně ochotné využívat nové možnosti pro svoji ochranu a prevenci, než je evropský průměr,“ říká šéf Intrum Justitia Karol Jurák. Nemusí jít přitom jen o pomoc spe­cialistů, může jít i o podobu smluv, které často možnost pozdní platby neřeší.

37 procent

podniků podle průzkumu firmy Intrum Justitia tvrdí, že kdyby jim odběratelé platili dříve, mohly by zaměstnat více lidí.

73 dní

byla loni průměrná splatnost závazků v Česku podle ČSOB Factoring. Tedy v průměru 13 dní po splatnosti.

„Firmy si stále neprověřují své obchodní partnery a vůbec nezabezpečují své pohledávky. Vše řeší, až když je faktura po splatnosti,“ popisuje šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků Karel Havlíček. Podle něj se sice situace postupně zlepšuje, ale řada firem spoléhá na důvěru a zajištění po svých obchodních partnerech nechce.

„Někteří odběratelé požadují splatnost faktur 180 dní a my pak musíme svou hotovost řešit s bankou,“ popisuje například Lumír Al-Dabagh, šéf slévárny a strojírny Beneš a Lát.

Jako důvod, proč jim odběratelé neplatí včas, uvádí 83 procent českých firem špatnou finanční kondici partnerů. Některé firmy ale neplatí včas cíleně a ve skutečnosti se svými dodavateli nechávají úvěrovat.

Obavy firem z nabírání nových zaměstnanců posiluje i jejich složité propouštění. Tím si v posledních letech prošla řada firem, která kvůli propadu poptávky musela projít zeštíhlením. Firmy si stěžují na neflexibilní pracovní trh a přísný zákoník práce.

Studie sítě právních kanceláří Deloitte Legal tvrdí, že Česká republika patří mezi tři země v Evropské unii, kde mají firmy nejvyšší náklady v případě propuštění zaměstnance s krátkou praxí kvůli jejich aktuální nadbytečnosti. Vyšší náklady na propuštění této kategorie zaměstnanců mají pouze v Litvě a Belgii.

Právníci se zabývali pracovním právem v jednotlivých zemích Evropy a došli k tomu, že ve většině zemí se míra odstupného, a tedy i celkových nákladů na propouštění, odvíjí od praxe propouštěného. To v Česku neplatí. Stejné podmínky platí pro nové zaměstnance čtvrtý měsíc od nástupu i pro ty, kteří ve firmě strávili desítky let.

Celý článek naleznete zde:

Do Česka míří chorvatský ministr, na konferenci bude obhajovat EET. Sledujte on-line.

Konference, která tu ještě nebyla. Kvůli evidenci tržeb pozval do Česka ministr financí Andrej Babiš chorvatského ministra, aby vysvětlil chorvatský model EET.

Jak funguje chorvatský model evidence tržeb? Do Česka to přijede vysvětlit chorvatský ministr financí Boris Lalovac a další zástupci chorvatského ministerstva, které pozval ministr financí Andrej Babiš. 

Chorvatský model bude jeho zástupci představen v Praze

Chorvatský model elektronické evidence tržeb (EET), od kterého se Česko inspiruje, funguje již od roku 2013. Na konferenci, která proběhne v Praze dne 16. června od 9:00, budou zástupci chorvatské vlády vysvětlovat, jaké byly náklady na výstavbu tohoto systému a jaké z toho plynou benefity. Zároveň představí jejich IT řešení, které Chorvatsku funguje již druhým rokem. 

Kromě chorvatský představilů vystoupí na konferenci také ministr financí Andrej Babiš, který se ujme úvodního slova. Diskutovat o EET dorazí i zástupci podnikatelů. Jako první bude mluvit Vladimír Dlouhý, prezident Hospodářské komory (HK ČR), prostor dostane také další představitel podnikatelů Karel Havlíček, šéf Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR)

Zajímavostí je, že celá konference bude přenášena živě jak na stránkách ministerstva financí, tak i na videoportálu YouTube. Podnikatelé tak můžou sledovat vyjádření české i chorvatské online. 

EET bude zavedena v několika vlnách

Elektronická evidence tržeb (EET) by měla zabránit krácení tržeb. V první vlně bude zavedena pro provozovatele ubytovacích a stravovacích služeb, v druhé vlně dolehne na maloobchod a velkoobchod. Teprve poté bude Finanční správou vyhotovena tzv. riziková analýza, která vyhodnotí, zda EET zavést i pro další podnikatele, včetně těch drobných. Řemeslníků by se však EET podle slibů Andreje Babiše týkat neměla. 

EET je zakotvena v zákoně o evidenci tržeb, který však obsahuje některé sporné body, jako vysoké pokuty pro podnikatele i fyzické osoby, které znemožní evidenci tržeb. Zákon obsahuje i možnost zavést účtenkovou loterii, kterou vláda prozatím odsunula na dobu neurčitou. Její zavedení však nevylučuje. Elekronická evidence tržeb by měla být spuštěna v únoru příštího roku (2016). 

Hospodářské noviny, Karel Havlíček: Firmám začínají chybět kvalifikovaní zaměstnanci

Na trhu práce docházejí kvalitní lidé, firmy budou muset přidávat na platech. Podle nejčerstvějších čísel ministerstva práce je bez zaměstnání 6,4 procenta lidí – statistický úřad hlásí ještě o téměř půl procenta méně. Podle analytiků začíná být hlavně nedostatek specializovaných technických pracovníků.

Lidí bez práce je v Česku nejméně za posledních šest let a ekonomice se daří jako už dlouho ne. Přesto platy zatím stále nerostou tak rychle, jak by podle České národní banky i odborářů mohly. Brzy se to ale má změnit, protože s poklesem nezaměstnanosti postupně „dochází“ kvalitní pracovní síla. A podniky budou muset lidem připlatit.

„Když chybí zaměstnanci, firmy se tomu obvykle přizpůsobí tím, že zvýší mzdy,“ potvrzuje hlavní ekonom společnosti Deloitte David Marek.

Podle nejčerstvějších čísel ministerstva práce je bez zaměstnání 6,4 procenta lidí − statistický úřad hlásí ještě o téměř půl procenta méně. A podle analytiků začíná být hlavně nedostatek specializovaných technických pracovníků.

„Samozřejmě že kvalitní odborníci se nechají dobře zaplatit. Snadno si totiž práci najdou kdekoliv jinde,“ potvrzuje Jiří Belinger, šéf a majitel společnosti Vari. Jeho firma vyrábí v Libici nad Cidlinou zemědělské stroje a také lodě − kvůli nedostatku kvalitních technicky vzdělaných lidí, jako jsou třeba specializovaní svářeči, dokonce musela přesunout zakázkovou výrobu lodí do Švédska.

Vyšší mzdy slibuje zaměstnancům i Škoda Auto, která jenom do svého závodu v Kvasinách hledá až třináct set nových lidí. S odbory se na jaře domluvila, že letos na platy přidá tři a půl procenta.

Přetahovaná o lidi

Celorepublikový průměr zřejmě takového růstu letos nedosáhne − ale už příští rok by nejspíš mohl, soudí analytici. „Letos mzdy stoupnou o více než dvě a půl procenta, příští rok čekám výrazné zrychlení na tři a půl procenta,“ říká hlavní ekonom Era Poštovní spořitelny Jan Bureš.

V dalších letech by mzdy mohly růst dokonce až o šest procent, říká hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská. „Ale pouze u těch firem, které budou investovat do inovací zvyšujících produktivitu práce,“ zdůrazňuje. O více než šest procent se platy zvyšovaly naposledy na konci roku 2008 − tedy těsně předtím, než na Česko udeřila celosvětová hospodářská krize.

Nedostatek volných uchazečů o práci ale podle Bureše již brzy způsobí, že firmy se začnou o kvalitní pracovníky přetahovat. A to i z různých odvětví ekonomiky. „Například dopravci se mohou snažit přetáhnout řidiče, kteří jezdí pro průmyslové podniky,“ podotýká Bureš. Nyní rostou mzdy především technikům a specialistům ve výrobě, na přelomu letošního a příštího roku by měly jít rychleji nahoru i u ostatních profesí.

Ke zvýšení mezd může přispět také to, když pracovníci vidí, že jiným profesím začaly platy růst rychleji. Potom začnou na své zaměstnavatele tlačit, aby přidali víc peněz i jim.

ČNB se růst platů líbí

Po zvyšování platů už delší dobu volá Česká národní banka. Rychlejší růst mezd potřebuje k tomu, aby lidé více utráceli, firmy více prodávaly − a díky tomu by se inflace měla zvýšit ke dvěma procentům, což je cíl centrální banky.

Takto nízká nezaměstnanost by ale podle šéfa Asociace malých a středních podniků Karla Havlíčka problém se sháněním zaměstnanců ještě více prohloubila. „Pokud se skutečně přiblížíme pětiprocentní nezaměstnanosti, pak už to nebude jen o oborech, ale bude problém najít plošně jakékoliv kvalitní zaměstnance,“ říká Havlíček.Ta považuje za přirozené, pokud v Česku bude bez angažmá zhruba 5,5 procenta lidí: tedy zhruba ještě o procento méně, než kolik jich je podle statistik ministerstva práce nyní.

ČT, Události, komentáře, Karel Havlíček a Josef Středula: Klesá nezaměstnanost. Porostou mzdy?

Jaké jsou důvody poklesu nezaměstnanosti? Jak by si odbory představovaly růst platů v ČR? 

Budoucí vlády EET nezruší, tvrdí předseda AMSP ČR

Šéf asociace podnikatelů Karel Havlíček odpovídal na vaše dotazy ohledně elektronické evidence tržeb. Podle Havlíčka elektronická evidence nezastaví podvodníky ani nezalepí díry ve státním rozpočtu. Havlíček odmítá zavedení účtenkové loterie podle slovenského vzoru, které je podle něj důkazem, že taková loterie v našich podmínkách nefunguje.

áda ve středu schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb (EET). Ministerstvo financí si od zavedení evidence slibuje omezení šedé ekonomiky a dodatečné daňové příjmy ve výši zhruba 12,5 miliardy korun. Nová povinnost začne pro prvních zhruba 250 tisíc podnikatelů platit v první polovině roku 2016.

Na vaše dotazy ohledně elektronické evidence tržeb odpovídal Karel Havlíček, předseda představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. Podle něj zavedení elektronické evidence tržeb uvítá velká část podnikatelů, pokud se opravdu spolu s ní sníží DPH pro stravovací zařízení z 21 % na 15 %. Asociace usiluje o snížení zmíněné DPH dokonce na 10 %.

Havlíček věří, že budoucí vlády EET nezruší, ale naopak ji budou rozvíjet a vylepšovat. Do budoucna by měla sloužit k daňovým přiznáním. 

Elektronická evidence český stát podle něj nespasí, nezalátá díry v rozpočtu ani nezastaví podvodníky. To dokážou jen důkladnější kontroly. I samotná navrhovaná účtenková loterie bude v českých podmínkách nefunkční, což se prokázalo na Slovensku, myslí si Havlíček.

Je koncpt elektronické evidence tržeb dobrý? Co její zavedení bude znamenat pro podnikatele? Jak bude jejich podnikání online účetnictvím zatíženo? Dokáže evidence vymýtit neférovou konkurenci? Je státní kompenzace vzniklých nákladů dostačující? 
Nejen na to jste se ptali šéfa Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR Karla Havlíčka.

ČTK, Blesk: AMSP ČR kritizuje regulaci pracovních agentur

Návrh regulace agenturního zaměstnávání z dílny ministerstva práce a sociálních věcí, které chce zpřísnit pravidla, je podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (AMSP) špatný. Nelíbí se jí zejména patnáctiprocentní kvóta pro podíl agenturních zaměstnanců v podniku či zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců. Podle AMSP lze počet agentur v Česku snížit ihned zhruba o třetinu tím, že stát nevydá povolení těm agenturám, které neplní své povinnosti.

Největším problémem oboru je podle asociace zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou až o polovinu levnější než legální agentury práce. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli, tvrdí asociace.

„Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým,“ uvedl předseda AMSP Karel Havlíček. Tyto „pseudoagentury“ například uzavírají se zaměstnancem dohodu o provedení práce, což zákon o zaměstnanosti zakazuje, a tím má zaměstnanec o 11 procent vyšší čistý výdělek. Uzavírají také s podniky smlouvy o dílo, což nesmí.

Počet agentur práce, které jsou povinné každoročně podávat hlášení o své činnosti, je zhruba 2300. Z nich v průměru 824 povinnost neplní. Dlouhodobě své povinnosti neplní 525 agentur práce, odhalil průzkum Asociace pracovních agentur. „Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje ministerstvo vnitra za spolehlivé a prověřené a ministerstvo práce jim vydává další povolení k činnosti,“ upozornila AMSP.

Agentury práce podléhají každé tři roky pravidelné kontrole při žádosti o obnovu povolení. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala přes tisícovku a pochybení našla u 85 z nich.

Ministerstvo práce chce, aby nová pravidla začala platit od ledna. Z 12 změn jich asociaci vadí pět. Kromě kvóty a řetězení smluv jde o půlmilionovou kauci, kterou musí každá agentura složit, pokud chce podnikat. Dále má výhrady ke zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání a požadavku, aby odpovědný zástupce musel být zaměstnancem agentury na pracovní smlouvu.

Agenturní zaměstnávání se na celkovém počtu zaměstnanců podílí v Česku 0,7 procenta, v Evropské unii je to 1,7 procenta. Agentury práce v tuzemsku ročně zaměstnávají zhruba čtvrt milionu lidí, patří mezi ně studenti, matky na rodičovské dovolené, lidé starší 50 let, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou.

Pravidla agenturního zaměstnávání projednávala v březnu tripartita, na změnách se ale neshodla. Odbory a zaměstnavatelé mají například jiný pohled na řetězení práce na dobu určitou. Podle zástupců firem je zapotřebí zvlášť u sezónních prací. Podle návrhu ministerstva práce by celková doba navazujících dočasných pracovních příležitostí neměla překročit tři roky. Odbory by také ustoupily od kvót.

Karel Havlíček k rozhodnutí vlády zavést EET

Vláda dnes schválila návrh zákona o elektronické evidenci tržeb. Na Twitteru o tom informoval premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD). Ministerstvo financí si od toho slibuje omezení šedé ekonomiky a lepší výběr daní, hlavně daně z přidané hodnoty. Systém by měl být spuštěn podle dřívějšího vyjádření ministra financí Andreje Babiše (ANO) nejdříve v únoru 2016. Pravicová opozice normu kritizuje. 

„Po zákonu o prokazování původu majetku je zákon o elektronické evidenci tržeb, který dnes vláda schválila, dalším důležitým nástrojem k zamezení daňových úniků,“ uvedl premiér Sobotka. Účinnost zákona bude podle něj taková, aby umožnila dotčeným subjektům se na spuštění elektronické evidence tržeb dostatečně připravit. 

Vládní strany se už na počátku května výrazně přiblížily k definitivní dohodě o evidenci tržeb. Shoda panovala v obecné rovině, lidovci akorát ještě chtěli počkat na konkrétní paragrafové znění návrhu. Sociální demokracie byla pro. Návrh podporovala i Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Naopak nesouhlasné hlasy zaznívaly především z opoziční TOP 09 a ODS anebo například od Asociace podnikatelů a manažerů a Strany soukromníků.

Proti zavedení elektronické evidence tržeb dnes zároveň v Praze na Klárově protestovalo asi sedmdesát lidí. Akce se zúčastnili mimo jiné zástupci Svobodných, Pirátů a ODS. V projevech zaznělo, že ministr financí Andrej Babiš (ANO) podporuje jen velké firmy a nebere v potaz menší podnikatele. „Je to šikana drobných živnostníků,“ řekl Petr Mach (Svobodní). Okolo dvanácté hodiny se demonstrující přesunuli před Úřad vlády, během pochodu a následně před budovou úřadu zazněla hesla jako „už žádné klacky pod nohy“ nebo „stát není firma“.

Návrh však nakonec vládou prošel, přestože i koaliční lidovci chtěli, aby se o něm dnes nejednalo, protože podle nich obsahuje faktické i věcné chyby. „Materiál například nereflektuje dohodu koaliční rady, že výčet živností, na které bude evidence tržeb aplikována, bude řešen nařízením vlády,“ sdělil ministr zemědělství Marian Jurečka. 

CFO World, Parlamentní listy: Zaměstnavatelé jsou proti přehnané regulaci pracovních agentur

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje návrh na další regulaci pracovních agentur za špatný a současně vyzývá, aby stát začal neprodleně postihovat zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou největším problémem oboru. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli.

MSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu. Návrh nové regulace zahrnuje totiž 12 oblastí legislativních změn, které regulují již tak přeregulované agenturní zaměstnávání.

Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR přitom činí pouze 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v jinak poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.

ASMP upozorňuje na tzv. pseudoagentury, které jsou až o 50% levnější než legální agentury práce. Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít Smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.

Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o 1/3, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich. 

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“

Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: „Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich.“

Michal Navrátil, obchodní ředitel pro dočasné zaměstnávání, Grafton Recruitment, má rovněž výhrady ke zvýšení regulace, i když jako zástupce silného subjektu kauce podporuje. „Agenturní zaměstnanci se využívají tam, kde je potřeba pokrýt např. sezónnost – to je třeba v oblasti logistiky při náporu před Vánocemi, nebo pro flexibilní vykrytí zakázek, které firma nemůže predikovat. Zavedením kvót by se současná flexibilita pracovního trhu výrazně narušila a dala by prostor šedé zóně zaměstnanosti. V ČR se už teď v široké míře provozuje tzv. zastřené zaměstnávání (tj. bez licence) např. pomocí družstev, smluv o dílo, švarc systému či jiným formám obcházení zákona. To by pochopitelně podpořil i zákaz řetězení pracovních poměrů na dobu určitou. Agentury práce nemohou agenturní zaměstnance umístit jinak, než právě na dobu určitou. Tento zákaz by tedy byl v podstatě likvidační. Kauce je naopak něco, za to dlouhodobě sami bojujeme, ačkoliv by částka 0,5 mil. mohla být pro menší agentury práce být částka. Obecně by zavedení kauce pomohlo ke kultivaci trhu agenturního zaměstnávání.“

Celý článek naleznete zde:

http://cfoworld.cz/legislativa/agenturni-zamestnanci-jsou-trnem-v-oku-politiku-zamestnavatele-i-agentury-jsou-proti-prehnane-regulaci-3645

http://www.parlamentnilisty.cz/zpravy/tiskovezpravy/Asociace-zivnostniku-Regulace-pracovnich-agentur-je-spatna-377988

Elektronická evidence tržeb vládou schválena, právníci ji přitom nedoporučili

Vláda se postavila na stranu ministra financí Babiše a schválila #EET. Na stole přitom ležely hned dva právní posudky zpravodajců, kteří zákon nedoporučili.

#EET vládou schválena

Již od února příštího roku má začít platit novela, která zavede povinnos telektronické evidence tržeb. Ta má zamezit případným daňovým únikům. Návrh zákona vychází z dílny ministra financí Andreje Babiše, jehož resort, respektive Finanční správa, tak bude mít dokonalý přehled o uskutečňovaných tržbách.

V první vlně by se měla novela dotknout osob podnikajících v ubytovacích a stravovacích službách, druhá vlna už dolehne na maloobchod a velkoobchod. Poté Finanční správa vyhotoví tzv. rizikovou analýzu, podle níž se EET zavede pro všechny podnikatele, kteří přijímají hotovost, tedy i drobných podnikatelů. Tento fakt však zajímá Asociaci malých a středních podniků a živnostníků (AMSP ČR). Její šéf Karel Havlíček se na 10. ročníku SME Fora zeptal ministra financí Andreje Babiše, zda stále platí dohoda ohledně toho, že se EET nedotkne řemeslníků a dalších drobných živnostníků, Babiš odvětil: Za mě to platí, o EET teď ale bude rozhodovat vláda.

A ta právě dnes rozhodla o schválení zákona: Chceme, aby podnikatelská sféra měla nastaveny rovné podmínky a řádní podnikatelé mohli daně platit, aniž by tím ohrožovali své podnikání. Zároveň musíme najít takové řešení, které bude efektivní a nebude znamenat výrazné dodatečné náklady pro poplatníky, komentoval středeční jednání vlády premiér Bohuslav Sobotka. 

Podle něj bude přitom účinnost zákona taková, aby umožnila dotčeným subjektům, se na spuštění elektronické evidence tržeb dostatečně připravit. Její start je přitom naplánován už na začátek roku 2016 (zatím únor). 

Lidovci se stavěli na zadní, právníci doporučili smést zákon ze stolu

Projednávání návrhu zákona přitom provázala řada nejasností. Ještě ráno lidovci tvrdili, že zákon v současném znění projednávat na vládě ani nechtějí. ANO i ČSSD však rozhodly, že o zákonu se mluvit bude.

Závažnějším faktem je, že vláda měla zároveň na stole hned dvě zprávy od zpravodajců legislativní rady vlády, kteří byli zásadně proti schválení navrhované normy. Upozornil na to server ČeskéSouvislosti.cz

Podle Petra Mrkývky, který vypracovaval k návrhu zákona zpravodajskou zprávu, doporučil legislativní radě vlády předložený návrh zákona o evidenci tržeb zamítnout: Navrhovaným se tak uvaluje v podstatě všeobecná “online povinnost” na veškeré podnikatele. (…) Ze zákona a ani z důvodové zprávy není zřejmé, s jakou intenzitou bude správce daně zpracovávat data získaná z informačního systému, zda je vůbec schopen je efektivně zpracovat tak, aby byl naplněn deklarovaný účel úpravy, píše ve svém dokumentu, který má k dispozici server HlídacíPes.org, Mrkývka. 

AMSP ČR a Podnikatel.cz předkládají srovnání odvodů OSVČ a zaměstnanců

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR spolu se serverem Podnikatel.cz představili první srovnávací analýzu odvodů OSVČ a zaměstnanců. Na základě komparace aktuálních dat z Ministerstva financí, Generálního finančního ředitelství, České správy sociálního zabezpečení, Českého statistického úřadu a Všeobecné zdravotní pojišťovny se prokázalo, že trvalé útoky proti nejmenším podnikatelům jsou nepodložené.

I přes fakt, že osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) jsou z pohledu podnikatelů nízkopříjmovými skupinami a jejich odvody se srovnávají se zaměstnanci všech příjmových kategorií, odvádí OSVČ na dani z příjmu třetinu toho, co odvádí zaměstnanec. Pokud by se vzal v potaz odvod daní z příjmů všech podnikatelských subjektů včetně společností, potom jsou v celkovém objemu odvody přibližně stejné.

Na zdravotním pojištění odvádí OSVČ o 41 procent méně než zaměstnanec, na sociálním pojištění potom méně o 53 procent. V obou případech se ale jedná o částky, kdy se zaměstnancům počítá k jejich odvodům i částka, kterou za ně odvede zaměstnavatel.

V případě takzvaných čistých odvodů, tedy bez vlivu zaměstnavatele, v obou případech odvádí OSVČ do zdravotní nebo sociální pokladny výrazně více než zaměstnanec.

Jednoznačně padla další mantra, která se s oblibou používá, a to, že OSVČ čerpá ze zdravotního systému více, než do něj vkládá. Analýza ukazuje, že naopak do systému přispívá dvojnásobně více, než z něj následně vyčerpá. Úplně nejméně potom do zdravotního systému  odvádějí státní pojištěnci.

Varovný je ovšem systematický úbytek živnostníků, kteří mají podnikání jako svoji hlavní činnost a stejně tak nedobré zjištění je výrazný nárůst počtu těch OSVČ, kteří podnikají při zaměstnání. Svědčí to o tom, že mikropodnikatelé závislí pouze na své živnosti mají problém s přežitím, a naopak zaměstnanci začínají v rámci své další činnosti podnikat, neboť jim nestačí hlavní příjem z činnosti závislé. Pokud by tento trend pokračoval ještě několik dalších let, dostaneme se do kritické situace, kdy mikropodnikání bude již jen druhou profesí zaměstnanců.

Karel Havlíček, předseda představenstva AMSP ČR k tomu uvádí: „Množící se útoky a naprosto chybná tvrzení mnoha politiků nás přinutila udělat profesionální analýzu, na které jsme s kolegy ze serveru Podnikatel.cz pracovali několik měsíců. Předkládáme seriózní dokument, který má jedinou ambici – diskutovat nad relevantními daty a nikoliv nad nesmyslnými výroky. Osobně jsem přesvědčen, že s ohledem na to, že porovnáváme podnikatele s nejmenšími příjmy se zaměstnanci všech kategorií, dále na základě toho, že OSVČ ručí svým celým majetkem, nemají proplácenou dovolenou ani prvních 14 dní nemoci nebo například to, že minimální pojištění musí odvádět i při nulových zakázkách, je současný systém nastaven korektně.“

Ekonomický deník, AMSP ČR odmítá další regulaci pracovních agentur

Další regulace pracovních agentur je podle AMSP zbytečná, problematiku pseudoagentur, které deformují trh beztak nevyřeší. 

Asociace malých a středních a podniků a živnostníků ČR (AMSP ČR) považuje návrh na další regulaci pracovních agentur za špatný. Podle AMSP by měl stát začal postihovat zastřené agenturní zaměstnávání přes tzv. pseudoagentury, které jsou největším problémem oboru. Tento stav poškozuje zejména malé a střední agentury práce vlastněné českými majiteli.

„AMSP ČR zásadně nesouhlasí s návrhem další regulace agentur práce. Považuje to za zcela chybný krok, který pouze nahrává černému trhu,“ uvádí asociace ve svém stanovisku.

Nejvýznamnější námitky má AMSP k následujícím bodům navrhované regulační normy.

• Kauce 500 tisíc korun, kterou musí každá agentura složit, pokud chce podnikat

• Zvýšení poplatku za povolení k agenturnímu zaměstnávání

• Odpovědný zástupce musí být zaměstnancem agentury na pracovní smlouvu

• Zákaz řetězení pracovních smluv u agenturních zaměstnanců

• Kvóty pro odběratele agenturních zaměstnanců na jejich počet

Rozsah agenturního zaměstnávání v ČR činí 0,7% z celkového počtu zaměstnanců, což je výrazně menší podíl než v poměrně silně regulované EU, kde se pohybuje v průměru 1,7%. Sama Evropská komise deklaruje, že agenturní zaměstnávání je přínosným a pevným prvkem trhu práce. Agentury práce v ČR ročně zaměstnají čtvrt milionu lidí, přičemž velkou skupinou agenturních zaměstnanců jsou nejen studenti, maminky na rodičovské dovolené, osoby 50+, ale i těžko umístitelní lidé, kteří jsou po výkonu trestu, problémech s návykovými látkami, mají exekuce na mzdy a u běžných zaměstnavatelů práci nenajdou. Agentury práce přitom podléhají každé tři roky pravidelné kontrole GŘ ÚP při žádosti o obnovu povolení a jsou v každoročním pravidelném plánu kontrol inspektorátů práce v celé ČR. Za roky 2013 a 2014 jich inspekce práce zkontrolovala 1.091, tj. 2/3 celkového počtu, pochybení našla jen u 85 z nich.

Problematické pseudoagentury

Problém jsou podle AMSP „pseudoagentury,“ které jsou až o polovinu levnější než legální agentury práce. Zákon o zaměstnanosti totiž zakazuje při dočasném přidělování agenturním zaměstnancům uzavírat Dohody o provedení práce. Pseudoagentury je přesto uzavírají, čímž má pseudagenturní zaměstnanec o 11% vyšší čistý výdělek. Agentura práce nesmí s firmou uzavřít smlouvu o dílo, pseudoagentury je standardně uzavírají. Díky kombinaci DPP a Smlouvy o dílo ušetří firma objednáním pseudoagentury 34% na odvodech z mezd, o 11% sníží hrubé mzdy, neplatí dovolenou ani nemocenskou. Tím v součtu ušetří až 50% mzdových nákladů.

Tolik diskutovaný počet agentur práce v ČR může MV ČR a MPSV ČR ihned snížit až o třetinu, pokud nebude nadále vydávat povolení agenturám práce, neplnícím povinnosti ve Sbírce listin Obchodního rejstříku. Projekt Transparentní agentura práce, který dělala od září 2014 do dubna 2015 Asociace pracovních agentur podle veřejných rejstříků, vedených MPSV ČR a MSp ČR, odhalil 525 agentur práce, které své povinnosti dlouhodobě neplní. Přesto je každé tři roky při obnově povolení považuje MV ČR za spolehlivé a prověřené a MPSV jim vydává další povolení k činnosti. Počet agentur práce, které jsou povinny každoročně podávat hlášení o své činnosti, je v průměru 2.299. Povinnost neplní v průměru 824 z nich.

Karel Havlíček, předseda AMSP ČR k tomu dodává: „Začínáme podléhat lehké hysterii, v rámci které vidíme v agenturním zaměstnávání největšího nepřítele trhu práce. Přitom se jedná všude v Evropě o flexibilní nástroj pracovního trhu. Využívají ho jak firmy, které potřebují rychle měnit počty zaměstnanců podle zakázek, tak zaměstnanci, kterým tento způsob výdělku vyhovuje. Redukce podpory agenturního zaměstnávání a zvýšení regulací pouze posílí nelegální zaměstnávání, včetně tolik diskutovaného švarcsystému. Místo toho, abychom posílili kontroly vůči pseudoagenturám, které celý systém zneužívají, tak zkomplikujeme situaci těm poctivým.“

Radovan Burkovič, člen Výboru a prezident Asociace pracovních agentur (APA), která je rovněž členem Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR uvádí: “Členové a zástupci Asociace pracovních agentur jsou hluboce frustrováni zbytečným, 2,5 roku trvajícím jednáním Pracovní skupiny k agenturnímu zaměstnávání RHSD na MPSV (tripartita). Jako by vůbec neexistovalo, jako bychom nejednali 2,5 roku se zástupci MPSV, Generálním ředitelstvím Úřadu práce, MV ČR, odboráři a Svazem průmyslu a dopravy ČR o omezení nelegálního trhu práce. MPSV navržené regulace a finanční kauce pro poctivé agentury práce totálně ignorují problém s nelegály a pseudoagenturami. Proti nim necílí žádné z nich. Natožpak proti firmám, které si pseudoagentury objednávají a tím podporují obchodníky s lidmi. Členové APA volají po demisi odpovědných osob MPSV. Není přece dále možné, aby MPSV 10 let pravidelně opakovaným omezováním legálních agentur práce otevřeně podporovalo kriminální živly. Ptáme se – jde o nekompetenci MPSV, záměr zlikvidovat legální trh práce nebo přímo korupci?“

Hospodářské noviny, speciální příloha Rodinné podnikání s průzkumem AMSP ČR

Hospodářské noviny vydávají speciální přílohu Rodinné podnikání s celou řadou příkladů rodinných příběhů, analýzou Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR, zajímavými komentáři a doporučením k účasti podnikatelů na 4.ročníku soutěže AMSP ČR (za partnerství Equa Bank, Leaseplan a Deloitte)  Equa Bank Rodinná firma roku.
 

 ProByznys_Rodinne_firmy.pdf (16,09 MB)

Jak se to má opravdu s odvody OSVČ a zaměstnanců? Připravili jsme velké srovnání

Společně s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR jsme připravili velkou srovnávací analýzu odvodů OSVČ a zaměstnanců.